Do konce května 10 tisíc případů. S nákazou by se už nemělo bojovat plošně, ale v regionálních ohniscích

COVID 19. Coronavirus. Foto: Fotka od Gerd Altmann z Pixabay

Epidemie covid-19 v tuto chvíli v Česku ustupuje. Jeden infikovaný dnes průměrně nakazí méně než jednoho dalšího člověka a nemocnice mají navzdory obnovování běžné péče podobné kapacity jako minulý týden. Odborníci se zároveň soustředí na to, jak co nejlépe a nejefektivněji zasáhnout, pokud někde počet případů stoupne. Vedle zacílení opatření do místa šíření nákazy také vznikají plány, jak rychle zaktivizovat nemocnice.

„Situace je stále velmi stabilní a dobrá. Z hlediska vývoje epidemiologické situace nedochází k zásadním výkyvům a negativní trend nepozorujeme. Denní podíl potvrzených případů k počtu provedených testů klesá na hodnotu 0,7 procenta, což je zřejmé zejména v posledních dnech. Přitom bylo provedeno 7023 testů. V tomto směru jsme na tom i v mezinárodním srovnání velmi dobře. Je také třeba zdůraznit, že nám roste počet vyléčených pacientů, což považuji za nejpozitivnější zprávu. Přes 40 procent pacientů, tedy více než tři tisíce, je z nemoci covid-19 vyléčeno, počet zemřelých je oproti tomu zhruba tři procenta,“ přibližuje ministr zdravotnictví Adam Vojtěch s tím, že doposud rozvolňování na číslech není nijak vidět. Velmi dobrou zprávou pak je, že se daří držet či dokonce mírně snižovat podíl nakažených v seniorním věku. V tuto chvíli je lidí nad 65 21 procent, nad 75 let pak je devíti procentům.

Množství vyléčených pacientů podporuje i spektrum dostupných léků, které jsou ovšem všechny v souvislosti s nákazou covid-19 experimentální. „Neexistuje obecně akceptovaný léčebný postup, jakkoliv běží mnoho studií na různá farmaka,“ shrnuje předseda České společnosti anesteziologie resuscitace a intenzivní medicíny Vladimír Černý.

O víkendu dorazil do ČR lék favipiravir registrovaný v Japonsku, přičemž nakoupená zásoba uložená ve VFN je pro 80 až 100 pacientů (v závislosti na dávkovacím schématu). O lék mohou zažádat i další zařízení, v tuto chvíli byl dodán pro jednoho pacienta do Thomayerovy nemocnice a Opavy, další míří na Bulovku a v nadcházejících dnech má přípravek podle šéfky SÚKL Ireny Storové obdržet FN Ostrava a Hradec Králové. „Není to model klinického hodnocení ani žádného programu, proto je nezbytně nutné, aby více než u jiných léků byla sledována účinnost a bezpečnost. Česká republika se ve smlouvách zavázala, že bude sledovat, kolik a kde bylo spotřebováno, jaká jsou klinická data a nežádoucí účinky,“ načrtává Storová, která zároveň vyzývá zdravotníky, aby vedlejší účinky i u dalších léků využívaných k léčbě covid-19 hlásili, aby bylo možno data shromažďovat.

Další molekulou, o které se v souvislosti s léčbou hodně hovoří, je remdesivir. O ten je možno žádat buď v rámci compssionate use programu na americkou centrálu firmy Gilead pro děti a těhotné ženy, anebo v tzv. EAP programu, který je umístěn do čtyř center v rámci ČR (VFN a Bulovka dostala po 10 léčebných kůrách, v očekávání je FN U sv. Anny a Motol). Lék je v rámci programu dodáván zdarma.

Ministerstvo zdravotnictví vedle toho potvrdilo zájem o účast ve studii solidarity, kterou zaštiťuje WHO. Očekává se zapojení čtyř českých center, přičemž by studie měla mít čtyři ramena plus standardní léčbu. O která centra se bude jednat a kolik pacientů má být zahrnuto, zůstává v jednání.

Většina pacientů ovšem žádný ze speciálních přípravků nepotřebuje a nákaza se u nich vyléčí i bez pobytu v nemocnici. Z počtu nakažených vyžaduje hospitalizační péči zhruba 15 procent.

Obavy nyní nemusíme mít ani z nemocničních kapacit. V současnosti máme ze 4148 intenzivních lůžek volných 1725, tedy 41 procent, z 1968 plicních ventilátorů je k dispozici 1312 čili 66 procent a z 75 ECMO je volných 65 neboli 86 procent. „Čísla jsou v zásadě identická jako minulý týden, to i v situaci, kdy se začíná obnovovat normální klinická péče. Vývoj tak umožňuje obnovu péče v původním rozsahu,“ poukazuje Vladimír Černý.

