INZERCE

Nedostatek. Pomalá výstavba dostupných bytů ve Velké Británii způsobuje, že na bydlení dosáhne stále méně lidí. Mayová je pod tlakem.

Britská krize bydlení dosahuje vrcholu. Nejhorší je v Londýně

Britská ministerská předsedkyně Theresa Mayová čelí tlaku od svých spolustraníků, kteří vedou britská města. Jsou nespokojeni s řešením bytové krize.

Theresa Mayová totiž loni slíbila uvolnit dvě miliardy liber (téměř 60 miliard korun) pro výstavbu nových městských bytů, které by měly být dostupné, a tím napomáhat k řešení bytové krize na Britských ostrovech. Jenže přes sedmdesát procent radních, kteří pocházejí z konzervativní strany jako premiérka Mayová v průzkumu uvedlo, že taková suma nebude stačit.

Průzkum provedla poradenská společnost Survation a v něm se dotázala celkem 121 konzervativních radních. Celkem 96 procent z nich uvedlo, že sociální bydlení by k řešení krize dokázalo z velké části přispět.

Vládní sliby zatím nenaplněny

Z jiného průzkumu, na který odkazuje list The Guardian, totiž vyplynulo, že rodiče pomáhají svým dětem se zajištěním bydlení ve zmenšující se míře a jako důvod uvádějí nejistotu související s procesem odchodu Velké Británie z Evropské unie. Rodiče prý mají k dispozici menší objem peněz, jimiž by mohly své děti v nákupu bydlení a souvisejícího zařízení podpořit.

Zatímco loni rodinné rozpočty takto vynaložily 6,5 miliardy liber (193 miliard korun), letos to bude jen 5,7 miliardy (169 miliard korun). Průměrný roční příspěvek rodičů na bydlení svým dětem dosahoval v loňském roce 21 600 liber (přes 640 tisíc korun), letos by to mělo být jen 18 tisíc (535 tisíc korun). Tato skutečnost jen podtrhuje dlouhodobý trend, kterým je pokles vlastnického bydlení ve Velké Británii.

„Právě konzervativci by tím měli být znepokojeni, protože majitelé domů a bytů patří k jejich tradičním voličům,“ píše The Guardian. Situace se ale nejspíš jen tak nezlepší, protože nedostatečné tempo výstavby nových bytů a s tím související růst jejich cen způsobily, že lidé ve věku 25 až 34 let mají nejmenší pravděpodobnost dopracovat se k vlastnímu bytu od 60. let minulého století.

Aby bylo možné současnou poptávku po sociálním bydlení uspokojit, muselo by být ročně postaveno kolem 30 tisíc bytů. Podle Campbella Robba, šéfa nadace Josepha Rowntreeho by však vláda měla zajistit roční přírůstek bytů nejméně v objemu osmdesáti tisíc. Jen tak prý může být zajištěno, aby se trh s bydlením stal přístupný většímu množství lidí. „Bezdomovectví a chudoba by neměla mít v naší společnosti místo. Přesto dnes miliony lidí nemají šanci díky rychle rostoucím nájmům dosáhnout na obstojné bydlení,“ uvedl Robb.

Přitom konzervativní vláda hovořila o tom, že do poloviny 20. let tohoto století zvýší roční výstavbu bytů na 300 tisíc. To se zatím zdaleka nedaří. Navíc čtyřicet procent bytů staví britské radnice. Ty zároveň tlačí na vládu Theresy Mayové, aby nejen uvolnila dostatečné množství finančních zdrojů, ale také podmínky proto, aby si města mohla na budování rezidenčního bydlení půjčovat u bank.

Program, co pomáhá bohatým

Nedostatek sociálních bytů ale není jediný problém, kterému britský trh s bydlením čelí. Vláda v roce 2013 spustila program Help to Buy. V jeho rámci lze úřady požádat o spolufinancování hypotečního úvěru. Tři čtvrtiny půjčí banka, dvacet procent vláda a zbylých pět procent musí žadatel o úvěr dodat z vlastních zdrojů. Z oné vládou poskytnuté pětiny navíc po dobu prvních pěti let dlužník neplatí žádné úroky.

Na tento program vláda uvolnila 8,3 miliardy liber (přes 246 miliard korun). Jenže díky tomu, jak ceny nemovitostí rostou, je tento typ financování dostupný pro stále menší okruh žadatelů. Jestliže před pěti lety k získání úvěru stačil roční příjem kolem 40 tisíc liber (tedy asi 1,2 milionu korun), dnes už je to téměř padesát tisíc (bezmála 1,5 milionu korun). Podle listu The Independent se tato hranice v Londýně šplhá až k 72 tisícům liber (2,1 milionu korun). Program, který byl původně zamýšlen jako podpora středněpříjmových rodin, dnes de facto financuje bydlení spíše těm bohatším.

„Na místě jsou tedy otázky nad smysluplností politiky, která byla několikrát kritizována za to, že přispěla k růstu cen bydlení a zcela se minula účinkem v podobě pomoci těm, kteří ji nejvíce potřebovali,“ píše The Independent. List také poukazuje na to, že potřebná minimální hranice pro šanci úvěr získat vzrostla za pět let existence programu o 35 procent, zatímco mzdy za stejné období jen o procent šest.

Je tedy celkem pochopitelné, že program nejvíce kritizují opoziční labouristé. „Vláda musí dělat daleko více pro lidi s běžnými příjmy, zejména pro mladé,“ uvedl například stínový labouristický ministr pro bydlení John Healey. Podle něj také díky snížení vládních investic do sociálního bydlení došlo k poklesu nabídky těchto bytů od roku 2010 o polovinu. „My, labouristé budeme usilovat o to, aby byly parametry programu Help to Buy nastaveny jinak,“ řekl také Healey.

-zm-