„Haleluja!“ Tak reagovala exministryně obrany Jana Černochová (ODS) na zprávu, že vláda má za pár dní schvalovat novou koncepci výstavby Armády České republiky. S informací přišel ve středu náčelník Generálního štábu Miroslav Hlaváč.
Koncepce výstavby Armády České republiky (KVAČR) má určit, kam se armáda posune do roku 2040. Nemá přitom fungovat jako seznam budoucích nákupů. Jejím cílem je stanovit hlavní směr rozvoje armádních schopností. Velkou otázkou zůstává, jak se do koncepce promítne zkušenost z války na Ukrajině. Některé vojenské technologie se totiž mění v řádu měsíců, nebo dokonce týdnů.
V oficiálním zveřejněném programu jednání vlády na příští týden tento bod zařazen není. Mluvčí armády později doplnila, že ke schvalování na vládě dojde 19. října.
Zamíří nová koncepce před vládu?
Náčelník Generálního štábu Armády ČR Miroslav Hlaváč oznámil termín při bezpečnostní konferenci Defenceo v Brně. Armáda chce koncepci následně představit také zástupcům obranného průmyslu.
Důvod je jednoduchý. Firmy potřebují vědět, jakým směrem se armáda vydává. Bez znalosti celkových cílů mohou podle Hlaváče vznikat nedorozumění mezi armádou a průmyslem. Generální štáb proto chce o dokumentu mluvit na konferencích a během průmyslových dnů.
Nová KVAČR naváže na současný plán výstavby armády. Ten vláda schválila v prosinci 2023 a stanovuje hlavní směry rozvoje do roku 2035. Připravovaný dokument posune výhled o dalších pět let.
Ministerstvo obrany v srpnu uvedlo, že Generální štáb měl návrh KVAČR 2040 zpracovaný a předložený Bezpečnostní radě státu. Resort tehdy zároveň oznámil, že nový dokument vzniká přibližně o dva roky dříve než při předchozích cyklech. Čekalo se na dokončení státního rozpočtu na rok 2027. Poté měl návrh přejít do schvalovacího procesu, který ministerstvo očekávalo v říjnu.
Zpátky k těžké a střední brigádě
Připravovaná koncepce má podle Hlaváče navázat na původní koncept výstavby armády schválený za předchozí vlády hnutí ANO. Důraz má být na plnění aliančních závazků v oblasti těžké a střední brigády.
Mezi hlavní priority současného vedení Generálního štábu patří také modernizace těchto brigád. Armáda chce zároveň doplnit munici, zásoby a individuální vybavení vojáků. Vedle toho chce výrazně urychlit zavádění nových technologií do jednotek.
Červnové jednání Bezpečnostní rady státu ukázalo, že právě směr nové koncepce byl už tehdy předmětem diskuse. Rada se dokumentem zabývala, ale jednání nedokončila. Tehdejší náčelník Generálního štábu Karel Řehka uvedl, že cílem bylo představit hlavní směr koncepce a možné varianty.
Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) uvedl, že cílem jednání nebylo dokument schválit. Šlo o projednání jeho záměru a směřování výstavby armády s ohledem na alianční závazky a přípravu státního rozpočtu. Zároveň připomněl, že příprava probíhá o dva roky dříve než obvyklý pětiletý cyklus.
Ukrajina změnila tempo technologického vývoje
Právě rychlost technologických změn patří k nejdůležitějším tématům, která Hlaváč v souvislosti s novou koncepcí popsal. Válka na Ukrajině podle něj ukázala, že některé technologické cykly dnes netrvají roky. Mohou se uzavřít během měsíců nebo týdnů. Týká se to například dronů, systémů proti bezpilotním prostředkům, senzorů, elektronického boje, softwaru a umělé inteligence.
Pro armádu to vytváří problém. Pokud několik let připravuje požadavky, soutěží dodávku a následně čeká na její realizaci, může se stát, že pořizovaná technologie bude v době zavedení už zastaralá.
