Tuzemskou politickou scénu čeká v nejbližších dnech zásadní personální třesk, který může kompletně překreslit mapu radikální levice. Dlouholetá tvář a nejvýraznější postava mimosněmovní scény se rozhodla pro radikální řez a za pouhé dva týdny definitivně opustí nejvyšší stranický post. Přestože tato politička v posledních letech určovala směr celé organizace a stála za vytvořením ambiciózního politického projektu, nynější situace ji donutila složit karty.
Co přesně odstartovalo tento nečekaný konec na vrcholu, jaké tajemství skrývají zákulisní boje o uvolněné křeslo a kam nyní zamíří miliony z prodeje stranického majetku?
Definitivní stopka pro dosavadní předsedkyni a boj pěti vyvolených
Europoslankyně Kateřina Konečná za dva týdny opustí čelo neparlamentní KSČM. Stranu vede od října 2021, kdy vystřídala Vojtěcha Filipa. Na nadcházejícím sjezdu, který organizátoři naplánovali na 30. a 31. května, již nebude kandidovat na žádnou funkci a zůstane pouze řadovou členkou. Pětačtyřicetiletá politička dala svou funkci k dispozici bezprostředně po loňském volebním neúspěchu hnutí Stačilo!, jehož byla hlavní lídryní. Přestože delegáti prosincového mimořádného sjezdu nechali volbu nového vedení až na řádný květnový sjezd, Konečná své rozhodnutí nezměnila. Jako hlavní důvody uvedla touhu naplno se věnovat práci europoslankyně a také své rodině.
Konečná spojila s KSČM velkou část svého života, členkou se stala již v roce 2005. V letech 2018 až 2021 zastávala funkci místopředsedkyně strany. Do vysoké politiky vstoupila poprvé v roce 2002, kdy získala mandát poslankyně za Moravskoslezský kraj, který následně obhajovala až do roku 2014. Do Evropského parlamentu kandidovala úspěšně celkem třikrát, naposledy před dvěma lety pod hlavičkou hnutí Stačilo! Právě pod touto značkou a projektem, který měl komunisty vrátit do dolní parlamentní komory po historickém debaklu v roce 2021, však v loňských sněmovních volbách neuspěla.
Uvolněné místo na vrcholu strany nyní láká nové zájemce. O funkci předsedy se bude ucházet celkem pět kandidátů. Tuto informaci potvrdil dosavadní mluvčí KSČM Roman Roun, který sám do tohoto souboje vstupuje jako jeden z uchazečů. Dalším potvrzeným kandidátem je Milan Krajča, který ve straně momentálně zastává post místopředsedy pro evropské záležitosti a občanský sektor. Delegáti květnového sjezdu budou vedle volby nového předsedy rozhodovat o celkovém budoucím programovém směřování. Jaký konkrétní vztah si KSČM do budoucna udrží k hnutí Stačilo!, však Roun zatím neupřesnil.
Úpadek kdysi masové základny a realitní byznys s desítkami budov
Současná situace ostře kontrastuje s historií této strany, která vznikla v březnu 1990 a navazuje na činnost předlistopadové Komunistické strany Československa (KSČ). Původní organizace přitom v roce 1948 nastolila v Československu totalitní režim, který trval více než 40 let. V parlamentu samostatné České republiky si strana udržela zastoupení od jejího vzniku až do roku 2021.
Komunisté se dlouhá léta mohli opírat o mimořádně početnou členskou základnu, která však prošla drastickým propadem. Zatímco v roce 1992 strana registrovala přes 350 000 členů a v roce 1998 přibližně 140 000, k roku 2024 klesl počet členů na zhruba 16 000. K poslednímu lednu loňského roku statistiky uváděly přesně 15 231 členů.
Tento masivní úbytek lidí a opakované volební neúspěchy dramaticky srazily státní příspěvky na fungování celého uskupení. V loňském roce činil čistý státní příspěvek pro KSČM pouze 14 milionů korun, k čemuž stát přidal 1,3 miliona korun na fungování stranického politického institutu. Samotní členové zaplatili na příspěvcích 9 milionů korun.
Mohlo by vás zajímat
Finanční přežití tak straně zajišťuje především její rozsáhlý nemovitostní majetek. Téměř polovinu z celkových loňských příjmů ve výši 50,8 milionu korun tvořil příjem z nájmu a pachtu, který vynesl 24,4 milionu korun. Podle zjištění serveru iRozhlas.cz komunisté loni prodali 12 staveb a přilehlých pozemků. Katastr nemovitostí ukazuje, že do roku 2021 vlastnila strana po celé republice 85 nemovitostí. Od roku 2021 přitom nabízela a prodala nejvýše jeden dům ročně, loňský rok tak znamenal výrazné zrychlení rozprodeje, přestože strana stále vlastní desítky objektů po celém Česku.
Úvěry, zápůjčky a čtyřicetimilionový účet za volební kampaň
Zatímco samotná mateřská strana financuje provoz z nájmů, partnerské hnutí Stačilo! loni inkasovalo peníze přímo za volební výsledek. Jelikož stát vyplácí nárok na příspěvek na volby od zisku tří procent hlasů, hnutí obdrželo od státu 24,2 milionu korun. Jako mimosněmovní uskupení navíc Stačilo! splnilo podmínky pro stálý příspěvek na činnost, který loni vynesl další dva miliony korun.
Oficiální výroční zpráva hnutí odkrývá i další finanční toky. Na darech uskupení vybralo celkem 10 milionů korun. Výraznou položku však tvoří finance, které hnutí ve zprávě popsalo jako zápůjčky a úvěry – ty dosáhly výše 27 milionů korun. Všechny tyto finanční prostředky padly na pokrytí nákladné kampaně, jejíž celkové výdaje za volby hnutí Stačilo! vyčíslilo na rovných 40 milionů korun. Nové vedení, které vzejde z květnového sjezdu, tak bude muset vyřešit nejen personální otázky, ale i budoucí ekonomické vazby mezi těmito dvěma subjekty.
