Česká republika bude předsedat Radě EU už za pár měsíců. Ministerstvo dopravy má připravenou agendu, v níž je jednou z hlavních součástí rychlé spojení mezi evropskými státy. To budou splňovat především vysokorychlostní tratě, kdy jedna z páteřních povede právě z Prahy do Drážďan. I o tom hovořili ministři dopravy Česka a Německa.
Ministr dopravy Martin Kupka a jeho německý protějšek Volker Wissing na svém jednání probírali především důležité společné dopravní projekty, české předsednictví nebo čistou mobilitu.
„Strategické partnerství mezi Českou republikou a Německem se odráží také v přeshraničních dopravních projektech, mezi nimiž hraje hlavní roli vysokorychlostní spojení Praha – Drážďany. Připravenost České republiky intenzivně komunikovat s Německem je důležitá rovněž pro nadcházející české předsednictví v Radě EU,“ řekl po jednání Martin Kupka.
Železnice a silnice
Mezi tradičně nejdůležitější přeshraniční spojení patří ty železniční. V současné době má prioritu vysokorychlostní trať RS 4 Praha – Ústí nad Labem – Drážďany. Z mezinárodního pohledu tento směr představuje napojení České republiky na západoevropskou vysokorychlostní železniční síť.
Hlavní směr do Německa uspokojí vnitrostátní i přeshraniční přepravní poptávku pro segment osobní i nákladní dopravy. Zároveň výrazně zrychlí dopravu mezi Prahou a severními Čechami.
Cestovní doba mezi Prahou a Ústím nad Labem se zkrátí až na 30 minut. Předpokládaná jízdní doba do Drážďan pak bude méně než 60 minut.
Navržená vysokorychlostní trať má technicky i provozně rozdílné části. Úsek Praha – sjezd Litoměřice bude sloužit pouze pro osobní dopravu s navrženou maximální provozní rychlostí 320 km/h, s možností jejího budoucího zvýšení až na 350 km/h. Zbývající úseky budou využity jak pro osobní, tak i nákladní dopravu, přičemž návrhová rychlost v úseku VRT Středohorský tunel je 250 km/h a v Krušnohorském tunelu až 200 km/h.
S výstavbou prvního úseku o délce 48,5 km se počítá v roce 2027.
Ministři se dále bavili o Via Vindobona, která spojuje Berlín s Prahou a Vídní a o železničním propojení české metropole s Mnichovem a Norimberkem.
Na stole byla také silniční témata, konkrétně trasa z Prahy do Karlových Varů a bavorského Bayreuthu nebo spojení Prahy s Chomutovem a Chemnitzem.
Čistá mobilita
Důležitým tématem byla i agenda nízkoemisního systému mobility. V roce 2025 budou muset být průměrné emise CO2 z nových nákladních automobilů o 15 % nižší než v roce 2019.
Pro rok 2030 byl navržen orientační cíl snížení o nejméně 30 % ve srovnání s rokem 2019. Tyto cíle jsou v souladu se závazky EU v rámci Pařížské dohody a umožní, aby dopravci – většinou malé a střední podniky – dosáhli významných úspor díky nižší spotřebě paliva.
České předsednictví
Důležitým bodem jednání byly priority nastupujícího českého předsednictví v Radě EU, kde oba ministři řešili například dopravní část balíčku Fit for 55 nebo revizi nařízení TEN-T.
„V oblasti dopravy se určitě zaměříme na posílení propojení mezi státy, především pak na rozvoj vysokorychlostních železničních spojení, ve kterých vidíme budoucnost evropské dopravy. Věřím, že také můžeme přispět k nalezení kompromisů mezi jednotlivými státy v oblasti snižování emisí v dopravě,“ uvedl ministr Kupka již dříve.
Co se týká legislativních návrhů, které spadnou do agendy našeho přesednictví, ministr Kupka uvedl: ,,Jedná se například o nařízení o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva. Stejně tak je pro nás důležitá revize politiky TEN-T dopravních sítí, kde nad rámec vyjednaných vysokorychlostní tratí usilujeme o zahrnutí nového železničního spojení Praha – Liberec do rozšířené sítě TEN-T,“ říká Kupka.
V rámci českého předsednictví zorganizuje ministr dopravy v říjnu neformální zasedání Rady ministrů dopravy v Praze.
Jana Bartošová
