Kvůli odposlechům hovorů advokátů s klienty v brněnské věznici padlo trestní oznámení. Bylo podáno na Nejvyšší státní zastupitelství, které nyní řeší, jak s ním naložit. Na to, že v brněnské věznici nezákonně odposlouchávali pod dozorem Vrchního státního zastupitelství v Olomouci rozhovory advokátů s klienty, upozornil Ekonomický deník na přelomu roku. Advokát s klientem byl odposlouchávaný, přestože správcům techniky, i později vyšetřovatelům a státním zástupcům, muselo být jasné, kdo se s kým baví. Přesto nebyla tato komunikace zničena, jak má dle pravidel být, ale naopak založena do trestního spisu. A jak při svém dalším pátrání Ekonomický deník zjišťuje, nešlo o jediný případ.
Jak zjistil Ekonomický deník, Nejvyššímu státnímu zastupitelství bylo dne 19. ledna „postoupeno podání fyzické osoby související s dotazovanou problematikou Vámi označenou jako ´Aféra odposlechů hovorů advokátů ve Vazební věznici Brno-Bohunice´“. Potvrdil Ekonomickému deníku mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství Petr Malý.
„O způsobu vyřízení tohoto podání doposud nebylo rozhodnuto,“ doplnil mluvčí nejvyšších žalobců.
Aféru se nelegálními odposlechy hovorů advokátů s klienty už kritizovala Unie obhájců, Unie advokátů a řeší ji i Česká advokátní komora.
Zabývala se jí také komise Stálá komise pro kontrolu použití odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, použití sledování osob a věcí a rušení provozu elektronických komunikací Poslanecké sněmovny, která zatím svoje stanovisko nevydala.
Podle informací Ekonomického deníku měl trestní oznámení kvůli odposlechům podat brněnský advokát Libor Nedorost. Ekonomický deník chtěl získat jeho stanovisko, ale Nedorostův mobil nebyl dostupný.
Ekonomický deník v této souvislosti položil Nejvyššímu státnímu zastupitelství, kam byl podnět podán, několik otázek.
Otázky přetiskujeme zde:
Zabývá se prosím NSZ samo na základě informací např. v médiích či jiných, aférou odposlechů hovorů advokátů ve vazební věznici Brno-Bohunice?
Dostalo prosím NSZ v této věci nějaký podnět? Od koho? Míněno podání nějakého profesního sdružení, komory, kdy prosím?
Dostalo prosím NSZ v této věci nějaký podnět ve formě trestního oznámení? Kdo jej podal fyzická osoba, sdružení, komora, obhájce?
Jak prosím NSZ vnímá nakládání s odposlechy hovorů advokátů se svými klienty?
Jak je nakládání s těmito odposlechy upraveno v zákoně?
Jaký postih hrozí prosím při použití, zneužití těchto odposlechů, a jejich založení do trestních spisů až v audio nebo v písemné podobě?
Řešilo někdy NSZ prosím už podobný problém? S jakým výsledkem? Můžete nám prosím poskytnout nějaký anonymizovaný závěr, anonymizované usnesení? Pokud ne, proč prosím?
Pokud se NSZ touto věcí nezabývá, proč prosím, z jakých důvodů?
Mnoho jsme se toho ovšem nedozvěděli.
„O způsobu vyřízení tohoto podání doposud nebylo rozhodnuto. Z tohoto důvodu se nelze v dané chvíli blíže vyjadřovat k obsahu tohoto podání a nepovažujeme za vhodné činit ani obecné proklamace k tématu nakládání s odposlechy. Informace o zákonné úpravě a postihu je možné zjistit z veřejně dostupných zdrojů,“ sdělil Ekonomickému deníku mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství Petr Malý.
Odposlech a záznam hovoru mezi obhájcem a obviněným je nepřípustný. Vzniká tak totiž zásadní riziko ohrožení důvěrnosti vztahu mezi klienty a advokáty. Pokud policejní orgán zjistí, že byl zaznamenán tento druh komunikace, je povinen záznam o něm zničit a poznatky nepoužít.
Těm, kdo tento typ odposlechů účelově zařadí do trestních spisů, pak hrozí stíhání ze zneužití pravomoci úřední osoby. Přestože bylo historicky už několik podobných případů zmapováno, podle dostupných informací nebyl kvůli tomuto provinění nikdo trestně stíhán.
