Drastické omezení cestování, dramatický pokles poptávky po létání, jen pětina odbavených pasažérů, o 65 procent méně vzletů a přistání a každý měsíc provozní ztráta 100 milionů. Tak vypadají čísla ruzyňského letiště za loňský rok. Dopad pandemie na leteckou dopravu byl drtivý, ale každá krize znamená také pozitivní změny a příležitosti, říká mluvčí letiště Kateřina Pavlíková. Dlouhodobé rozvojové plány by tak koronavirus neměl zastavit.
Ztráta ruzyňského letiště na úrovni EBITDA (zisk před úroky, daněmi, odpisy a amortizací, pozn. red.) za loňský rok představuje 460 milionů korun. Přestože byl dopad koronakrize znatelný, letiště bylo schopné od března až do listopadu financovat provoz výhradně z vlastních finančních zdrojů, a to hlavně díky finančním rezervám z minulých let. Aktuálně každý měsíc eviduje provozní ztrátu ve výši 100 milionů korun. Konečné výsledky letiště plánuje zveřejnit letos v červnu po schválení účetních závěrek a výročních zpráv.
V lednu rekordy, pak propad
Loňských 54 tisíc vzletů a přistání představuje meziroční pokles o 65 procent. V počtu odbavených cestujících vedl první kalendářní měsíc. Tehdy bylo odbaveno přes jeden milion lidí. Ještě v lednu a únoru mohli lidé napřímo zamířit do více než 100 míst po celém světě. Počet dostupných destinací poté klesl až na 87. Po slabých jarních měsících došlo k mírnému oživení během léta, kdy byly podmínky pro cestování dočasně rozvolněny.
Cestující nejčastěji využívali pravidelných linek z a do Velké Británie, Francie, Itálie, Ruska nebo Španělska. K nejoblíbenějším metropolím patřil Londýn, kam zamířilo více než 311 tisíc lidí.
Financování ve 2021
Letos už si letiště pouze s vlastními finančními zdroji nevystačí. V první fázi si plánuje půjčit zhruba jednu miliardu korun. „Ze státního rozpočtu čerpáme pouze standardní pomoc z programu Antivirus. Můžeme si tak udržet vysoce kvalifikované pracovníky, a to i v době výrazného provozního útlumu,“ vysvětluje Kateřina Pavlíková.
V rámci programu pro oblast posílení bezpečnosti pak letiště požádalo o 125milionový příspěvek ze Státního fondu dopravní infrastruktury. Žádná další státní pomoc už ale ve hře není.
Mohlo by vás zajímat
Klíčové investice nepadly
Ani přes masový odliv cestujících, stamilionové ztráty a ne příliš nadějné vyhlídky do dalších měsíců nelze omezit důležité rozvojové investice. Všechny plánované investiční akce však letiště průběžně vyhodnocuje. Vychází přitom z prognóz počtu odbavených cestujících.
„Odložili jsme projekty, které nebylo nutné realizovat, nicméně pokračujeme v celé řadě těch, bez kterých se letiště neobejde nebo které již započaly. Podle všech dostupných předpovědí vývoje letecké dopravy, které vydávají mezinárodní organizace činné v letectví, dojde k návratu leteckého provozu do hodnot roku 2019 přibližně v roce 2025,“ upřesňuje odhady na další období Kateřina Pavlíková.
Očekává se, že poté by opět mělo dojít k nárůstu cestujících. V průběhu následujících dvaceti let by mělo jít celosvětově o dvojnásobek. To je také důvod proč Letiště Václava Havla nechce zastavit dlouhodobé rozvojové plány čítající nejen rozšíření, ale také modernizace letištní infrastruktury.
„Bez moderního letiště se neobejde žádná vyspělá ekonomika. Jedině díky rozvoji, modernizaci a digitalizaci zůstane letiště konkurenceschopné,“ podotýká mluvčí.
Během následující dekády je v plánu zejména rozšíření druhého terminálu a také úprava dráhového systému. Počítá se i s vybudováním paralelní dráhy a následně uzavření stávající vedlejší dráhy. To bude znamenat úlevu pro obyvatele z části Prahy a zejména Kladenska, které nyní obtěžuje hluk z provozu letiště. Upravit by se měl i veřejný prostor mezi terminály. Klíčové pak bude nové železniční spojení z centra na letiště.
Krize jako příležitost pro změny
Kvůli pandemii se v celé řadě odvětví smrskly veškeré snahy do jediné – přežít. A letecká doprava není výjimkou. S postupnou adaptací na koronavirovou situaci a zároveň i s nadějí na postupné obnovení běžného života se opět vynořila i dlouhodobá globální témata. Jedním z nich je Zelená dohoda pro Evropu s jasným cílem. Tím je do roku 2050 klimaticky neutrální Evropa. Největší tuzemské letiště tak veškeré plánované investice zohledňuje právě i z hlediska udržitelného rozvoje.
„Tento závazek jsme přijali i na mezinárodní úrovni v rámci organizace ACI. V rámci iniciativy Destination 2050 se jednotlivá letiště, aerolinky i výrobci letadel zavázali ke snižování dopadů letecké dopravy na životní prostředí a představili plán neutrality do roku 2050,“ vysvětluje Kateřina Pavlíková.
Letošní sezóna připravena
Na postupný návrat leteckých společností je letiště připraveno. Dostupnost spojení bude záviset hlavně na vývoji epidemiologické situace a na případném rozvolnění podmínek pro cestování.
„Máme připravenou strategii k podpoře co nejrychlejšího návratu leteckých spojení z Prahy. Jedná se primárně o podporu poptávky, na základě které se letecké společnosti rozhodují o obnovení provozu svých linek. Na podpoře příjezdového cestovního ruchu spolupracujeme také s našimi partnery, například agenturou CzechTourism, Prague City Tourism nebo Středočeskou centrálou cestovního ruchu,“ říká předseda představenstva Letiště Praha Václav Řehoř.
Doplňuje, že jednání s dopravci ohledně obnovy dřívějších i nových spojení pokračují. Letiště také rozšířilo incentivní program, aby dopravce k obnovení linek motivovalo.
Lucie Přinesdomová
