Drahé suroviny a paliva nemají dopad jen na obsah peněženek spotřebitelů či růst nákladů ve firmách. Projevují se i na makroekonomické úrovni, místo tradičního přebytku je obchodní bilance České republiky již druhý měsíc v minusu. Na dovozu zdražujících komodit do Česka vydělávají hlavně Rusko, Kazachstán a Ukrajina.
Detailní čísla Českého statistického úřadu ukazují, že dovoz paliv do Česka se v prvních sedmi měsících roku zvýšil o 43,6 procenta na 117,8 miliardy korun, dovoz jiných surovin o 33 procent na 58,1 miliardy korun. Část nárůstu lze vysvětlit loňským útlumem ekonomiky v době opatření proti šíření Covid-19. Hlavní vliv však má masivní růst cen komodit v posledních měsících.
Bilance zahraničního obchodu se zbožím skončila v červenci se schodkem 7,2 miliardy korun, což byl meziročně o 21,3 miliardy horší výsledek. „Hlavní příčinou byl vysoký meziroční růst hodnoty dovozu, a to především v důsledku vyšší cenové hladiny u ropy a zemního plynu. Nepříznivě zapůsobilo i prohloubení deficitu bilance se základními kovy, chemickými látkami a přípravky,“ říká Miluše Kavěnová, ředitelka odboru statistiky zahraničního obchodu ČSÚ.
Ropa, plyn, benzin, nafta
Pomyslným vítězem komoditního boomu je Rusko s nárůstem hodnoty dovezených paliv bezmála o sto procent. Například dovoz ruského zemního plynu narostl v objemovém vyjádření o 29,7 procenta, ale ve finančním vyjádření již o 117 procent (na 24,5 miliardy korun). Podobné je to u ropy, kde objem dodávek z Ruska do Česka narostl o 36 procent, avšak v penězích se jednalo o plus 88 procent (18,8 miliardy korun za leden až červenec 2021).
Podobně na dovozu drahé ropy bohatnou i další dodavatelé ropy do Česka – Kazachstán (meziročně +92 procent), Spojené státy či Libye, která se letos v létě po dvouleté přestávce vrátila mezi dodavatelské země. Neplatí do však v případě Ázerbájdžánu, který přišel o pozici druhého největšího importéra ropy do českých rafinerií. Letos byl dovoz z této země meziročně nižší o 41 procent (ve finančním vyjádření o 33).
Na první pohled překvapivější je pozice sousedních zemí v žebříčku. Je to dáno hlavně faktem, že Česko není soběstačné ve výrobě nafty a benzinu a značnou část spotřeby musí pokrývat dovozem – hlavně z Německa, Slovenska a Rakouska. Skok v ceně motorových paliv musel zaznamenat snad každý, kdo v poslední době sedl za volant. Německo se formálně objevuje i jako importér plynu do Česka, což souvisí s nákupy na tamní energetické burze.
V případě Polska narůstá import černého uhlí a koksu, což souvisí s útlumem těžby na Karvinsku i oživením v hutnictví. V tabulce zmíněné Nizozemsko do Česka exportuje hlavně propanbutan. Zajímavostí může být meziročně pětinásobný nárůst hodnoty dovozu elektrické energie z Rakouska (na 1,3 miliardy korun).
Skok u železné rudy
Co se týká surovin mimo paliva, tady drží prvenství Ukrajina. Je to dáno hlavně její pozicí dominantního dodavatele železné rudy do hutí v Ostravě a Třinci. V letošním lednu až červenci přitom narostl objem tohoto importu o 29 procent, v peněžním vyjádření dokonce o 94 procent (na 11,6 miliardy korun). Ve výrazně menším množství se k nám z Ukrajiny dovážejí také rudy s obsahem titanu a dřevo.
Dlužno dodat, že ocelárnám se po letech útlumu začalo znovu dařit. Například podnik Liberty Ostrava se nedávno pochlubil největším čtvrtletním ziskem od roku 2011. Podniku pomáhá jak rostoucí poptávka, tak i zvyšující se ceny oceli a dalších hutních produktů. Příznivý vývoj vedení hutí očekává i v druhém pololetí, což má vést ke zvýšení roční výroby oceli z loňských 1,7 na 2,5 milionu tun.
Co se týká dalších zemí v přehledu, často se mezi položkami importu objevuje kovový šrot, dřevo, olejniny (řepka, slunečnice) a syntetický kaučuk. Růst cen zde zatím není tak dramatický jako u ropy a plynu. Jistou kuriozitou může být meziroční růst dovozu surovin z Jordánska o 260 procent na 964 milionu korun, celý objem je ve statistice ČSÚ veden jako „ostatní odpad obsahující drahé kovy.“
David Tramba
