Pátek, 21. ledna, 2022

Pokračování kauzy „uší“ v brněnské věznici: A že vám nebude vadit, když dáme váš odposlech s advokátem do spisu?

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Vyšetřování na půl roku nařízených odposlechů ve všech výslechových místnostech věznice v Brně-Bohunicích se po úterním jednání sněmovní komise „Velké ucho“ příliš neposunulo. Vrchní státní zástupce z Olomouce Ivo Ištvan totiž nezprostil mlčenlivosti dozorujícího žalobce, takže zástupci České advokátní komory nemohli být na nejpodstatnější části jednání. Po komisi se začaly ozývat hlasy, že problém s odposlechy, na který upozornil Ekonomický deník, někdo zveličil. Ekonomický deník proto přináší konkrétní případ, kdy vyšetřovatel Generální inspekce bezpečnostních sborů použil procesně nelegální odposlech hovoru podezřelého s advokátem. Mimo jiné jej požádal, zda může přepis odposlechu s obhájcem zařadit do vyšetřovacího spisu. Hovory advokátů s klienty přitom podléhají striktnímu tajemství, a byť jen při náhodném pořízení mají být zničeny.

Brněnský městský soud povolil v roce 2018 žádost Vrchního státního zastupitelství v Olomouci na půl roku sledování, tedy odposlouchávání, všech deseti výslechových místností vazební věznice v Brně-Bohunicích.

Soudce Libor Hanuš povolil sledování, při kterých mohly být mimo rámec úkolu nahrány stovky hodin vazebně stíhaných s jejich advokáty v kauze brněnského kriminalisty Vladimíra Machaly. Ten objasňoval od léta 2018 kauzu machinací s městskými byty v Brně a obvinil kvůli tomu bývalého starostu Rojetína na Brněnsku Pavla Hubálka.

V Brně už jeden skandál s nezákonnými odposlechy hovorů obviněného, dokonce s advokáty, které sehrály velkou roli při vyšetřování, proběhl. Týkal se podnikatele Shahrama Abdullaha Zadeha, kterého po propuštění z vazby policie odposlouchávala s obhájci. Ba co víc, dokonce je naprosto bezprecedentně zařadila do vyšetřovacího spisu.

Totéž se opakuje i v kauze Vladimíra Machaly. Angažovaly se v ní Vrchní státní zastupitelství v Olomouci a expozitury GIBS v Jihlavě a Olomouci. Povolení k odposlechu všech výslechových místností, kam se mohl Machala dostavit, bylo vydáno od 17. listopadu 2018 do 7. května následujícího roku.

Tímto případem se v úterý zabývala Stálá komise pro kontrolu použití odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, použití sledování osob a věcí a rušení provozu elektronických komunikací.

Přestože jsou vážné indicie o nestandardnosti nařízení půlročních odposlechů ve všech výslechových místnostech brněnské věznice, poslanci se příliš daleko na jednání nedostali. Velmi pravděpodobně byli ochuzeni o klíčové informace.

„Bohužel vám nemohu nic z toho sdělit, jsem vázána mlčenlivostí. Mohu vám říct jen to, ze komise v této věci vydá v budoucnu doporučení,“ sdělila Ekonomickému deníku předsedkyně komise Klára Kocmanová (Piráti). Další z členů komise pak uvedl, že problém s odposlechy někdo „asi přifoukl“.

K věci se vyjádřila Česká advokátní komora, které se problém s odposlechy úzce dotýká.

„Dne 11. 1. 2021 proběhlo ve Sněmovně jednání Stálé komise pro kontrolu odposlechů PSP ČR iniciované Českou advokátní komorou a poslancem Markem Novákem. Neveřejného jednání se zúčastnila místopředsedkyně ČAK Monika Novotná a člen představenstva Lukáš Trojan. Za ČAK poděkovali za snahu komise prošetřit celou událost a jejím členům tlumočili obavy advokátní veřejnosti z možného narušení důvěrného vztahu mezi advokátem a klientem, které může vést až k omezení efektivity poskytované právní pomoci. Vzhledem k tomu, že vrchní státní zástupce v Olomouci Ivo Ištvan nezprostil mlčenlivosti dozorového státního zástupce, který odposlechy navrhl (a tudíž se části jednání zástupci ČAK nemohli účastnit), je dále třeba vyčkat závěrečného usnesení Komise, jež bude vycházet i z dodatečných informací, které nejsou zástupcům ČAK a představenstvu v tento okamžik známy,“ sdělila Ekonomickému deníku mluvčí komory Iva Chaloupková.

