Francouzský provozovatel přenosové soustavy GRTgaz a jeho německý protějšek OGE obnovili svůj závazek k vodíkovému koridoru, který zahrnuje propojení mezi oběma zeměmi. Cílem projektu je přepravovat obnovitelný vodík vyrobený ve Španělsku a Portugalsku přes Francii (koridor H2Med a Hy-FEN) až do místa určení v jižním Německu, kde bude zásobovat velké průmyslové spotřebitele. Přes H2Ercules by pak vodík mohl dotéci i do České republiky.
Generální ředitelé francouzských a německých provozovatelů přepravních soustav (TSO) GRTgaz, GRTgaz Deutschland a OGE stanovili směr budoucí přepravy vodíku v západní Evropě. Na svém setkání v Paříži před pár dny potvrdili svůj záměr spolupracovat podél západoevropského vodíkového koridoru tím, že do roku 2030 přizpůsobí své systémy zemního plynu pro přepravu vodíku.
Obnovitelný a nízkouhlíkový vodík se bude vyrábět hlavně ze sluneční a větrné energie na Pyrenejském poloostrově ve Španělsku a Portugalsku. Do Francie bude dodáván pobřežním plynovodem přes Středozemní moře z Barcelony do Marseille. Francie je považována za vyváženou mezi výrobou nízkouhlíkového vodíku a zákaznickou a mobilní základnou se solidními skladovacími kapacitami.
Vodík pak bude pokračovat směrem k Německu. Jakmile se vodík dostane do Německa, bude přepraven k velkým průmyslovým zákazníkům v jižním Německu, včetně východního Bavorska a velmi pravděpodobně i do České republiky. Potřebný potrubní systém je již zaveden.
Důležitou část tvoří především systém MEGAL, společný podnik GRTgaz Deutschland a OGE, který byl postaven téměř před 50 lety pro přepravu ruského zemního plynu z východu na západ. MEGAL dostane druhý život tím, že bude v budoucnu přepravovat vodík šetrný ke klimatu vyrobený v Evropě opačným směrem.
V červnu prošel navrhovaný projekt plynovodu hodnocením Evropské komise na základě analýzy nákladů, ale zatím nebyl zařazen mezi projekty společného zájmu.
OGE se již podílí na několika návrzích projektů v celém hodnotovém řetězci vodíku od výroby, přepravy a skladování až po investice do výzkumu a vývoje.
Jeden z těchto projektů, H2Ercules, počítá se sítí více než 2 000 km potrubí položenou do roku 2030 s propojením mezi Belgií, Francií, Nizozemskem, Norskem, ale i Českou republikou.
V lednu 2023 prezident Emanuelle Macron a kancléř Olaf Scholz oznámili, že přijmou nezbytná opatření k rozšíření přepravy těchto objemů vodíku přes Francii do Německa. Tato podpora byla zopakována při různých příležitostech v Německu a Francii.
V červnu projekty plynovodů, podporované společnostmi GRTgaz, GRTgaz Deutschland a OGE, prošly hodnocením Evropské komise pro analýzu založenou na nákladech, což je významný krok k jejich uznání jako projektů společného zájmu.
Údaje společnosti ICIS Power Horizon Forecast ukazují, že poptávka po vodíku v Německu dosáhne do roku 2030 88 TWh a ve Francii bude ve stejném období činit 31 TWh.
Německo se snaží většinu své potřeby vodíku v nadcházejících letech dovážet, přičemž německá národní vodíková strategie předpokládá, že země bude mít do konce desetiletí k dispozici přibližně 14 TWh kapacity na výrobu vodíku z obnovitelných zdrojů.
Údaje ICIS ukazují, že Německo bude mít do roku 2030 kapacitu výroby vodíku z obnovitelných zdrojů ve výši 24 TWh a Francie ve stejném časovém horizontu 17 TWh, což znamená, že bude stále existovat velký rozdíl v dovozu.
Španělsko i Portugalsko si vytkly za cíl stát se klíčovými vývozci vodíku z obnovitelných zdrojů, přičemž jako způsoby vývozu se uvádějí jak toky vodíku potrubím, tak vývoz prostřednictvím obnovitelného čpavku.
Dva vodíkovody v České republice
Přes české území by mohly vést již na konci tohoto desetiletí dva „vodíkovody.“ Počítá s tím ve svých strategických plánech provozovatel sítě tranzitních plynovodů NET4GAS. Česko by se tak opět mohlo stát tranzitní zemí, jen místo fosilního zemního plynu by přes naše území protékal bezemisně vyprodukovaný vodík. Ten bude určen hlavně ke spotřebě v Německu.
Plány na budoucí přepravu vodíku popsal NET4GAS v Desetiletém plánu rozvoje přepravní soustavy v ČR, který byl zveřejněn na firemním webu. Desetiletý plán sestavuje každoročně na základě požadavku energetického zákona. Plánované vodíkovody chce NET4GAS spolu s provozovateli páteřní sítě z okolních zemí dostat na unijní seznam Projektů společného zájmu (PCI), který má Evropská komise aktualizovat v říjnu či listopadu.
Středoevropský vodíkový koridor je prvním z chystaných projektů, NET4GAS uvedl plánované dokončení v roce 2029. Zvažovaná přepravní kapacita je 144 GWh denně, tedy až 52,5 TWh za rok.
„Plynárenská přepravní soustava České republiky nabízí relativně rychlou a nákladově efektivní realizaci vodíkové infrastruktury založené především na repurposingu existující infrastruktury pro zemní plyn. Díky velkoprůměrovému a paralelnímu systému plynovodů mohou být v budoucnu na základě poptávky nabízeny velké přepravní kapacity pro vodík bez dopadu na bezpečnost dodávek zemního plynu,“ uvedl NET4GAS v Desetiletém plánu.
Otázkou je, zda aspoň část vodíku zůstane pro využití v České republice. Hlavním tahounem zájmu o něj je totiž Německo, pro jehož vládu je rychlá náhrada fosilních paliv prioritou. „Vodík poteče do Německa, ale nepočítal bych s tím, že nějaký vodík zůstane pro Česko,“ uvedl profesor pražské ČVUT František Hrdlička v červnu na sympoziu Ekonomického deníku o budoucí podobě české energetiky.
Více informací je k dispozici ZDE.
(nik, dtr)
