Bílá místa na mapě pokrytí vysokorychlostním internetem, kterých je 2.561, ovlivňují také demografický vývoj. Zejména mladí lidé se z obcí, kde není kvalitní pokrytí internetem stěhují do lépe pokrytých oblastí. Podle zástupců municipalit, kteří se dnes účastnili diskuse o rozvoji vysokorychlostního internetu v České republice je potřeba se na rozvoj sítí nové generace dívat jako na základní součást pro rozvoj venkovských oblastí.
Starosta Líbeznice a poslanec za ODS Martin Kupka přirovnává zavedení vysokorychlostního internetu do obcí k pokroku, které přineslo zavedení vodovodu či plynofikaci obcí. „Na rozvoj venkova bylo vyhlášeno mnoho desítek dotačních programů, ale jejich efektivita je velice sporná,“ řekl na konferenci „Vysokorychlostní internet – Vývoj pokrytí bílých míst na mapě ČR“, kterou pořádalo Ministerstvo průmyslu a obchodu a Hospodářská komora. „Rozvoj pokrytí internetu pro malé obce je klíčovým faktorem pro to, aby se lidé nestěhovali tam, kde je pokrytí lepší. Příklady obcí z okolí Prahy to dokládají zcela jasně. Lidé nechtějí cestovat ve špičce, mohou pracovat doma a mohou si organizovat svůj čas podle toho, jak jim to vyhovuje. A zdaleka to nejsou jen „ajťáci“. Firmy také přistupují na to, že lidé mohou pracovat z odu a v kanceláři nemusí být každý den. To je obrovský benefit, ale ty obce na to nejsou technicky připraveny. To je pak důvod pro stěhování jinam, kde to není problém,“ řekl Kupka.
Naposledy se jej na internet a jeho kvalitu ptalo občané Líbeznice na víkendovém koštu vína. „Je vidět, že je to trápí. Tam, kde zůstávají bílá místa internetu, ohrožuje to možnost seberealizace řady lidí a uplatnění jejich invence,“ dodal Kupka s tím, že venkov potřebuje moderní datovou infrastrukturu. „Je potřeba se na ni dívat tak, jako se dřív dívalo na vodovod, nebo plynovod či dráty elektrického napětí,“ dodal starosta středočeské Líbeznice a poslanec Martin Kupka.
Podle náměstka ministra průmyslu a obchodu Mariana Piechy více než 40 procent obyvatel není spokojeno se současnou spolehlivostí internetu, který využívají. Vyplývá to z průzkumu který si nechalo zpracovat Ministerstvo průmyslu a obchodu, kterého se zúčastnilo 9.000 respondentů. „Zjistili jsme také, že téměř 46 % obyvatel je ochotných si za rychlý internet (nad 500 Mb/s) připlatit. S daty budeme samozřejmě dále pracovat, budou sloužit jako jeden z podkladů pro nový Národní plán rozvoje vysokokapacitních sítí (2020+),“ řekl Piecha.
Větší spokojenost podle průzkumu vyslovili lidé ve větších městech (68‘%), což pravděpodobně koresponduje s rychlejším pokrytí ve městech.
Piecha: První výzva skončila fiaskem, druhá měla úspěch
Piecha také zhodnotil historii výzev, jež byly na rozvoj vysokorychlostního internetu připraveny ministerstvem průmyslu a obchodu. „První výzva na NGA v roce 2017 skončila fiaskemhttps://ekonomickydenik.cz/potvrzeno-rychly-internet-nelukrativnich-zonach-nikdo-nechce-budovat/. Když jsem v roce 2018 přijel na DG COMP, tak jsem zjistil, že to musíme co nejdříve stáhnout. Díky všem zúčastněným jsme toho dosáhli bez větších šrámů,“ řekl náměstek ministra průmyslu a obchodu Marian Piecha.
„U II. výzvy jsme znovu udělali mapování a provedli širokou diskusi o tom, co je možné reálně vyhlásit, aby se někdo přihlásil a skutečně ty projekty realizoval. Do druhé výzvy bylo přihlášeno 40 projektů s celkovým rozpočtem přes 1 miliardu korun, což považujeme za úspěch,“ řekl Piecha s tím, že ministerstvo připravuje III. výzvu s podobnou alokací, která by měla být vyhlášena na přelomu roku.
Rozvoj pokrytí ohrožuje také roztříštěnost obcí
Náměstek hejtmana Plzeňského kraje pro oblast regionálního rozvoje, fondů EU a informatiky Ivo Grüner (ČSSD) řekl, že vedení kraje šlo netradiční cestou a koupilo od CETINu páteřní optické trasy do všech pověřených obcí. „Máme více než 300 obcí zasíťováno vlastním internetem. Vypisujeme dotace pro obce na metropolitní sítě pro pokrytí co největší plochy v obcích. Na každém setkání se starosty tvrdíme, že pokud je v obci internet, tak je to dneska stejné, jako když má obec kvalitní silnice a chodníky,“ říká Ivo Grüner s tím, že do značné míry je to také do značné míry o přístupu starostů k této problematice.
