Čtvrtek, 23. září, 2021

Loučení s divokým Balkánem. ČEZ se brzy stáhne z Rumunska a Bulharska

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Staneme se lídrem na trhu s elektrickou energií ve střední a jihovýchodní Evropě, říkával před patnácti lety tehdejší generální ředitel ČEZ Martin Roman. Nakupoval v té době jednu zahraniční firmu za druhou. Zato v poslední době ČEZ zařadil zpátečku a ze zahraničních trhů se stahuje. Ke konci března prodá své dceřiné firmy v Rumunsku, v červnu se chce stáhnout i z Bulharska. Další na řadě bude Polsko.

Co se týká prodeje větrných elektráren, rozvodné sítě a dalších aktiv v Rumunsku, tady vše proběhlo poměrně hladce. Nejlepší nabídku v loňském červnu předložila australská investiční skupina Macquarie Infrastructure and Real Assets (MIRA), která již brzy rumunské dceřiné firmy od ČEZ převezme. „Termín vypořádání transakce, včetně úhrady kupní ceny, byl po dohodě s kupujícím stanoven na 31. března 2021,“ uvedl na dnešní tiskové konferenci generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.

Jediný problém je v prodejní ceně. Zatímco ČEZ si rumunské dceřiné firmy cenil na 33,5 miliardy korun, australská MIRA za ně – aspoň podle oznámení ve finančních výsledcích ČEZ za třetí čtvrtletí loňského roku – zaplatí jen 25,4 miliardy korun. Výsledkem byla účetní ztráta ve výši 8,1 miliardy korun, která výrazně pokazila loňské hospodaření největší české energetické skupiny. ČEZ si v Rumunsku ponechá pouze omezené aktivity spadající do oblasti tradingu a energetických služeb.

Naopak odchod z bulharského trhu připomíná nekonečný seriál s prvky dramatu i absurdity. Prodej tamních společností (nejvýznamnější je rozvodná síť CEZ Razpredelenie) spustil ČEZ již před více než čtyřmi roky. Jenže první zvolený kupec – místní podnik Inercom – měl nejasnou vlastnickou strukturu, a také neměl čím zaplatit. V dubnu 2019 proto ČEZ marná vyjednávání s Inercomem ukončil a po dvou měsících uzavřel smlouvu s novým zájemcem – bulharskou investiční skupinou Eurohold, která do té doby podnikala hlavně v oboru pojišťovnictví.

Poté následoval pravý balkánský maglajs. Bulharský antimonopolní úřad transakci mezi skupinami ČEZ a Eurohold nejprve zamítl, avšak o rok později – v říjnu 2020 – v novém řízení souhlas vydal. Dohodnutá prodejní cena činí 335 milionů eur (8,8 miliardy korun). Jenže pro kapitálově slabý a zadlužený Eurohold není snadné tak velkou částku dát dohromady. Financování hledá například i formou emise akcií na sofijské burze. „Očekáváme, že Eurohold financování získá a že se prodej uskuteční do 30. června,“ uvedl na dotaz Ekonomického deníku finanční ředitel ČEZ Martin Novák.

Bez větších potíží zatím běží prodejní proces v případě polských uhelných elektráren Chorzów a Skawina. Zahájen byl v září loňského roku, v prosinci podali zájemci pět nezávazných nabídek. Podle polských médií jsou mezi zájemci tamní energetické skupiny PGE a PGNiG. V soutěži zůstávají čtyři uchazeči, kteří by měli předložit závazné nabídky již v dubnu. Pokud vše půjde hladce, tak by ČEZ mohl prodat obě uhelné elektrárny ještě v tomto roce.

V minulosti ČEZ působil také na albánském trhu, tady však dopadl neslavně – faktickým znárodněním tamních aktiv v lednu 2013. Větší část investovaných peněz následně ČEZ vysoudil nazpět v mezinárodní arbitráži. ČEZ stále vlastní podíly v několika tureckých energetických společnostech, jenže ty se zdají být neprodejné. V posledních letech se ČEZ zaměřuje na západní a střední Evropu. Expanduje hlavně v oboru energetických služeb, tedy pod značkou ČEZ ESCO.

David Tramba

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

FacebookTwitter