Někteří politici před evropskými volbami opět vytáhli populistickou kartu a upozornili na „skandální“ rozsah odlivu dividend z České republiky. Informace, že loni si zahraniční vlastníci stáhli zisky v objemu přes 286 miliard korun, může bez dalšího kontextu působit provokativně. Ve skutečnosti na tom moc skandálního není. Každý investor legitimně očekává, že se mu jeho investice v čase zhodnotí. A je na něm, zda vydělané peníze reinvestuje, nebo si je nechá vyplatit.
Podniky pod kontrolou zahraničních investorů dlouhodobě vykazují solidní zisky, například loni se jednalo o 494 miliard korun. Tato suma peněz se dělí na dvě hromady – vyplacené dividendy a zisk investovaný do rozvoje ovládané firmy. Pozoruhodné je, že oproti roku 2022 klesl loni objem dividend do zahraničí ze 387 miliard na 286 miliard korun. Oproti tomu objem reinvestovaného zisku se zvýšil ze 112,5 miliardy na 192 miliardy korun.
Jedná se zatím o předběžné hodnoty ze statistik České národní banky, které se mohou ještě upřesňovat. Menší část zisku firem pod zahraniční kontrolou odtéká v podobě úroku z úvěru poskytnutého mateřskou společnosti, konkrétně loni se jednalo o 15,2 miliardy korun.
Při pohledu na podrobnější čísla, které ČNB zveřejnila na svém webu, zaujme vysoký odliv dividend z bank a pojišťoven. Jen loni se jednalo o téměř 85 miliard korun, tedy o 30 procent z celkové hodnoty. Naopak nás nemusí tolik mrzet výše dividend ve zpracovatelském průmyslu; vysoké dividendy zde často vyplácejí podniky, které většinu své produkce exportují a díky nimž má Česko výrazně přebytkovou bilanci zahraničního obchodu. Příkladem mohou být automobilky Škoda Auto a Hyundai Motor Manufacturing Czech.
Vysoký odliv dividend do Nizozemska a Lucemburska souvisí s faktem, že zde mají sídlo holdingové struktury, jejichž prostřednictvím zahraniční (ale v řadě případů i čeští) investoři vlastní české podniky. Odliv dividend podle zemí a oborů shrnuje následující tabulka.
Výplata dividend z České republiky v roce 2023
| vyplacené dividendy podle oboru | mld.Kč | země, kde sídlí příjemce dividendy | mld.Kč |
| banky a pojišťovny | 84,8 | Nizozemsko | 57,5 |
| automobilový průmysl | 32,9 | Německo | 46,2 |
| velkoobchod, maloobchod | 30,7 | Rakousko | 43,4 |
| IT, telekomunikace | 21,6 | Lucembursko | 30,1 |
| ostatní průmysl | 20,7 | Švýcarsko | 19,4 |
| energetika | 18,8 | Francie | 15,5 |
| chemický průmysl, léčiva, plasty | 17,4 | Belgie | 13,3 |
| dřevařský a papírenský průmysl | 9,4 | Jižní Korea | 13,1 |
Nápady na regulaci výplaty dividend, se kterými přicházejí někteří politici (třeba lídr kandidátky sociálních demokratů do evropského parlamentu Lubomír Zaorálek je tématem odlivu dividend přímo posedlý), by napáchaly více škody než užitku. Jednalo se by se o útok na soukromé vlastnictví, který v civilizovaných zemích nemá obdoby a který by Českou republiku zařadil do společnosti zemí, jako je Rusko nebo Venezuela.
Situaci ohledně dividend může v příštích letech zlepšit rostoucí objem českých investic v zahraničí. Ten totiž v posledních letech výrazně roste, zatímco příliv zahraničních investic do Česka se téměř zastavil. Společně s tím roste i objem dividend ze zahraničních firem. V loňském roce české podniky a velcí investoři inkasovali dividendy ze zahraničí ve výši přes 34 miliard korun (o rok dříve to bylo 22 miliard korun).
David Tramba