Náměstek Grüner upozornil na to, že z 575 tisíc obyvatel aglomeračního okruhu 30 km kolem Plzně už je okolo samotné Plzně 400 tisíc obyvatel. „Přitom Plzeň samotná má 175 tisíc obyvatel. To je to, o čem mluvil kolega Kupka, že lidé jdou tam, kde je internet. Nebo je samozřejmě pro mladé jiná alternativa. My jsme blízko největší evropské ekonomiky, takže lidé prostě odejdou pryč z republiky, pokud nebudou mít možnost realizovat se v místě bydliště. To vede k vylidňování, v obcích zůstanou jen starší lidé, kteří nemají takovou kupní sílu, krachují malí podnikatelé atd,“ dodal Grüner.
Plzeňský kraj má navíc specifikum toho, že má bývalý vojenský újezd Brdy, kde není pokrytí ani telefonním signálem, natož daty. Stejné je to s Národním parkem Šumava. „Museli jsme vybudovat speciální trauma body, které jsou vybaveny technologií IoT (internet of things), odkud je možné se se záchrannými složkami spojit. Podle Grünera jsou body postaveny na nadřazené technologii, kterou využívá například armáda. „Na trauma místech jsou sloupy, na nichž je tlačítko pod sklem podobné požárnímu hlásiči, které když turista shánějící pomoc rozbije a tlačítko zmáčkne, operátor linky 112, dostane informaci o tom, že na konkrétním traumatickém bodě je potřeba zásah. Pomoc se na místě objeví do 3 minut,“ řekl náměstek plzeňského hejtmana. Podrobně je funkce traumabodů vysvětlena na webu Vojenského újezdu Brdy.
Podle Jakuba Rejzka – prezidenta Výboru nezávislého ICT průmyslu je potřeba si uvědomit, že naprostá většina z 6.253 obcí má méně než 1.000 obyvatel a z těchto malých obcí je většina s počtem obyvatel pod číslem 500. „Statistiky hovoří o zhruba 3 členech průměrné venkovské domácnosti, přepočet pro malé obce hovoří jasně: 1000 obyvatel = cca 330 domácností, 500 obyvatel je cca 165 zákazníků. Když připočteme, že podíl obyvatel a zákazníků je cca 30%, tak je to ekonomicky nerentabilní,“ řekl Rejzek a uvedl příklad obce, kde Vrátkov s 253 obyvateli, kde bydlí. Tam by podle něj pronájem 1Gbps linky stál 10-18 tisíc korun měsíčně. „Výstavba vlastní infrastruktury přípojné sítě do obce by vyšla na 4 – 5 milionů korun, z toho by šlo cca 1,6 milionů na platby za služebnost do pokladen kraje, Ředitelství silnic a dálnic, města České Budějovice a obce s rozšířenou působností s existencí páteřní sítě vhodné pro připojení,“ řekl Rejzek.
Největší překážkou pro rozvoj sítí vysokorychlostního internetu v České republice je podle Výboru nezávislého ICT průmyslu státní a veřejná správa. „Bez zcela nového přístupu k podpoře výstavby sítí SEK nelze očekávat velký nárůst FTTH/B přípojek v menších a malých obcích v ČR,“ řekl Rejzek.
Alfa a omega usnadnění výstavby podle Výboru nezávislého ICT průmyslu
- Služebnosti
- Sítě elektronické komunikace nevzniknou při vysoké ceně VB, ale operátoři jsou ochotní vyměnit sníženou cenu služebností za povinnost hradit cenu přeložek, pokud je vyvolá vlastník pozemku.
- Koordinace
- Úplně chybí uchopitelná koncepce koordinace projektů financovaných z veřejných prostředků. Pro snadnou koordinaci je potřebuje investor znát už ve stádiu záměru, aby projektant už se sítí SEK v projektu počítal. Je to výhodné pro všechny strany.
- Měla by být co nejširší nabídka (státem a kraji vlastněné) infrastruktury pro veřejné sítě (Rowanet, CamelNet).
- Legislativa
- Zarážející bariéry výstavby dané legislativou (Pozemní komunikace, zpevněné plochy, nemožnost přípoloží)
- Zoufalé tempo změn v legislativním procesu, vytváření model (DTM, 416/2009 Sb.)
- Veřejná a státní správa dokonce některé nástroje ani nechce používat, (veřejný zájem, změny legislativy z minulého období, koordinace)
- Některé změny legislativy jsou brzděny jinými obory, protože je vnímají jako rozpor s jejich zájmy
Jiří Reichl