Členové představenstva se seznámili s téměř desítkou přípisů od advokátů, kteří jednali ve výslechových místnostech vazební věznice Brno-Bohunice v rozhodné době a kteří reagovali na výzvu představenstva, aby o tom podali komoře zprávu.

„Celou problematiku bude nadále představenstvo sledovat a dále o ní advokátní veřejnost informovat,“ dodala Iva Chaloupková.

Nezničený odposlech obviněného s advokátem

Ekonomický deník se dostal k úřednímu záznamu GIBS z 22. prosince 2020, v němž vyšetřovatel GIBS Tomáš Ratiborský popisuje, že po návrzích na doplnění dokazování v kauze Machala posuzoval dvě nahrávky z vazební věznice Brno ze 4. 2. 2019 a 6. 2. 2019 (tedy doby, na níž byly odposlechy na Vladimíra Machalu povoleny – pozn. red.).

Podle Ratiborského šlo o nahrávky jiné policejní složky. Ekonomický deník připomíná, že o povolení odposlechů požádalo Vrchní státní zastupitelství v Olomouci.

Faksimile povolení ke sledování v brněnské vazební věznici. Foto: Jan Hrbáček

Dvě z mnoha pořízených nahrávek z vazební věznice Brno ze 4. 2. 2019 a 6. 2. 2019 pak podle příslušníka olomoucké GIBS Tomáše Ratiborského vyhodnotili a uložili do spisu pracovníci GIBS v Jihlavě.

Spis byl následně předán na GIBS Olomouc, která nyní Machalův případ vyšetřuje.

„V rámci posuzování výše popsaných nahrávek ve výše uvedených dnech, v tomto případě i formou poslechu bylo zjištěno, že tyto v závěru obsahují pasáže s komunikací dvou osob, které měly být posouzeny již v době vyhodnocení, tedy ke dni 26. 2. 2019, resp. ke dni 12. 3. 2019, jako komunikace mezi obviněnýma jeho obhájcem ve smyslu ustanovení paragrafu 158d odst. 1 trestního řádu, byť je tato komunikace nerelevantní ve vztahu k trestnímu řízení vedenému GIBS, avšak mohla by se vztahovat k jiné trestní věci,“ napsal vyšetřovatel GIBS Tomáš Ratiborský.

„Na základě výše popsaného zjištění je nutné konstatovat, že pasáže s touto komunikací měly být ve smyslu ustanovení paragrafu 158d odst. 1 trestního řádu po jejich zjištění v únoru, resp. březnu roku 2019 policejním orgánem zničeny, k čemuž nedošlo a spisový materiál byl bez upozornění na tento postup předán na GIBS, oddělení Olomouc,“ napsal dále Tomáš Ratiborský.

První důkaz o tom, že v brněnské vazební věznici byly pod dozorem Vrchního státního zastupitelství v Olomouci nahrávány rozhovory sledovaných osob s advokátem. Foto: Jan Hrbáček

Můžu je dát do spisu?

Tentýž den si vyšetřovatel GIBS Tomáš Ratiborský „čirou shodou náhod“ předvolal k podání vysvětlení Pavla Hubálka, kterého Vladimír Machala vyšetřoval kvůli machinacím s brněnskými městskými byty. Hubálek byl předvolán k podání vysvětlení kvůli vyjádření k materiálům z Machalova spisu ústně. Na úvod podání vysvětlení uvedl, že se k nim vyjádří. A začaly se dít věci.

