Krajský úřad Pardubického kraje schválil záměr přechodu od spalování uhlí k zemnímu plynu, který předložily Elektrárny Opatovice ze skupiny EPH. Úředníci usoudili, že předložený záměr nemůže mít významný vliv na životní prostředí a nepodléhá tudíž posouzení vlivů na životní prostředí podle zákona. Záměr tak prošel již ve zkráceném řízení EIA.
Elektrárny Opatovice uvedly, že chtějí v letech 2026 až 2028 spustit do provozu tři paroplynové zdroje o celkovém výkonu 170 MWt. Spolu s nimi v areálu uhelné elektrárny vyroste také zařízení na energetické využití odpadu a kotel na biomasu, které však nejsou předmětem výše zmíněného procesu EIA. Později chtějí Elektrárny Opatovice pořídit ještě čtvrtý paroplyn o shodném výkonu (56,5 MWt), elektrokotel a případně další energetické zdroje.
Jak Elektrárny Opatovice uvedly v dřívějším oznámení, cílem investice je snížení produkce oxidu uhličitého z fosilních paliv při zachování dodávek tepla do soustavy centrálního vytápění v rozsahu nejméně 450 MWt. Tolik by mělo stačit k zásobování Hradce Králové, Pardubic, Chrudimi i dalších obcích připojených k rozvodům tepla. Stejně tak chce firma zachovat kombinovanou výrobu elektrické energie a tepla.
Dalším krokem k dekarbonizaci Elektrárny Opatovice je energetické využití odpadů v rozsahu až 150 tisíc tun za rok. Tento záměr získal letos v lednu souhlasné stanovisko od ministerstva životního prostředí; řízení EIA v tomto případě trvalo skoro dva roky. Tepelný výkon kotle má dosahovat 45 MWt, elektrický výkon turbogenerátoru 12 megawattů. Předpokládaný start výstavby je v roce 2026, zkušební provoz by mohl začít o dva roky později.
Elektrárny Opatovice s elektrickým výkonem 378 MW jsou největším energetickým zdrojem skupiny EPH v Česku. Zatím spalují hnědé uhlí a zaměřují se na kombinovanou výrobu elektřiny a tepla. Prostřednictvím dceřiné firmy EOP Distribuce zásobují teplem 63 tisíc domácností v Hradci Králové, Pardubicích, Chrudimi a několika menších obcích.
David Tramba