10 místností napíchnutých na půl roku
Čtvrtého a šestého února 2019 nahrály odposlechy ve věznici v Brně-Bohunicích rozhovor brněnského obhájce Richarda Nováka a jeho klienta Pavla Hubálka. Ten je obviněný kvůli machinacím s tamními městskými byty.
Rozhovory obhájců s klienty nesmí policie ani státní zastupitelství jakkoli použít a mají být po identifikaci mluvčích ihned zničeny. V tomto případě se tak však nestalo. Ba naopak, přepis rozhovoru byl „zprocesněn“ a vložen do trestního spisu.
Advokát Richard Novák potvrdil informace Ekonomického deníku, že to byl on, kdo hovořil ve výslechové místnosti vazební věznice v Bohunicích v době, kdy byly popisované rozhovory s jeho klientem Hubálkem nahrány.
Doba pořízení odposlechů se kryje s povolením sledování a odposlouchávání deseti výslechových místností v brněnské věznici, o které požádalo Vrchní státní zastupitelství v Olomouci.
Soudce Libor Hanuš povolil VSZ sledování, při kterých mohly být mimo rámec úkolu nahrány stovky hodin vazebně stíhaných s jejich advokáty v kauze brněnského kriminalisty Vladimíra Machaly. Ten objasňoval od léta 2018 kauzu machinací s městskými byty v Brně a obvinil kvůli tomu bývalého starostu Rojetína na Brněnsku Pavla Hubálka.
Soudce Libor Hanuš povolil sledování, při kterých mohly být mimo rámec úkolu nahrány stovky hodin vazebně stíhaných s jejich advokáty v kauze brněnského kriminalisty Vladimíra Machaly. Ten objasňoval od léta 2018 kauzu machinací s městskými byty v Brně a obvinil kvůli tomu bývalého starostu Rojetína na Brněnsku Pavla Hubálka. Povolení k odposlechu všech deseti výslechových místností, kam se mohl Machala dostavit, bylo vydáno od 17. listopadu 2018 do 7. května následujícího roku.
Nezničený odposlech
Ekonomický deník se dostal k úřednímu záznamu GIBS z 22. prosince 2020, v němž vyšetřovatel GIBS Tomáš Ratiborský popisuje, že po návrzích na doplnění dokazování v kauze Machala posuzoval dvě nahrávky z vazební věznice Brno ze 4. 2. 2019 a 6. 2. 2019 (tedy doby, na niž byly odposlechy na Vladimíra Machalu povoleny – pozn. red.).
Podle Ratiborského šlo o nahrávky jiné policejní složky. Ekonomický deník připomíná, že o povolení odposlechů požádalo Vrchní státní zastupitelství v Olomouci.
Dvě z mnoha pořízených nahrávek z vazební věznice Brno ze 4. 2. 2019 a 6. 2. 2019 pak podle příslušníka olomoucké GIBS Tomáše Ratiborského vyhodnotili a uložili do spisu pracovníci GIBS v Jihlavě.
Spis byl následně předán na GIBS Olomouc, která nyní Machalův případ vyšetřuje.
„V rámci posuzování výše popsaných nahrávek ve výše uvedených dnech, v tomto případě i formou poslechu bylo zjištěno, že tyto v závěru obsahují pasáže s komunikací dvou osob, které měly být posouzeny již v době vyhodnocení, tedy ke dni 26. 2. 2019, resp. ke dni 12. 3. 2019, jako komunikace mezi obviněnýma jeho obhájcem ve smyslu ustanovení paragrafu 158d odst. 1 trestního řádu, byť je tato komunikace nerelevantní ve vztahu k trestnímu řízení vedenému GIBS, avšak mohla by se vztahovat k jiné trestní věci,“ napsal vyšetřovatel GIBS Tomáš Ratiborský.
„Na základě výše popsaného zjištění je nutné konstatovat, že pasáže s touto komunikací měly být ve smyslu ustanovení paragrafu 158d odst. 1 trestního řádu po jejich zjištění v únoru, resp. březnu roku 2019 policejním orgánem zničeny, k čemuž nedošlo a spisový materiál byl bez upozornění na tento postup předán na GIBS, oddělení Olomouc,“ napsal dále Tomáš Ratiborský.
