Neděle, 19. září, 2021

Komu Česko platí za drahou ropu a plyn? Rusku, Kazachstánu, ale i sousedním zemím

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Drahé suroviny a paliva nemají dopad jen na obsah peněženek spotřebitelů či růst nákladů ve firmách. Projevují se i na makroekonomické úrovni, místo tradičního přebytku je obchodní bilance České republiky již druhý měsíc v minusu. Na dovozu zdražujících komodit do Česka vydělávají hlavně Rusko, Kazachstán a Ukrajina.

Detailní čísla Českého statistického úřadu ukazují, že dovoz paliv do Česka se v prvních sedmi měsících roku zvýšil o 43,6 procenta na 117,8 miliardy korun, dovoz jiných surovin o 33 procent na 58,1 miliardy korun. Část nárůstu lze vysvětlit loňským útlumem ekonomiky v době opatření proti šíření Covid-19. Hlavní vliv však má masivní růst cen komodit v posledních měsících.

Bilance zahraničního obchodu se zbožím skončila v červenci se schodkem 7,2 miliardy korun, což byl meziročně o 21,3 miliardy horší výsledek. „Hlavní příčinou byl vysoký meziroční růst hodnoty dovozu, a to především v důsledku vyšší cenové hladiny u ropy a zemního plynu. Nepříznivě zapůsobilo i prohloubení deficitu bilance se základními kovy, chemickými látkami a přípravky,“ říká Miluše Kavěnová, ředitelka odboru statistiky zahraničního obchodu ČSÚ.

Ropa, plyn, benzin, nafta

Pomyslným vítězem komoditního boomu je Rusko s nárůstem hodnoty dovezených paliv bezmála o sto procent. Například dovoz ruského zemního plynu narostl v objemovém vyjádření o 29,7 procenta, ale ve finančním vyjádření již o 117 procent (na 24,5 miliardy korun). Podobné je to u ropy, kde objem dodávek z Ruska do Česka narostl o 36 procent, avšak v penězích se jednalo o plus 88 procent (18,8 miliardy korun za leden až červenec 2021).

Podobně na dovozu drahé ropy bohatnou i další dodavatelé ropy do Česka – Kazachstán (meziročně +92 procent), Spojené státy či Libye, která se letos v létě po dvouleté přestávce vrátila mezi dodavatelské země. Neplatí do však v případě Ázerbájdžánu, který přišel o pozici druhého největšího importéra ropy do českých rafinerií. Letos byl dovoz z této země meziročně nižší o 41 procent (ve finančním vyjádření o 33).

Nárůst dovozu paliv podle zemí, leden až červenec 2021. Zdroj: ČSÚ, systém STAZO

Na první pohled překvapivější je pozice sousedních zemí v žebříčku. Je to dáno hlavně faktem, že Česko není soběstačné ve výrobě nafty a benzinu a značnou část spotřeby musí pokrývat dovozem – hlavně z Německa, Slovenska a Rakouska. Skok v ceně motorových paliv musel zaznamenat snad každý, kdo v poslední době sedl za volant. Německo se formálně objevuje i jako importér plynu do Česka, což souvisí s nákupy na tamní energetické burze.

V případě Polska narůstá import černého uhlí a koksu, což souvisí s útlumem těžby na Karvinsku i oživením v hutnictví. V tabulce zmíněné Nizozemsko do Česka exportuje hlavně propanbutan. Zajímavostí může být meziročně pětinásobný nárůst hodnoty dovozu elektrické energie z Rakouska (na 1,3 miliardy korun).

Skok u železné rudy

Co se týká surovin mimo paliva, tady drží prvenství Ukrajina. Je to dáno hlavně její pozicí dominantního dodavatele železné rudy do hutí v Ostravě a Třinci. V letošním lednu až červenci přitom narostl objem tohoto importu o 29 procent, v peněžním vyjádření dokonce o 94 procent (na 11,6 miliardy korun). Ve výrazně menším množství se k nám z Ukrajiny dovážejí také rudy s obsahem titanu a dřevo.

Nárůst dovozu ostatních surovin podle zemí, leden až červenec 2021. Zdroj: ČSÚ, systém STAZO

Dlužno dodat, že ocelárnám se po letech útlumu začalo znovu dařit. Například podnik Liberty Ostrava se nedávno pochlubil největším čtvrtletním ziskem od roku 2011. Podniku pomáhá jak rostoucí poptávka, tak i zvyšující se ceny oceli a dalších hutních produktů. Příznivý vývoj vedení hutí očekává i v druhém pololetí, což má vést ke zvýšení roční výroby oceli z loňských 1,7 na 2,5 milionu tun.

Co se týká dalších zemí v přehledu, často se mezi položkami importu objevuje kovový šrot, dřevo, olejniny (řepka, slunečnice) a syntetický kaučuk. Růst cen zde zatím není tak dramatický jako u ropy a plynu. Jistou kuriozitou může být meziroční růst dovozu surovin z Jordánska o 260 procent na 964 milionu korun, celý objem je ve statistice ČSÚ veden jako „ostatní odpad obsahující drahé kovy.“

David Tramba

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

FacebookTwitter