Kabinet Petra Fialy by měl dnes projednat zásadní dokument, který rozhodne o tom, jakým směrem se bude česká armáda ubírat v následující více než dekádě. Pod tíhou války na Ukrajině, aktuálních i budoucích hrozeb, projedná vláda Koncepci výstavby Armády České republiky 2035 (KVAČR 2035). Koncepce aktualizuje požadavky na schopnosti české armády nejen na základě zkušeností z Ukrajiny. Ekonomický deník má celý, dosud neveřejný, dokument k dispozici a poskytuje jej svým čtenářům k bližšímu studiu.
„Ruský útok na Ukrajinu v únoru 2022 vyvrátil iluze o věčném míru nebo dlouhé varovací době. Adaptujeme se na novou bezpečnostní situaci. Revidujeme obranné plány a analyzujeme zkušenosti z ukrajinského bojiště. Posuzujeme budoucí výzvy a charakter budoucího válčení. Po dlouhých letech finanční nestability máme zajištěn předvídatelný rozpočet na obranu,“ stojí v úvodním slovu Náčelníka Generálního štábu Karla Řehky.
„V souladu s novou realitou, s novými aliančními obrannými plány i s novou národní bezpečnostní a obrannou strategií se musíme připravovat na ten nejtěžší scénář. Musíme se připravovat na válku velkého rozsahu, vysoké intenzity s technologicky vyspělým nepřítelem, který vlastní jaderné zbraně. A musíme se připravovat rychle. Přímou hrozbou naší bezpečnosti a naším potenciálním vojenským protivníkem je v současnosti Rusko. Jeho rétorika i chování jsou vůči nám a našim spojencům stále více agresivní a méně předvídatelné. Naším cílem je vyhnout se válce a minimalizovat tak možnost, že se do Evropy vrátí masové
násilí, které tu bylo po většinu naší dlouhé historie. Jediný způsob, jak toho lze dosáhnout, je možné útočníky účinně odstrašovat. To znamená mít reálné schopnosti, kapacity a vůli se bránit a dávat to všem potenciálním útočníkům jasně najevo. K tomu potřebujeme bojeschopnou armádu, která je připravena bránit svoji vlast, i naše spojence jako součást sil NATO. Tato koncepce popisuje, jak chceme takovou armádu budovat,“ uvádí dále Karel Řehka.
Slabé stránky
Koncepce popisuje mimo jiné slabé stránky Armády ČR (AČR).
🟥 Nízká naplněnost AČR personálem, jeho věková struktura a omezené možnosti zajištění jeho udržitelnosti.
🟥 Limitované schopnosti protivzdušné obrany území ČR vlastními prostředky a vedení přesných paleb na
velké vzdálenosti.
🟥 Omezená schopnost pružného zavádění dynamicky se rozvíjejících přelomových a nastupujících technologií do AČR.
🟥 Úroveň digitalizace a nedokončená integrace systémů velení a řízení AČR v jeden vzájemně vertikálně
i horizontálně provázaný celek.
🟥 Nedostatečné pohyblivé a operační zásoby materiálu a munice včetně zásob přesně naváděné munice.
🟥 Omezené schopnosti a kapacity prvků bojové podpory a bojového zabezpečení spočívající zejména
v pomalém tempu obměny a modernizace techniky a materiálu.
🟥 Stav nemovité infrastruktury, která neodpovídá současným požadavkům na kvalitu pracovního prostředí, potřebám vojenského výcviku, údržby, oprav, skladování techniky a materiálu. Nemovitá infrastruktura nemá požadované parametry k zajištění podpory spojeneckých vojsk na území ČR.
🟥 Omezené schopnosti zabezpečení oprav specializované vojenské techniky a materiálu na území ČR.
🟥 Absence mezi resortního přístupu zabezpečení podpory hostitelskou zemí na území ČR.
🟥 Ochrana sil nedostatečně reflektující měnící se charakter vedení ozbrojeného konfliktu.