Můžu je dát do spisu?
Tentýž den si vyšetřovatel GIBS Tomáš Ratiborský „čirou shodou náhod“ předvolal k podání vysvětlení Pavla Hubálka, kterého Vladimír Machala vyšetřoval kvůli machinacím s brněnskými městskými byty. Hubálek byl předvolán k podání vysvětlení kvůli vyjádření k materiálům z Machalova spisu ústně. Na úvod podání vysvětlení uvedl, že se k nim vyjádří. A začaly se dít věci.
„Předestírám vám k poslechu dvě pasáže ze zvukových nahrávek, pořízených ve shora uvedené trestní věci na základě povolení ke sledování, vydaného soudcem Městského soudu v Brně… …na nichž je s největší pravděpodobností zachycena vaše komunikace s vaším obhájcem ve výslechové místnosti ve vazební věznici v Brně v době po ukončení výslechů vaší osoby v trestní věci KRPB-136708/T Č-2018-060281. Současně vás v souvislosti s předestřenými pasážemi nahrávek žádám o vyjádření, zda souhlasíte s tím a nevadí vám, že tyto pasáže zůstanou součástí těchto zvukových nahrávek, založených ve spisu vedeném policejním orgánem GIBS?“ dotázal se rada GIBS Tomáš Ratiborský obviněného brněnského expolitika Pavla Hubálka.
„Po poslechu výše popsaných pasáží nahrávek mohu potvrdit, že se jedná o mou komunikaci s obhájcem. Avšak prohlašuji, že mi nevadí a souhlasím s tím, že tyto pasáže zůstanou součástí těchto zvukových nahrávek a budou založeny ve spisu vedeném policejním orgánem GIBS,“ odvětil Pavel Hubálek.
Ještě je upřesníme
Tím ale příběh nelegálních odposlechů zdaleka nekončí.
Vyšetřovatel GIBS Tomáš Ratiborský napsal 28. prosince 2020 další úřední záznam, který se jich bytostně týká.
„Po opakovaném vyhodnocení zvukových nahrávek ve dnech 18. 12. 2020 a 21. 12. 2020, pořízených ve shora uvedené trestní věci na základě povolení ke sledování podle paragrafu 158d odst. 1, 3, 4 trestního řádu, vydaného soudcem Městského soudu v Brně ve dnech 4. 2. 2019 a 6. 2. 2019, na nichž je s největší pravděpodobností zachycena komunikace obviněného Pavla Hubálka s jeho obhájcem ve výslechové místnosti ve vazební věznici v Brně v době po ukončení výslechu jeho osoby v trestní věci KRPB-136708/T Č-2018-060281, bylo provedeno upřesnění pasáží s touto komunikací a to v případě nahrávky: 2019-02-04_výběr – konkrétně na pasáž v rozsahu od času nahrávky 3:02:45 do 3:10:00 a nahrávky: 2019-02-06 – konkrétně na pasáž v rozsahu od času nahrávky 3:08:20 do 3:27:08,“ zapsal podplukovník GIBS Tomáš Ratiborský.
Všechny tyto tři dokumenty jednoznačně dokazují, že Generální inspekce pod dozorem Vrchního státního zastupitelství procesně nakládá s nelegálně pořízenými odposlechy ve vazební věznici Brno-Bohunice.
Podle neoficiálních informací, která má Ekonomický deník k dispozici, nemá být právě popsaný případ jediným.
Z nyní zveřejněných dokumentů navíc vyplývá, že se na těchto nezákonnostech za asistence státních zástupců podílí i další policejní složka – velmi pravděpodobně Národní centrála proti organizovanému zločinu ve známé kauze Stoka, jak vyplývá z prvního úředního záznamu vyšetřovatele GIBS z 22. prosince 2020.
Je to naprosto nezákonné
Ekonomický deník nyní identifikoval advokáta, kterého byl při rozhovoru s klientem minimálně dvakrát nahráván. Je jím brněnský právník Richard Novák. Ten Ekonomickému deníku odpověděl na několik otázek.
Jak se řeší odposlechy v brněnské vazební věznici, dostali jsme informaci, kterou jsme si i ověřili, že 4. 2. 2019 a 6. 2. 2019 jste byl ve výslechovce s Pavlem Hubálkem vy. Můžete to potvrdit?