Snaha je v současnosti taková, že by se péče o covid pacienty měla koncentrovat do menšího počtu nemocnic v daném regionu, díky čemuž by se uvolnila kapacita ostatních zařízení. Debata se také podle Černého vede o tom, nakolik je třeba testovat všechny pacienty v nemocnicích. „V tuto chvíli se zdá, že na jedné straně není nutno testovat za všech okolností všechny pacienty, na druhou stranu je třeba najít vyváženou polohu, abychom zavčas identifikovali pacienty, kteří by mohli ohrozit zdravotnický personál,“ doplňuje profesor Černý.

Reprodukční číslo, tedy to, kolik průměrně jeden nakažený infikuje dalších lidí, se dnes pohybuje na úrovni kolem 0,7 (s intervalem spolehlivosti 0,5 až 0,9). „Ani interval už nezahrnuje jedničku. Jasně tak platí, že jeden nakažený jedinec v České republice má šanci nakazit dále méně než jednoho dalšího. Při stávajícím stavu epidemie tak můžeme očekávat její další postupný útlum. Epidemie se v populaci přestává šířit. Není to tím, že by virus dramaticky změnil svoje vlastnosti, ale je to výsledek nouzových opatření, ukázněnosti lidí a práce krajských hygienických stanic i diagnostického aparátu, který zvládá nemocné najít a vytrasovat jejich kontakty,“ konstatuje ředitel ÚZIS Ladislav Dušek.

Predikce do konce května pak počítá s tím, že pokud se nic nezmění, mělo by kumulativně v Česku být 7900 až 9700 diagnostikovaných. Doposud se přitom realita držela při spodní hranici modelů a obecně se tak modely velmi dobře trefovaly. Díky tomu dokážeme nyní v krátkodobém horizontu dobře předpovídat a případně rychle reagovat na to, jak se epidemie chová.

Co se týče dlouhodobějších modelů, které jsou podstatně složitější a závislé na větším množství faktorů, vytvořil ÚZIS tři scénáře. První počítá s tzv. nulovým stavem, kdy by se proti současnosti nic nezměnilo a nepřistoupilo se ani k rozvolňování opatření. Druhá varianta předpokládá s mírným zhoršením situace na reprodukční číslo 1,1, zatímco třetí scénář kalkuluje se středním zhoršením a reprodukčním číslem 1,3.

„Kdyby se nic nestalo, tak virus nyní v republice mizí a ztrácí sílu, což by pokračovalo. Lineárně by tedy mizel, scénář ovšem nepočítá s importy. To tedy neznamená, že by se infekce znovu nevrátila ve chvíli, kdy by se systém otevřel. Kdyby se reprodukční číslo posunulo k výši 1,1, křivka by se zlomila, začala by narůstat a trend by zamířil vzhůru. Na podzim by tak vygeneroval populační vlnu, která by na konci prosince mířila k 250 případům denně. Je to teoretický model a snahou všech musí být, aby se to nestalo, tedy abychom fázi včas rozpoznali a zabránili tomu, aby se to vymklo kontrole,“ načrtává Ladislav Dušek.

Díky každodennímu monitoringu a bedlivému sledování dat jsme přitom schopni říci, kam se situace vyvíjí a ke kterému z dlouhodobých modelů se schyluje. Pokud se někde počet případů začne navyšovat, mělo by se nově zasahovat na lokální úrovni. „Pak si myslím, že je možný bezpečný návrat k normálnímu životu,“ dodává profesor Dušek s tím, že aktuálně se takto řeší například situace na Chebsku. Obecně platí, že dnes jsou nejvíce problematické některé pohraniční regiony, takže jednou ze skupin, která se nyní řeší, jsou pendleři.

Systém chytré karantény, která má pomoci cílit na problémové lokality, už byl spuštěn ve 12 krajích, v těchto dnech se jako poslední školí týmy v Hradeckém a Pardubickém kraji. Počátkem května by tak měl systém začít fungovat v celé republice. „V současné situaci nedává smysl plošně testovat českou populaci. Máme regiony, kde je nula případů, a pak ohniska v Plzeňském, Karlovarském či Moravskoslezském kraji, kde bychom chtěli plošné testování aplikovat v ohniscích nákazy,“ vysvětluje ministr Vojtěch.

A jaký systém by měl být v nemocnicích? „Otázkou je debata o eventuální druhé vlně pandemie a zdali se na ni máme nachystat. Nepochybně ano, i když nevíme, zda přijde, a pokud ano, kdy to bude. Platí však, že na ni systém musí být adekvátně nachystán. Systém musíme nastavit tak, aby byl neustále v režimu stand-by a byl schopen zvládnout nárůst počtu pacientů, ale současně aby umožňoval maximální návrat a obnovení obvyklé zdravotní péče. Za klinickou skupinu chystáme stupňovitý plán chystání se na eventuální druhou vlnu pandemie, pokud vůbec do Česka dorazí,“ dodává profesor Černý.

Michaela Koubová, grafy: MZ ČR, ÚZIS

Text je převzat z portálu Zdravotnický deník, který je součástí vydavatelství Media Network, stejně jako Ekonomický deník.