Silné stránky a příležitosti
🟩 Plnohodnotné členství v Alianci zaručující funkční systém odstrašení, přípravy a zajištění kolektivní obrany.
🟩 Zkušenosti z operačního nasazení v operacích na i mimo území ČR včetně zvýšení interoperability se
spojenci.
🟩 Motivovaný a připravený personál.
🟩 Synergický rozvoj a zvyšující se operační schopnosti AČR v pozemní, vzdušné, vesmírné a kybernetické
operační doméně7 včetně výstavby teritoriálních sil k plnění národních úkolů
🟩 Rozvoj, navyšování schopností a kapacit aktivní zálohy jako integrální součásti obranných složek ČR s možností operačního nasazení.
🟩 Komplexní systém přípravy AČR a zapojení do mezinárodních cvičení.
🟩 Snížená technická a materiální závislost na Ruské federaci.
🟩 Komplexní nabývání schopností v celém spektru funkčních oblastí.
🟩 Zavádění unifikovaných podvozkových platforem v oblasti logistické podpory.
Příležitosti jsou pak v KVAČR 2035 pojmenovány následovně:
🟩 Celospolečenský přístup k zajišťování obrany.
🟩 Pozitivní vnímání AČR veřejností a dlouhodobě vysoká důvěra občanů v tuto instituci.
🟩 Posilování pocitu vědomí a osobní odpovědnosti občanů za obranu státu a motivace občanů k dobrovolnému převzetí výkonu branné povinnosti.
🟩 Revize legislativního rámce k zajištění obrany zohledňující specifika přípravy, rozvoje a operačního použití AČR za krizových stavů i mimo ně.
🟩 Implementace konceptu multidoménových operací (MDO).
🟩 Využití nových trendů a přelomových technologií v rámci výstavby a rozvoje AČR.
🟩 Využití potencionálu akademické obce k rozvoji schopností AČR.
🟩 Využití kapacit a vyšší úroveň spolupráce s obranným průmyslem a účelné využívání potenciálu mezinárodní spolupráce k realizaci modernizačních projektů a podpory AČR při operačním nasazení.
🟩 Využití vzdělávacího systému ČR pro přípravu personálu specifických odborností.
🟩 Zapojení do projektů NATO a EU k zajištění strategických schopností, kterými AČR nedisponuje.
Jak dosáhnout požadovaného stavu?
Požadovaný stav výstavby AČR bude dosahován ve dvou etapách. První etapa mezi lety 2024 až 2030 se
zaměří na zvýšení schopnosti vedení konfliktu vysoké intenzity. Dokončeny budou již započaté a připravované strategické modernizační projekty. V návaznosti na tyto projekty budou adaptovány organizační struktury a prováděny dislokační změny. Prioritami této etapy je:
(1) Dobudování těžké mechanizované brigády.
(2) Doplnění organizačních struktur armády personálem.
(3) Pořízení letounů F-35.
(4) Posílení schopností protivzdušné obrany státu.
(5) Tvorba zásob.
(6) Implementace konceptu multidoménových operací.
(7) Příprava vojsk.
Druhá etapa v letech 2031 až 2035 má klást důraz na dokončení integrace pořízené výzbroje a rozvoj schopností kvalitativně vyšší úrovně využívající nastupující a přelomové technologie. V obou etapách bude modernizována a rozšiřována nemovitá infrastruktura.
Jak dál se pozemními sílami?
Pozemní síly (PozS) představují podle KVAČR 2035 hlavní bojovou sílu pro obranu státu i kolektivní obranu v pozemní operační doméně. Budují schopnost nasazení dvou brigádních úkolových uskupení středního a těžkého typu a uskupení výsadkového pluku nebo úkolových uskupení praporního a rotního typu. PozS dosáhnou schopnosti synergického působení s ostatními druhy sil v rámci konceptu MDO.