Myslím si, že můžu, ano.
A chtěl byste se k tomu nějak víc vyjádřit? Budete v tomto ohledu podnikat nějaké kroky? Řešíte to třeba s Českou advokátní komorou, nebo s Unií obhájců?
Určitě, už jsem oslovil ČAK, když jsem zjistil, že se tím má zabývat. Oslovil jsem věznici, oslovil jsem GIBS a Vrchní státní zastupitelství s dotazem, zda se mě problematika těchto odposlechů také týká a čekám na odpověď.
Myslíte si, že to je formálně i z hlediska práva, v pořádku? Že jste byl odposlechnut, nahrán?
Myslím si, že kdybyste se ptal kohokoliv, tak vám všichni řeknou, že je naprosto nezákonné, aby byl prováděn odposlech mezi klientem a advokátem.
Očekáváte, že se něco bude dít? A co konkrétního by se mělo podle vás dít? Například, že by za tuto nezákonnost měl někdo nést odpovědnost?
Přes třicet let bojuji za spravedlnost pro pachatele trestných činů. Aby si to někdo špatně nevysvětloval, mám tím na mysli, aby se k nim přistupovalo podle zákona, a aby se neporušovaly normy trestního práva a trestního řízení. A aby se, jak se dnes moderně říká, neohýbaly paragrafy.
Jsem sice v některých konkrétních věcech vázán mlčenlivostí, to jistě chápete, ale můžu skutečně říct, že pokud by se to skutečně mělo týkat mě, protože toho pána zastupuji a zastupoval jsem ho v té době, tak budu samozřejmě chtít, aby to bylo nějak vyšetřeno. Jsem připraven se i hájit proti tomu, zatím ani nevím, co tam vůbec je. A nechci se ani domnívat, co by tam všechno mohlo být nahrané mezi mnou a dalšími klienty. Já jsem tam v té době chodil i za řadou jiných lidí. A nejenom já. Budu chtít, aby to bylo řádně vyšetřeno.
Měl by podle vás za to někdo nést odpovědnost?
V každém případě. Ale také bych to nezjednodušoval. Jak jsem slyšel, četl, že se tam kritizuje nařízení panem doktorem Hanušem, tak osobně si myslím, že to není problém jenom toho soudu. To je velice zjednodušené, hledat viníka tam. Podle mého názoru je důležité to, jaké podklady byly k tomu, aby byly tyto odposlechy nebo sledování osob povoleny, předloženy. Ale já oficiálně nic nevím, nikdo se na mě neobrátil ani s dotazem, ani jsem nabyl vyslýchán v této nové záležitosti, nebo takzvané kauze. Hledal bych podstatu toho, z jakých informací se vychází, z jakých důkazů, z jakých podezření.
Mluvíte o tom, jaké informace, zjištění, byly předloženy k soudu na žádosti o sledování a odposlouchávání?
Ano. Přece není možné vytvořit nějaký úřední záznam od stolu a říct, pane soudce, já mám podezření na toho a toho, ale musí se k tomu předložit nějaké další důkazy.
Určitě se shodneme na tom, že povolení odposlechů na půl roku v takovém objemu není úplný standard. Deset výslechových místností a na půl roku…
To je naprosto něco neskutečného. Jestli to bylo nařízeno tak, jak jsem to četl. A mělo to být za účelem sledování jednoho člověka, jak jsem četl. To je opravdu něco neprosto neskutečného. Nedovedu si technicky představit, jak to bylo prováděno, ale myslím si, že by měl být poslouchán jenom ten konkrétní člověk s tou konkrétní osobou. Jenom ten konkrétní člověk. Na kterého je to dělané. Ani ne můj klient. Měl se sledovat ten jeden konkrétní člověk, kterého se toto týká. To je v takovém rozsahu něco naprosto vyloučeného. To k tomu musel někdo přistupovat tak, že to je snad nějaká mafie, nebo něco takového, organizovaný zločin. A to by musely být předloženy naprosto precizní podklady. Rád bych viděl, z čeho se tedy vycházelo, ale to mi samozřejmě nikdo nikdy oficiálně nesdělí.
Já o tom odposlechu, ke kterému se měl vyjadřovat můj klient, nic nevím. V této kauze (míněno stíhání policisty Vladimíra Machaly – pozn. red.) ho nezastupuji, co se týče jednání s GIBS. K tomu vám tedy nemohu nic říct.