Proto chce armáda přistupovat k různým typům techniky rozdílně. Tank, bojové vozidlo nebo systém protivzdušné obrany má jiný životní cyklus než dron, senzor nebo software. U strategických systémů je nutné počítat s dlouhou životností. U rychle se vyvíjejících technologií je naopak potřeba pružnější postup.
Hlaváč proto popsal model, v němž armáda nové technologie nejprve experimentálně ověří. Pořídit může menší série, následně je vyzkouší přímo u jednotek a úspěšná řešení rychle zavede do praxe.
Méně čekání, více zkoušení
S rychlejším zaváděním technologií souvisí také nový systém inovací. Generálská rada jej schválila v pondělí. Navazuje na koncepci inovací a zahrnuje také koncept experimentování.
Do experimentování se může zapojit obranný průmysl. Armáda chce zároveň vytvořit experimentální prvek. Nebudou v něm působit pouze profesionální vojáci. Počítá se také s příslušníky aktivní zálohy a armáda chce oslovit civilní studenty vysokých škol.
Takový přístup má umožnit rychlejší ověřování nových řešení. Armáda nebude muset čekat na několik let dlouhý proces, aby zjistila, zda konkrétní technologie skutečně funguje v podmínkách jednotek.
Nejde přitom o opuštění velkých strategických projektů. Smyslem je rozlišit technologie podle toho, jak rychle se mění a jak dlouhý mají životní cyklus.
Černochová: Haleluja!
Právě oznámení o posunu koncepce k vládnímu schvalování přivítala Jana Černochová (ODS). Na informaci, že má dokument brzy projednávat vláda, reagovala stručně: „Haleluja!“
Její reakce přišla v době, kdy se příprava KVAČR 2040 táhne už několik měsíců, což opozice kritizuje. Dokument byl předmětem jednání Bezpečnostní rady státu už v červnu. Ministerstvo obrany pak v srpnu oznámilo, že návrh je zpracovaný a byl radě předložen.
Červnová debata zároveň ukázala, že důležitou otázkou zůstává dlouhodobost armádního plánování. Prezident Petr Pavel tehdy uvedl, že koncepce musí přesahovat tříletý rozpočtový horizont. Armáda podle něj potřebuje vědět nejméně deset let dopředu, s čím může počítat.
O KVAČR 2040 se mluvilo už na jaře
Nová koncepce se stala předmětem veřejné debaty už před létem. Náměstek ministra obrany Radovan Vích (SPD) ve svém květnovém komentáři upozorňoval na zkušenosti z války na Ukrajině a na potřebu spojit modernizaci armády s logistikou, průmyslovým zázemím, protivzdušnou obranou, bezpilotními prostředky a digitalizací bojiště. Šlo však o jeho vlastní pohled na to, co by podle něj měla KVAČR 2040 obsahovat, nikoli o oficiální popis schváleného dokumentu.
Oficiální informace Ministerstva obrany z 17. srpna byly v tomto směru konkrétnější. Resort uvedl, že návrh už byl hotový a čekalo se na finalizaci rozpočtu pro rok 2027. Následovat měl schvalovací proces v říjnu.
Nyní se tedy příprava dostává do další fáze. Pokud vláda dokument schválí, bude mít česká armáda nový rámec svého rozvoje až do roku 2040.
Dlouhý plán, ale rychlejší reakce
Nová koncepce má spojit dva požadavky, které se na první pohled mohou zdát protichůdné. Armáda potřebuje dlouhodobý plán. Současně musí být schopná rychle měnit technologická řešení.
Těžká a střední brigáda, strategické zbraňové systémy, zásoby nebo dlouhodobé alianční závazky vyžadují plánování na roky. Drony, senzory, elektronický boj, software a umělá inteligence se naopak mohou měnit během velmi krátké doby.
Právě proto má být KVAČR 2040 především dokumentem, který určí směr výstavby armády, nikoli katalogem konkrétních nákupů. A pokud ji vláda schválí, začne další část práce: převést dlouhodobé cíle do skutečných schopností jednotek.
Upravili jsme datum schvalování koncepce podle vyjádření mluvčí armády.