PozS posilují flexibilitu působení v menších úkolových uskupeních, mobilitu, palebnou sílu, schopnost vedení průzkumu a odolnost proti působení nepřítele. Zavádí bezosádkové a robotické pozemní i vzdušné systémy a vyčkávací munici. Udržitelnost PozS bude navýšena transformací 14. pluku logistické podpory.
Mechanizované jednotky zásadně zvýší svoji bojeschopnost akvizicí a systémovou integrací bojových vozidel pěchoty (BVP) CV-90 a novým bojovým tankem. Přezbrojen na platformu kolového BVP bude 44. lmopr a modernizována budou vozidla PANDUR II. Nahrazeny budou zastaralé minomety 120 mm minometných baterií mechanizovaných praporů. Vypracován bude záměr výstavby čtvrtého praporu brigády rychlého nasazení, který bude koncepčně, technologicky a strukturálně vybudován na podmínky vedení operací za horizontem 2040. Jeho organizační jádro bude základem experimentálního prvku formujícího a ověřujícího požadavky na budoucí bojové použití PozS.
Výsadkové jednotky rozvíjí schopnost rychle nasaditelné, vzduchem přepravitelné lehké pěchoty a vzdušně-výsadkových operací. Bojová schopnost pluku bude zvýšena zejména pořízením lehkých útočných vozidel.
Dělostřelecké jednotky přezbrojením na dělo CAESAR ráže 155 mm interoperabilní s NATO zvýší efektivitu palebné podpory co do rychlosti, přesnosti, účinku i dosahu.
Technickým zhodnocením prostředků radiolokačního průzkumu a využitím bezpilotních prostředků bude posílena schopnost identifikace cílů za linií přímé viditelnosti. Nový systém řízení palby dělostřelectva zabezpečí integraci prvků společné palebné podpory a interoperabilitu se SVŘ AČR i aliančními systémy.
Ženijní jednotky zaměří svůj rozvoj na zvýšení rychlosti poskytování bojové ženijní podpory s důrazem na schopnosti zajištění mobility a ochrany vlastních sil a odepření mobility nepříteli. Významně bude posílena i role všeobecné ženijní podpory druhů sil.
Chemické jednotky mají schopnosti plnit nejsložitější a specifická opatření ochrany proti zbraním hromadného ničení a chemického zabezpečení vyžadující zvláštní přípravu osob a použití speciální techniky. K tomu rozvíjí schopnosti detekce, identifikace a monitorování radiační a chemické situace, dekontaminace, individuální a kolektivní ochrany před účinky zbraní hromadného ničení a průmyslových nebezpečných látek. Zavedeny budou autonomní systémy dálkové detekce a odběru vzorků a modernizovány chemické a radiometrické laboratoře. Zavedeny budou progresivní dekontaminační technologie včetně technického vybavení za účelem udržení bojeschopnosti moderní výzbroje a materiálu.
Kudy se budou ubírat vzdušné síly?
Vzdušné síly (VzS) podle KVAČR 2035 nepřetržitě monitorují, chrání a brání vzdušný prostor v rámci integrovaného systému protivzdušné a protiraketové obrany NATO. Plní úkoly Národního posilového systému protivzdušné obrany ČR (NaPoSy PVO ČR). Podporují ostatní druhy sil, závazky včetně přijetí a podpory aliančních vzdušných sil na území státu. VzS posílí schopnosti ochrany a obrany vzdušného prostoru zavedením letounů F-35, modernizací pozemní PVO a navýšením míry interoperability s aliančními silami. VzS dosáhnou schopnosti synergického působení s ostatními druhy sil v rámci konceptu MDO.
Předpokladem účinného působení ve vzdušné doméně je kontinuální rozvoj schopnosti umožňující vytvoření a udržení vzdušné nadvlády, umlčování a působení na prostředky PVO nepřítele, ničení strategických objektů a vojenských uskupení v hloubce nepřítele. VzS zvýší udržitelnost zahájením výstavby prvku podpory. Posílena bude schopnost provedení letištního manévru, inženýrské úpravy letišť a působení vybraných prvků VzS z jiné než hlavní operační základny.