Z machinace s byty hon na kriminalistu
Proč byly odposlechy nařízeny ve všech výslechových místnostech věznice a na půl roku?
Brněnský policista, nadporučík Vladimír Machala, vyšetřoval od léta 2018 kauzu machinací s městskými byty v Brně. Detektiv obvinil z přidělování městských bytů, aniž by o tom systém města věděl, bývalého starostu Rojetína na Brněnsku Pavla Hubálka.
Podle Machaly se měl Hubálek dopustit podvodu s obecními byty hned v několika případech. Škoda se podle odhadů mohla vyšplhat přes hranici deseti milionů korun. Kriminalisté při vyšetřování zjistili, že měl Hubálek používat k přidělování obecních bytů padělaná razítka městských úřadů a firmy, která nemovitosti v Brně spravuje.
Zájemcům o obecní byty měl Hubálek podle zjištění vyšetřovatelů předávat zfalšovaná potvrzení a smlouvy k užívání bytů na hlavičkovém papíře brněnského magistrátu s padělaným podpisem. Hubálek pak měl těmto zájemcům přidělovat byty, od kterých disponoval klíči. Za jejich přidělování pak měl dostávat od „vyřízených“ zájemců provize.
Z vyšetřovatele této složité kauzy se ovšem Vladimír Machala stal rázem obviněným, když ho začala stíhat Generální inspekce bezpečnostních sborů. GIBS sdělila šéfovi brněnské hospodářské kriminálky obvinění z přečinu zneužití pravomoci úřední osoby v půlce předloňského února.
Případ je podrobně popsán zde a zde.
Případ nabral výrazně na obrátkách, když kšeftman s byty Pavel Hubálek ve vazbě promluvil, a popsal systém zhruba čtyřiceti propojených firem a lidí v Brně, kteří podle něj měli profitovat z městských nemovitostí. Podle Hubálka šlo o brněnské komunální politiky a jejich příbuzné, kteří podle něj obchodovali s městským majetkem a za statisícové až milionové provize jej měli přidělovat a účelově privatizovat.
Vyšetřovatelům Hubálek vypověděl, že byl jen malou součástí systému, který stvořili druhdy vlivní brněnští politici.
Kauza nabírá alarmující směr, komora podá oficiální stížnosti
Kauzou odposlechů výslechových místností ve vazební věznici v Brně-Bohunicích, kde, mimo jiné, probíhají porady mezi advokáty a jejich klienty, se už několik týdnů intenzivně zabývá Česká advokátní komora. Podle ní se může jednat o naprosto zásadní riziko ohrožení důvěrnosti vztahu mezi klienty a advokáty.
Komora se již obrátila na zúčastněné instituce a orgány se žádostí o informace a prošetření a její zástupci se 11. ledna 2022 zúčastnili také jednání Stálé komise pro kontrolu použití odposlechu a záznamu komunikačního provozu, použití sledování osob a věcí a rušení provozu elektronických komunikací Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, která se touto kauzou začala zabývat. Nicméně, s ohledem na skutečnost, že tato jednání jsou neveřejná, nemůže se komora podle svých slov k jejich obsahu vyjadřovat.
Za velmi alarmující považuje vedení ČAK skutečnost, že ačkoliv dosud Česká advokátní komora vycházela z informací, že je systémově vyloučeno, aby v rámci povolených odposlechů došlo také k narušení důvěrnosti komunikace mezi advokáty a jejich klienty, z dokumentů zmíněných v článku ze dne 13. ledna 2022 v Ekonomickém deníku se zdá, že přinejmenším v případě dvou porad obhájce s klientem k takovému narušení důvěrnosti došlo.
„Česká advokátní komora se bude touto kauzou nadále intenzivně zabývat a obrátí se na vládu České republiky, ministerstvo spravedlnosti a Nejvyšší státní zastupitelství s oficiální stížností a žádostí o důkladné prošetření. Česká advokátní komora bude rovněž požadovat, aby výše zmíněná Stálá komise, jakož i další orgány Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, pokračovaly v prověřování této velmi závažné záležitosti, která se zdaleka netýká jen advokacie,“ napsala včera advokátní komora ve svém stanovisku.
Jan Hrbáček