„Předestírám vám k poslechu dvě pasáže ze zvukových nahrávek, pořízených ve shora uvedené trestní věci na základě povolení ke sledování, vydaného soudcem Městského soudu v Brně… …na nichž je s největší pravděpodobností zachycena vaše komunikace s vaším obhájcem ve výslechové místnosti ve vazební věznici v Brně v době po ukončení výslechů vaší osoby v trestní věci KRPB-136708/T Č-2018-060281. Současně vás v souvislosti s předestřenými pasážemi nahrávek žádám o vyjádření, zda souhlasíte s tím a nevadí vám, že tyto pasáže zůstanou součástí těchto zvukových nahrávek, založených ve spisu vedeném policejním orgánem GIBS?“ dotázal se rada GIBS Tomáš Ratiborský obviněného brněnského expolitika Pavla Hubálka.

„Po poslechu výše popsaných pasáží nahrávek mohu potvrdit, že se jedná o mou komunikaci s obhájcem. Avšak prohlašuji, že mi nevadí a souhlasím s tím, že tyto pasáže zůstanou součástí těchto zvukových nahrávek a budou založeny ve spisu vedeném policejním orgánem GIBS,“ odvětil Pavel Hubálek.

Druhý důkaz o tom, že že v brněnské vazební věznici byly pod dozorem Vrchního státního zastupitelství v Olomouci nahrávány rozhovory sledovaných osob s advokátem. Foto: Jan Hrbáček

Ještě je upřesníme

Tím ale příběh nelegálních odposlechů zdaleka nekončí.

Vyšetřovatel GIBS Tomáš Ratiborský napsal 28. prosince 2020 další úřední záznam, který se jich bytostně týká.

„Po opakovaném vyhodnocení zvukových nahrávek ve dnech 18. 12. 2020 a 21. 12. 2020, pořízených ve shora uvedené trestní věci na základě povolení ke sledování podle paragrafu 158d odst. 1, 3, 4 trestního řádu, vydaného soudcem Městského soudu v Brně ve dnech 4. 2. 2019 a 6. 2. 2019, na nichž je s největší pravděpodobností zachycena komunikace obviněného Pavla Hubálka s jeho obhájcem ve výslechové místnosti ve vazební věznici v Brně v době po ukončení výslechu jeho osoby v trestní věci KRPB-136708/T Č-2018-060281, bylo provedeno upřesnění pasáží s touto komunikací a to v případě nahrávky: 2019-02-04_výběr – konkrétně na pasáž v rozsahu od času nahrávky 3:02:45 do 3:10:00 a nahrávky: 2019-02-06 – konkrétně na pasáž v rozsahu od času nahrávky 3:08:20 do 3:27:08,“ zapsal podplukovník GIBS Tomáš Ratiborský.

Třetí druhý důkaz o tom, že že v brněnské vazební věznici byly pod dozorem Vrchního státního zastupitelství v Olomouci nahrávány rozhovory sledovaných osob s advokátem. Foto: Jan Hrbáček

Všechny tyto tři dokumenty jednoznačně dokazují, že Generální inspekce pod dozorem Vrchního státního zastupitelství procesně nakládá s nelegálně pořízenými odposlechy ve vazební věznici Brno-Bohunice.

Podle neoficiálních informací, která má Ekonomický deník k dispozici, nemá být právě popsaný případ jediným.

Z nyní zveřejněných dokumentů navíc vyplývá, že se na těchto nezákonnostech za asistence státních zástupců podílí i další policejní složka – velmi pravděpodobně Národní centrála proti organizovanému zločinu ve známé kauze Stoka, jak vyplývá z prvního úředního záznamu vyšetřovatele GIBS z 22. prosince 2020.

Vypínali odposlechy nebo nevypínali?

Podnět na vyšetření manipulace s nelegálními odposlechy vychází ze zjištění Ekonomického deníku o povolení odposlechů ve všech deseti výslechových místnostech vazební věznice v Brně-Bohunicích na půl roku kvůli jednomu podezřelému – policistovi Vladimírovi Machalovi, který vyšetřoval machinace s brněnskými městskými byty.