Systém velení, řízení a průzkumu vzdušného prostoru umožňuje v celém spektru operací vzdušných sil nepřetržitý přehled o vzdušné situaci, včasnou výstrahu, efektivní plánování a řízení sil a prostředků v integrovaném systému protivzdušné a protiraketové obrany NATO a NaPoSy PVO ČR. Rozšířena bude schopnost detekce vzdušných cílů ve výškách nad 20 km. K lepšímu pokrytí území ČR bude navýšen počet mobilní 3D radiolokační techniky se schopností sledování širokého spektra cílů včetně balistických raket, raket s plochou dráhou letu a hypersonických střel. Je dosažena kompatibilita s aliančními systémy velení a řízení. Systém je mobilní a využívá utajovanou a rušení odolnou komunikaci.
Taktické letectvo (TL) zabezpečuje ochranu vzdušného prostoru a podporu pozemních a vzdušných operací v národním i aliančním kontextu. TL bude posilovat schopnost působení v podmínkách Anti-Access/Area-Denial2. Za tímto účelem zavede TL nadzvukový letoun F-35 organizačně začleněný do dvou taktických letek. Vypracován bude záměr náhrady podzvukových letounů bezpilotními prostředky a záměr integrace konceptu Manned-Unmanned Teaming3 do schopností TL.
Vrtulníkové letectvo (VrL) poskytuje všestrannou bojovou podporu a zabezpečení všech druhů sil. Plní úkoly letecké pátrací a záchranné služby a podílí se na ochraně vzdušného prostoru. Schopnosti VrL budou posíleny přesně naváděnou municí. Přepravní kapacity budou navýšeny zavedením středních až těžkých vrtulníků. Vypracován bude záměr integrace konceptu Manned-Unmanned Teaming do schopností VrL.
Dopravní letectvo (DL) rozvíjí schopnosti přepravy sil a prostředků na strategické vzdálenosti. Zabezpečuje vzdušný zdravotnický odsun, průzkum a snímkování, vzdušné výsadky, leteckou pátrací a záchrannou službu, dopravu ústavních a vládních činitelů a jiné speciální úkoly. Rozvíjí schopnost vzletu a přistání ze zpevněných i nezpevněných ploch a zabezpečení tankování za letu.
Pořízeny budou víceúčelové střední transportní letouny a malé dopravní letouny pro přepravu osob včetně
ústavních a vládních činitelů. Strategická přeprava osob a materiálu větších objemů, techniky a tankování za letu nad rámec vlastních schopností bude zabezpečována zapojením do mezinárodních programů.
Obměnou vrtulníků bude udržena schopnost přepravy osob včetně ústavních a vládních činitelů. VzS po roce 2028 utlumí podíl na provozu letecké záchranné služby.
Pozemní protivzdušná obrana je vrstvená a integrovaná do NaPoSy PVO ČR a systému protivzdušné a protiraketové obrany NATO. Je připravena integrovat posilující alianční prvky a prostředky. Kapacity PVO budou navýšeny za účelem ochrany a obrany objektů důležitých pro obranu státu. Posilována bude schopnost obrany proti balistickým a hypersonickým hrozbám zahrnující detekci,
systém varování a systém řízení palebných prvků.
Rozvíjeny budou schopnosti C-RAM4 a C-UAS5. Za účelem rovnoměrného pokrytí území státu a zvýšení odolnosti PVO bude vypracován záměr rozložení prvků PVO.
Služba řízení letového provozu a letecká radionavigační služba poskytuje letové navigační služby vojenskému a civilnímu letovému provozu za krizových stavů i mimo ně a umožnuje provedení letištního manévru.
Vytvořeno bude integrované vojenské centrum řízení letového provozu. Zavedeny budou mobilní letištní navigační a světlotechnické prostředky. Schopnosti předsunutých leteckých návodčích budou rozvíjeny dle konceptu MDO.
