INZERCE

Peníze, české koruny. Foto: Státní tiskárna cenin

Loňský účet za dotování zelené energie a tepláren přesáhl 45 miliard korun

Téměř 45,4 miliardy korun loni vydal stát a spotřebitelé elektrické energie na dotování výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů a tepláren. V posledních letech již celková výše vyplacených dotací neroste, od roku 2017 se drží mezi 45 a 46 miliardami ročně. Nejdražší je dotování elektřiny z fotovoltaických elektráren, které vychází na zhruba 29 miliard korun za rok.

Detailní čísla o loňském objemu provozních dotací pro podporované typy elektráren vydal správce energetického trhu OTE. Podle jeho statistik je vedle solární energie poměrně nákladné také dotování bioplynových stanic (6,4 miliardy korun), energetických zdrojů na biomasu (3,3 miliardy) a malých vodních elektráren (2,45 miliardy). Až za nimi jsou větrné elektrárny s vyplacenou podporou 1,34 miliardy korun.

Provozní podporu nečerpají výhradně jen obnovitelné zdroje. Dotace na kombinovanou výrobu elektřiny a tepla v teplárnách loni dosáhly výše 1,84 miliardy korun, což bylo meziročně o 778 milionů korun méně. Energetický regulační úřad totiž v lednu 2019 výši podpory pod tlakem teplárenské lobby zvýšil, ale od ledna 2020 ji opět zredukoval na původní hodnoty.

Výši vyplacené podpory značně ovlivňují tržní ceny elektřiny (čím jsou nižší, tím víc se musí dotovat), ale také přírodní podmínky. Fotovoltaické elektrárny po rekordním roce 2018, kdy vyrobily 2,3 miliardy kilowatthodin, zaznamenaly dvakrát v řadě pokles. Loni tak dodaly do sítě 2,18 miliardy kWh. Naopak se loni dařilo malým vodním elektrárnám, které vyprodukovaly 1,21 miliardy kWh elektřiny, což bylo nejvíc od roku 2013.

Výše dotační podpory pro elektrárny v letech 2013 až 2020 (ZB – zelený bonus; VC – výkupní cena). Zdroj: OTE a.s.

Vzhledem k nezvládnutému solárnímu boomu v letech 2009 a 2010 se financování obnovitelných zdrojů v Česku velmi nákladné. Podle rozhodnutí vlády ze září loňského roku uhradí stát z rozpočtu v letošním roce 27 miliard korun (2,2 miliardy vybral od výrobců díky srážkové solární dani), zbývajících více než 18 miliard zaplatí spotřebitelé v cenách elektrické energie.

Ministerstvo průmyslu a obchodu si slibuje pokles nákladů od plánovaného zavedení kontrol překompenzace. Pokud některý typ elektráren překročí povolenou míru ziskovosti, měl by mu stát od příštího roku snížit platby za vyrobenou elektřinu. Maximální limit vnitřního výnosového procenta (IRR) se má pohybovat od 8,4 do 10,6 procenta, přesnou výši sazby by určovala vláda. Aspoň tak vypadá dohoda napříč politickými stranami ve sněmovně, o níž Ekonomický deník informoval na počátku června.

V případě fotovoltaiky sice ministr průmyslu Karel Havlíček ustoupil od požadavku na nízký limit IRR ná úrovni 6,3 procenta, avšak výměnou za zavedení solární daně pro elektrárny zprovozněné v roce 2009 ve výši 10 procent. Solární elektrárny spuštěné v roce 2010 se budou muset vyrovnat s růstem solární srážkové daně z 10 na 20 procent.

David Tramba