Česká advokátní komora už v této souvislosti uvedla, že vyzve ministra spravedlnosti i sněmovní komisi pro kontrolu odposlechů, aby odposlouchávání výslechových místností v brněnské vazební věznici prošetřili. Informovala o tom mluvčí profesní organizace Iva Chaloupková. Komora už dříve zdůraznila, že pokud obviněný nemůže mluvit se svým obhájcem důvěrně, jde o porušení jeho ústavního práva na obhajobu i na spravedlivý proces.

To, že brněnský městský soud povolil půlroční plošné odposlouchávání deseti výslechových místností ve vazební věznici v Brně-Bohunicích Generální inspekci bezpečnostních sborů, považuje za nepřípustné i Unie obhájců. Vyplývá to z posledního stanoviska unie, kterým reagovala na zprávu Ekonomického deníku. Ten loni v listopadu jako první přinesl informaci o tom, že brněnský soud plošně povolil odposlechy všech výslechových místností věznice.

Podle stanoviska Unie obhájců z dostupných informací „nevyplývá, zda nahrávací zařízení bylo aktivní v době každé porady ve výslechové cele“. „Tedy zda bylo zapínáno pouze pro případ porady zájmových dvou osob v jedné konkrétní výslechové cele a jen po dobu takové porady. Povolení ke sledování neobsahuje žádnou takovou technickou limitaci použití nahrávací techniky. Povolení ke sledování uvádí obvyklou právní limitaci na dokumentaci informací, které se budou vztahovat k trestnímu řízení vedenému pod předmětným číslem jednacím,“ vysvětluje Unie.

„Vzhledem k uvedenému nelze vyloučit, že nahrávací technika byla umístěna ve všech výslechových celách, tj. v deseti výslechových celách Vazební věznice Brno najednou a byly nahrávány veškeré porady uskutečňované v těchto výslechových celách po dobu celých šesti měsíců, tedy i veškeré porady obhájců se svými klienty. K této pravděpodobnosti se váže stanovisko,“ uvádí k tomu Unie obhájců.

Napíchnuto 10 místností

Naprosto nestandardní a mimořádné opatření povolil soudce Městského soudu v Brně Libor Hanuš Generální inspekci bezpečnostních sborů (GIBS) a Vrchnímu státnímu zastupitelství v Olomouci v kauze brněnského kriminalisty Vladimíra Machaly.

Machinace s byty

Soudce Libor Hanuš povolil GIBS kvůli Machalovi odposlouchávat všech 10 výslechových místností vazební věznice v Brně-Bohunicích, kde se měl stýkat s Pavlem Hubálkem, kterého vyšetřoval kvůli machinacím s městskými byty. A to půl roku.

Ve výslechových místnostech ve věznici se nejenom vyslýchá, ale probíhají tam také hovory obviněných s právními zástupci. Tyto hovory mají být vyšetřujícími orgány zničeny, což ale nikdo nezaručí.

Proč byly odposlechy nařízeny ve všech výslechových místnostech věznice a na půl roku?

Brněnský policista, nadporučík Vladimír Machala, vyšetřoval od léta 2018 kauzu machinací s městskými byty v Brně. Detektiv obvinil z přidělování městských bytů, aniž by o tom systém města věděl, bývalého starostu Rojetína na Brněnsku Pavla Hubálka.

Podle Machaly se měl Hubálek dopustit podvodu s obecními byty hned v několika případech. Škoda se podle odhadů mohla vyšplhat přes hranici deseti milionů korun. Kriminalisté při vyšetřování zjistili, že měl Hubálek používat k přidělování obecních bytů padělaná razítka městských úřadů a firmy, která nemovitosti v Brně spravuje.

Zájemcům o obecní byty měl Hubálek podle zjištění vyšetřovatelů předávat zfalšovaná potvrzení a smlouvy k užívání bytů na hlavičkovém papíře brněnského magistrátu s padělaným podpisem. Hubálek pak měl těmto zájemcům přidělovat byty, od kterých disponoval klíči. Za jejich přidělování pak měl dostávat od „vyřízených“ zájemců provize.

