Výroba čipů je v Evropě o třetinu dražší než v Asii. Evropská snaha vybudovat soběstačný polovodičový ekosystém naráží na tvrdou ekonomickou realitu. Špičková továrna vyjde téměř na bilion korun a pro jihokorejské firmy, které investují biliony na domácí půdě, evropský trh nedává komerční smysl.
Aby evropský blok posílil svůj polovodičový průmysl, musí nejprve přesvědčit zahraniční společnosti, že mají investice v Evropě smysl. To je jeden z hlavních závěrů studie berlínského think-tanku pro technologickou politiku Interface. Analýza zkoumá, jak by mohlo fungovat nařízení EU o čipech 2.0 v éře technologické diplomacie. Jako příklad uvádí vztahy mezi EU a Jižní Koreou. Doporučuje začít s menšími partnerstvími.
Korejský vliv na paměťové čipy
Jižní Korea je významným hráčem na globálním trhu s polovodiči, zejména v oblasti paměťových čipů používaných pro umělou inteligenci. Společnosti Samsung a SK hynix společně ovládají přibližně dvě třetiny globálního trhu s nejběžnějším typem paměťových čipů DRAM.
Naproti tomu Evropa se na globální výrobní kapacitě polovodičů podílí méně než deseti procenty. Její silné stránky spočívají především v zařízeních pro výrobu čipů, automobilových polovodičích a ve výzkumu. Evropské kapacity vyrábět pokročilé čipy, které provádějí samotné výpočty, a paměťové čipy zůstávají omezené.
Přilákání velkého korejského výrobce do Evropy by mohlo pomoci tento nedostatek překonat. Studie ale zpochybnila, zda by pro jihokorejské společnosti mělo smysl stavět továrnu v Evropě. Samsung a SK hynix již doma silně investují. Jejich expanze na domácím trhu dosahuje přibližně 510 miliard eur (12,4 bilionu korun).
Výrobní náklady jako hlavní překážka
Výroba polovodičů v Evropě zůstává podstatně dražší než v Asii. Podle průzkumu německé asociace elektrotechnického a digitálního průmyslu ZVEI stojí výroba čipů v Evropě o 15 až 30 procent více než v nejkonkurenceschopnějších asijských zemích. V Německu jsou personální náklady třikrát až čtyřikrát vyšší. Náklady na elektřinu jsou dvakrát až třikrát vyšší a stavební náklady jsou o 20 až 25 procent vyšší.
Evropská komise odhadla, že továrna na čipy s pokročilými funkcemi by mohla stát 20 až 40 miliard eur (487 až 974 miliard korun). Výše veřejných financí dostupných v rámci navrhovaného rámce o čipech 2.0 však zůstává nejistá. Záleží na jednáních o příštím dlouhodobém rozpočtu EU na období 2028 až 2034, ale také na příspěvcích členských států a soukromých investorů.
Řada podmínek pro zahraniční investory
Podle návrhu bruselské exekutivy by také oprávněné zahraniční společnosti mohly získat dotace na investice do evropských polovodičových zařízení. Na oplátku by musely sdílet informace o dodavatelském řetězci a reagovat na žádosti o narušení výroby a dodávek. Během krize v oblasti polovodičů by podporované společnosti mohly mít povinnost upřednostňovat objednávky pro klíčová odvětví.
Další otázkou je, zda Evropa dokáže generovat dostatečnou poptávku po těchto typech čipů. EU plánuje rozšířit datová centra umělé inteligence a výpočetní infrastrukturu, což by mohlo zvýšit spotřebu čipů. Podle ZVEI by se evropská poptávka po procesorech a paměťových čipech mohla do roku 2040 zhruba ztrojnásobit a průmyslová poptávka po procesorech by mohla růst ještě rychleji. Ani to však nemusí stačit k tomu, aby se korejská továrna v Evropě vyplatila.
Studie také poukazuje na rozdíl mezi evropskými a korejskými prioritami. Korejská továrna v Evropě by pomohla EU snížit její závislost na zahraničních čipech. Nezvýšila by však přímo konkurenceschopnost Jižní Koreje.
Co Evropa může nabídnout?
Studie uvádí tři „strategické stavební kameny“ tohoto přístupu. Zaprvé, Evropa potřebuje jasnější představu o svých silných a slabých stránkách a závislostech v oblasti polovodičů, aby mohla identifikovat, co může nabídnout partnerům.
Zadruhé, vlády by měly více zapojit podniky do bilaterálních diskusí. Dokument navrhuje vytvoření obchodní rady pro polovodiče mezi EU a Jižní Koreou a pracovních skupin zaměřených na společné zájmy.
Rozšíření společného výzkumu
Zatřetí, EU a Jižní Korea by měly rozšířit společný výzkum a vývoj, zejména v oblasti hardwaru umělé inteligence. Některá partnerství již existují. Jihokorejský výrobce čipů SK hynix spolupracuje s belgickým výzkumným centrem Imec v Lovani od roku 2007. Nizozemský výrobce strojů na produkci čipů ASML v listopadu 2025 otevřel v Jižní Koreji výzkumný a vývojový kampus s 1 500 zaměstnanci.
Tyto vazby však k růstu potřebují trvalou politickou podporu. V červnu sedmadvacítka a Jižní Korea zahájily nové Partnerství pro konkurenceschopnost s cílem prohloubit spolupráci v oblasti obchodu, investic a hospodářské bezpečnosti.
„Pokud bude EU k Partnerství pro konkurenceschopnost, podepsanému v červnu 2026, přistupovat jako k dokumentu, který se realizuje sám, nic se nezmění,“ varovala německá studie.
