Prosinec roku 2024. Tak vypadá reálné datum, kdy může Česká republika ukončit odběr paliv z Ruska. Od počátku roku 2025 už budeme odebírat ropu posíleným ropovodem TAL, který plně nahradí dovoz ruské ropy potrubím Družba. Ke stejnému datu skončí také závislost na dovozu jaderného paliva z Ruska. Tyto i další informace zazněly na včerejším jednání senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost.
Situaci okolo výměny dodavatele palivových souborů pro jaderné reaktory popsal přítomným senátorům manažer ČEZ Ladislav Štěpánek, který má tuto oblast na starosti. Upozornil zde na jeden problém. Palivo od amerického Westinghouse a francouzského Framatome bude muset nejprve posoudit Státní úřad pro jadernou bezpečnost, což bude časově a technicky náročný proces. Dodávky západního paliva půjdou v prvních letech „na sklad“, do reaktorů v Temelíně a Dukovanech budou zaváženy nejdříve v roce 2026.
Jako výhoda se v této situaci ukazuje fakt, že ČEZ drží zásoby jaderného paliva na tři roky dopředu. Provoz jaderných bloků by tak neměla změna výrobce paliva ohrozit. ČEZ tak už dopředu plní nový požadavek, který na jednání senátního výboru představil pověřený ředitel sekce energetiky a jaderných zdrojů na ministerstvu průmyslu a obchodu Tomáš Ehler. Novela energetického zákona, známá pod přezdívkou Lex OZE 2, zavádí povinnost držet zásoby paliva pro jaderné bloky na 36 měsíců provozu. V případě, že má vlastník elektrárny smlouvu s více dodavateli, se termín zkracuje na polovinu.
Plynovody a zásobníky pod kontrolou státu
Další vystupující, předseda představenstva státem vlastněné společnosti ČEPS Martin Durčák hovořil o převzetí páteřních plynovodů (NET4GAS) a podzemních zásobníků plynu (Gas Storage CZ). Kupní cena za společnost Gas Storage CZ ve výši 8,8 miliardy korun by se měla vrátit za sedm až devět let. Náročnější je převzetí společnosti NET4GAS, kterou bývalí vlastníci silně zadlužili a která přišla o většinu tržeb po zastavení dodávek ruského plynu přes území Německa a Česka (od loňského září už Česko odebírá plyn z Norska a LNG terminálů – pozn. red.).
Martin Durčák potvrdil, že dluhy převyšují volnou hotovost ve firmě NET4GAS o zhruba 27 miliard korun. Stejnou informaci již dříve přinesl Ekonomický deník. ČEPS bude muset v první fázi své nové dceřiné firmě dosypat chybějící peníze. Jedná se o 2,9 miliardy korun formou vrácení předplacené dividendy, kterou si vyplatili odcházející vlastníci, a 3,6 miliardy korun určených na splacení části závazků. Současně chce ČEPS jednat s věřiteli podniku NET4GAS o možné restrukturalizaci dluhu; značná část závazků má totiž splatnost už v roce 2025.
Mohlo by vás zajímat
Obě akvizice významně posilují roli státu v energetice. ČEPS i dále zmíněné MERO ČR jsou stoprocentně vlastněny státem, v ČEZ stát drží zhruba 70 procent akcií. Stát vlastní také společnost ČEPRO, která se zabývá skladováním a distribucí pohonných hmot a která posílí pozici na trhu i díky včera oznámené akvizici sítě čerpacích stanic Robin Oil.
Dodatečně 4 miliony pro Česko
Předseda představenstva společnosti MERO ČR Jaroslav Pantůček se zaměřil hlavně na posílení kapacity plynovodu TAL, který vede z italského Terstu do Bavorska. Výše investice dosahuje 42 milionů eur, tedy něco přes miliardu korun. Za tuto cenu získá Česká republika přednostní přístup k dodatečným dodávkám ropy v rozsahu čtyř milionů tun ročně. Od roku 2025 budou české rafinerie odebírat z transalpského ropovodu osm milionů tun za rok, což vystačí na plné pokrytí spotřeby.
Další miliardy korun bude muset investovat vlastník rafinerií Orlen Unipetrol do úpravy rafinerie v Litvínově. Tady již testuje ropu z různých zemí, aby našel vhodnou náhradu za sirnatou ropu z Ruska. Nadějně dopadl nedávný test směsi suroviny z Guyany a Iráku.
Spoléhání se na jednu dovozní cestu může být rizikové. Jaroslav Pantůček by uvítal, kdyby se po skončení rusko-ukrajinské války podařilo zprovoznit ropovod Oděsa-Brody a napojit jej na Družbu. Tato cesta by byla ideální pro dovoz ázerbájdžánské a kazachstánské ropy do rafinerií v Česku a na Slovensku.
Jak to udělat bez kapacitních plateb
Senátor Tomáš Jirsa (ODS) v následné debatě vyjádřil obavy o dodávky elektřiny v případě předčasného odstavení uhelných elektráren z ekonomických důvodů. A dotázal se na zavedení podpory formou kapacitních plateb. Podle odpovědi ředitele sekce energetiky ministerstva průmyslu a obchodu Reného Neděly je nereálné získat v dohledné době notifikaci pro takovou podporu ze strany Evropské komise. „Budeme tedy hledat alternativní cesty, jak garantovat návratnost peněz investorům,“ zmínil René Neděla.
Část problému může vyřešit trh i bez zásahu státu. Z provozování záložních plynových elektráren s rychlým startem se v posledních letech stal velmi lukrativní byznys. René Neděla zmínit třeba případ elektrárny skupiny UCED v Prostějově, která loni vydělala přes 650 milionů korun (více se dočtete ve zprávě Ekonomického deníku na tomto odkazu).
David Tramba