Z vyšetřovatele této složité kauzy se ovšem Vladimír Machala stal rázem obviněným, když ho začala stíhat Generální inspekce bezpečnostních sborů. GIBS sdělila šéfovi brněnské hospodářské kriminálky obvinění z přečinu zneužití pravomoci úřední osoby v půlce předloňského února.

Případ je podrobně popsán zde a zde.

Případ nabral výrazně na obrátkách, když kšeftman s byty Pavel Hubálek ve vazbě promluvil, a popsal systém zhruba čtyřiceti propojených firem a lidí v Brně, kteří podle něj měli profitovat z městských nemovitostí. Podle Hubálka šlo o brněnské komunální politiky a jejich příbuzné, kteří podle něj obchodovali s městským majetkem a za statisícové až milionové provize jej měli přidělovat a účelově privatizovat.

Vyšetřovatelům Hubálek vypověděl, že byl jen malou součástí systému, který stvořili druhdy vlivní brněnští politici.

Odposlechové rodeo

Jak zjistil Ekonomický deník, na Vladimíra Machalu nahlíželi vyšetřovatelé jeho kauzy hůře než na mafiánského zabijáka. Povolení k odposlechu všech výslechových místností, kam se mohl dostavit, bylo vydáno od 17. listopadu 2018 do 7. května následujícího roku.

A do spisu se dostaly za velmi bizarních okolností i odposlechnuté hovory. Mimoto GIBS získal povolení Machalovi luxovat po stejnou dobu i e-mailovou schránku.

„Povoluje se sledování osob a věcí, konkrétně sledování prostorů: 1) výslechové cely: č. 1-10, ve 3. nadzemním patře administrativní budovy a přístupové chodbě se vstupními dveřmi 243 ve Vazební věznici Brno-Bohunice,“ napsal soudce Libor Hanuš.

Nešlo jen o odposlechy Machaly s Hubálkem, ale i o předávání zájmových listin, popsání vazeb a vztahů prověřovaných osob nebo možné zadokumentování dalších podezřelých.

GIBS dostala od soudce puvoir také ke sledování nejen Machalovy e-mailové komunikace, ale i datových úložišť a informací, uchovávaných v soukromí.

„A to za maximální možné období,“ jak stojí v povolení soudce Hanuše.

Vladimír Machala, který vyšetřoval machinace s brněnskými městskými byty, měl podle Vrchního státního zastupitelství sdělovat neoprávněně informace o probíhajícím trestním řízení, civilní osobě – Petru Kosmákovi. Ten byl vedoucím oddělení technické správy nemovitostí městské části Brno-střed.

Ekonomický deník připomíná, že Machala Kosmáka přizval jako nezúčastněnou osobu k domovní prohlídce Pavla Hubálka. A také to, že Kosmák je jedním z obžalovaných v takzvané kauze Stoka.

„Tímto svým jednáním mohl ohrozit průběh výše uvedeného trestního řízení, zejména mohl zmařit výsledky domovní prohlídky prováděné policejním orgánem dne 20. 6. 2018 a další procesní úkony, zejména prohlídku nebytových – prostor provedenou stejným policejním orgánem na Bytovém odboru nemovitostí MČ Brno – střed. Čímž mohl umožnit zatajení věcí a informací důležitých pro trestní řízení, rovněž měl předávat této osobě informace získané v průběhu návštěv ve Vazební věznici Brno – Bohunice u obviněného Pavla Hubálka, kam se způsobem zcela nestandardním, co do poštu návštěv, tak i vzhledem ke svému služebnímu postavení, dostavuje společně podřízenou Mgr. Jitkou Broďákovou… …Tyto informace byly získány skrytou operativní pátrací činností, prováděnou v trestním řízení Národní centrály proti organizovanému zločinu,“ opsal soudce informace žalobce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci.