Speciální síly se soustředí na asymetrické hrozby
Speciální síly (SpecS) rozvíjí a udržují strategickou relevanci k podpoře komplexní obrany a ochrany národních zájmů ČR. Jsou schopny samostatného nasazení a společného působení s ostatními druhy sil, bezpečnostními sbory, státními orgány a spojeneckými silami, se kterými dosahují technologické a doktrinální interoperability.
Jsou schopny pružné reakce na změny bezpečnostního prostředí. Procesní, organizační a systémové nastavení SpecS zabezpečuje vedení národních, aliančních a koaličních operací v plném spektru konfliktu od vedení operací pod úrovní ozbrojeného konfliktu až po konflikty vysoké intenzity rovnocenných protivníků na vlastním území nebo v zahraničí.
SpecS budou rozvíjet schopnosti k eliminaci převážně asymetrických hrozeb, zvládání krizí a mimořádných událostí a stabilizaci bezpečnostního prostředí vytvářením strategických a operačních účinků. Působení v MDO bude posilováno rozvojem znalostí operačního umění a implementací moderních technologií s integrací senzorů a přenosem informací do taktického rozhraní. Schopnosti personálu budou rozvíjeny využíváním poznatků vědních disciplín, umělé inteligence, virtuální reality a biomechaniky. Nadále budou SpecS udržovat schopnosti vedení operací nezávisle na těchto technologiích. Přesné zbraňové systémy, vyčkávací munice a využívání nekonvenčních technik a postupů budou eliminovat kolaterální škody
při vedení speciálních operací. Ve schopnostech, kterými speciální síly nedisponují, bude poskytovat poradenství a expertizu aktivní záloha a spolupracující veřejnost.
Transformovaná struktura SpecS se stálou operační zálohou, systémem materiálního zabezpečení a dostupnými prostředky strategické přepravy bude zajišťovat modularitu vlastních jednotek s plnou integrací prvků bojové podpory a bojového zabezpečení AČR. Robotické zbraňové a průzkumné systémy podpoří bojovou efektivitu a za využití C-UAS bude zvyšována ochrana vlastních sil a prostředků. Modulární logistika bude zabezpečovat udržitelnost vlastních sil a prostředků, informační a zbraňové systémy budou kontinuálně modernizovány a chráněny před kybernetickými útoky.
Další detaily se dočtete v celé KVAČR 2035, která je ke stažení ZDE.
Koncepce výstavby Armády České republiky 2035 (KVAČR 2035) vychází z bezpečnostních zájmů a principů zajištění obrany České republiky zformulovaných v zákoně o zajišťování obrany České republiky, v Bezpečnostní strategii České republiky, Obranné strategii České republiky a Dlouhodobém výhledu pro obranu 2035.
Rozpracovává mimo jiné závazky a doporučení z bezpečnostních a vojenských dokumentů Severoatlantické aliance, Evropské unie a cílů výstavby schopností přijatých v rámci procesů obranného plánování. Reaguje na změny bezpečnostního prostředí s predikcí jeho vývoje v horizontu roku 2030.
Stávající Koncepci výstavby Armády České republiky (KVAČR 2030) projednala a schválila vláda České republiky 30. října 2019.
Novou Obrannou strategii České republiky schválila vláda Petra Fialy na začátku října. Na strategii mají navázat další strategické, koncepční a plánovací dokumenty, zejména již zmiňovaná nová Koncepce výstavby Armády ČR 2035.
Na zářijovém jednání výboru pro obranu ministryně obrany Jana Černochová (ODS) mimo jiné uvedla, že mezi nejdůležitější témata obranné politiky České republiky patří „zejména zásadní zhoršení bezpečnostního prostředí a jeho implikace do obrany ČR a kolektivní obranu v NATO. Dalším klíčovým tématem podle ní je celovládní a celospolečenský přístup k obraně, včetně zapojení občanů do přípravy na obranu.
Jan Hrbáček