Machala měl Kosmákovi vyzradit především prohlídku nebytových prostor kvůli kauze Hubálek.

Faksimile z povolení ke sledování výslechových cel v brněnské vazební věznici. Foto: Jan Hrbáček

Petr Kosmák byl ale podle informací Ekonomického deníku policejním informátorem Vladimíra Machaly. Navíc měl na starosti bytový fond městské části Brno-střed, se kterým měl Hubálek neoprávněně manipulovat, takže oznámení prohlídky nebytových prostor dávalo logiku.

Návštěvy Vladimíra Machaly u Pavla Hubálka ve vazební věznici byly nejprve nestandardní vzhledem k jeho služebnímu postavení, ale na další stránce soudního povolení už byl vysokým policejním činitelem. Foto: Jan Hrbáček

Že by ty odposlechy nevyužili?

Nad povolením, které umožnilo GIBS půl roku monitorovat všechny výslechové místnosti v brněnské vazební věznici kroutí hlavou Machalův obhájce Pavel Hála.

„Vzhledem k mému věku považuji za iluzi, že by policejní orgán nevyužil pořízený odposlech pro svou potřebu a to byť by byl neprocesní, prostě potřebují výsledky a bez odposlechů a konkrétního chytnutí za ruku se u policie jinak nepracuje, prevence a hesla napsaná na dveřích služebních vozidel jsou fraška. Tím nechci říci, že se nenajde občas policista kriminalista, či vyšetřovatel, který jedná a chová se – jak má. Občas takové štěstí mám, ale jedná se o dvě tři desítky procent,“ říká Hála.

Na otázku, zda nasazení odposlechů konzultoval s svými kolegy a zda nemohli být další obhájci odposlouchávání ve vazební věznici kvůli kauze Stoka, Hála uvádí:

„Ano, s mnoha kolegy jsem o tom jednal, nechtěli tomu uvěřit, zděsili se, považovali to za vtip, v představě o právu, pravidlech. Tuto otázku jsem neřešil nějakou intervencí, či mobilizováním kolegů, to jsem si ponechal, až se věc otevře u hlavního líčení. Stejně mi to hlava nebere, nechápu, jak se to mohlo soudci stát?“ pokračuje Hála.

Pavel Hála také nevyloučil, že kvůli odposlechové férii v brněnské vazební věznici padne trestní oznámení.

Svědek „šmrnclý“ Stokou

Vyšetřování Vladimíra Machaly GIBS ukončila na přelomu loňského roku a on i jeho obhájce Pavel Hála si mohli prostudovat spis. Po prostudování trestních dokumentů dali inspekci podnět, aby doplnila další důkazy, protože je podle nich stávající důkazní situace vágní. Návrh inspekce v plném rozsahu zamítla.

Advokát Hála poté na margo rozhodnutí inspekce oslovil dozorující státní zástupkyni Petru Lastoveckou a ohradil se proti postupu inspektorů.

„Pokud by státní zastupitelství naznalo, že podklady přípravného řízení jsou způsobilé pro podání obžaloby, pak si dovoluji vznést námitku, že pro takové procesní stádium materie spisu není způsobilá pro její projednání u místně příslušného soudu, neboť neposkytuje spolehlivý podklad pro její projednání. V přípravném řízení nebyly objasněny základní skutečnosti, bez kterých není možno hlavní líčení provést a v něm rozhodnout,“ namítá Pavel Hála.

Je nutné připomenout GIBS se při vyšetřování Machaly a jeho kolegyně opírá nejen o informace Pavla Hubálka, ale i Petra Kosmáka ze známé brněnské kauzy Stoka. Kosmák se účastnil jako takzvaná nezúčastněná osoba domovní prohlídky u Hubálka.

Petr Kosmák je bývalým vedoucím úředníkem na radnici Brna-střed a je obžalován v rámci Stoky. Vysokým úředníkem se Kosmáka stal v roce 2015, když radnice Brna-střed vyhlásila konkurz na šéfa technického oddělení. Kosmák se v této souvislosti setkal s Pavlem Ovčarčinem, dalším z obžalovaných v kauze Stoka. Ovčarčin mu měl slíbit, že v konkurzu uspěje, ale musí poté začít vybírat provize od stavebních firem a živnostníků, kteří pro radnici pracovali. Kosmák tvrdí, že pak podle pokynů Ovčarčina kontaktoval firmy, kterým řekl, že se změnila situace a zda jsou ochotné platit patnáct procent z každé zakázky.

Radnice Brno-střed. Místo, které se mělo v minulosti stát centrem korupce. Ilustrační foto: Brno-střed

A právě kvůli Hubálkovi a Kosmákovi zpochybňuje advokát detektiva Machaly validitu nashromážděných důkazů.

„Je neudržitelné z hlediska důkazního stavu, aby podezřelá osoba ze závažné trestné činnosti, napojená v páchání závažné trestné činnosti, až do nejvyšších pater brněnských politických špiček byla cíleně zneužívána proti vedoucímu policistovi, jenž se jako vedoucí reprezentant oddělení odboru hospodářské kriminality zapojil do rozkrytí této trestné činnosti. Dále, aby tímto postupem se vedlo trestní řízení proti Vladimíru Machalovi s umělým dotvářením skutkového děje a takto byly očividně deformovány výsledky jeho pracovní činnosti. Kdy zjevným zájmem tohoto postupu je ochrana a zpochybňování závažných zločinů obviněného Pavla Hubálka ve spojení s extrémní snahou najít pochybení ve věci samé, tedy v přibrání nezúčastněné osoby na prohlídku bytových prostor užívaných Pavlem Hubálkem. Takto se jedná o nonsens, jenž usiluje o kriminalizaci předního, bezúhonného funkcionáře policejního sboru Brněnského regionu, oproti kriminálně závadovým osobám, kdy ze stíhaných delikventů se stávají kvazisvědci,“ namítá obhájce Hála a poslal dozorující žalobkyni Petře Lastovecké řadu návrhů na provedení důkazů.

Inkvizitorsky přehnaná horlivost

Podle Hály je zřejmé, že v dané věci se vyskytují „nikoliv ojediněle vzájemné souvislosti a provázanosti policejního orgánu Generální inspekce bezpečnostních sborů, dozorujícího státního zástupce, policejního orgánu Národní centrály proti organizovanému zločinu a obviněných Hubálka a Kosmáka“. „Kde jejich prověřování, podání úředních záznamů, či výslechů jsou v rozporu s trestními předpisy. Jsou u orgánů činných v trestním řízení motivovány inkvizitorsky přehnanou ´služební horlivostí´, rivalitou, záští, nechápáním operativní činnosti odboru hospodářské kriminality, nechápáním vytěžování informátorů, neznalostí chránění povinnosti jejich utajování, které vyústily ve štvanici a mediální senzaci na úkor obviněných Vladimíra Machaly a Jitky Broďákové.

Hála tvrdí, že vyšetřovatelé, ani žalobkyně, nedostáli své zákonné povinnosti při prověřování a vyšetřování dané věci.

„Orgány činné v trestním řízení se nechaly unést subjektivním přístupem ve věci, v rovině podjatosti a to ve všech stupních, což zakládá desítky otázek – proč? Nastal tedy stav, kdy ochrana základních kautel zákona o trestním řízení soudním byla porušena,“ tvrdí brněnský advokát.

Podle něj je tedy nezbytné, aby dozorující státní zástupce zastavil Machalovo stíhání. „Aby věc vrátil k dalšímu doplnění vyšetřování policejnímu orgánu, případně nazná-li skutečnosti a okolnosti, že je nezbytné podat obžalobu proti obviněným, pak nechť se vážená paní státní zástupkyně vyloučí z dozorování této věci,“ uzavřel svůj podnět na Vrchní státní zastupitelství v Olomouci Pavel Hála.

Vrchní státní zastupitelství v Olomouci se k otázkám Ekonomického deníku nevyjádřilo.

Jan Hrbáček

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

FacebookTwitter