INZERCE

Dyleň (940 m), Český les, radiokomunikační věž na vrcholu, okres Cheb. Foto: Wikimedia Commons (CC-BY-SA-4.0).

Kmitočty pro pozemní televizi jsou garantovány. Tak zní závěry Radiokomunikační konference WRC-23

Mezinárodní využívání rádiových kmitočtů a orbitálních drah – téma, které po dobu jednoho měsíce řešili zástupci telekomunikačního sektoru celého světa v rámci Světové radiokomunikační konference WRC-23. Českou stranu reprezentoval v Dubaji Český telekomunikační úřad (ČTÚ). Na konferenci byla schválena řada závěrů, například to, že Evropa má kmitočty pro pozemní TV v příštích rocích jisté. 

Jedním z klíčových témat byla na konfereni buducnost pásma 470–694 MHz, využívaného v Evropě pro pozemní televizní vysílání (DTT). Nově schválené podmínky vycházející z evropského návrhu zajišťují dlouhodobou mezinárodní ochranu DTT. Celé pásmo, včetně 600 MHz, zůstává v Evropě přiděleno pro přednostní TV vysílání minimálně do roku 2031. Podmínky nadále garantují státům možnost využívání plného rozsahu kmitočtů pro DTT v dlouhodobém horizontu.

„Výsledky konference považuji pro Evropu i pro ČR za úspěšné. Byla prosazena řada evropských návrhů a pozic. Konference WRC-23 potvrdila mezinárodní ochranu kmitočtů pro terestrické vysílání,“ uvedl předseda ČTÚ Marek Ebert.

Dobrou zprávou je pak například i to, že se dále schválilo přidělení pásem pro vědecké projekty, zajištění komunikace z lodí a letadel v odlehlých oblastech planety prostřednictvím družicových sítí či pro mobilní komunikace pro některé regiony mimo Evropu. Na základě provozních a procesních zkušeností byly upraveny podmínky pro dlouhodobě udržitelné využívání kmitočtů a orbitálních drah družicemi.

Z hlediska globálních zájmů bylo jedním z nejvíce diskutovaných bodů možné přidělení pásma 6425–7125 MHz pro sítě 5G/6G v situaci, kdy je toto pásmo využíváno družicovými aplikacemi a může tedy docházet k jejich rušení. Součástí výsledného řešení bylo proto určení omezujících podmínek pro vyzařování 5G/6G a současně přijetí rozhodnutí o nalezení náhradních globálně využitelných kmitočtů pro vědecké družicové projekty v oblasti průzkumu klimatu, které toto pásmo vyžívají. A jak uvedl ČTÚ, mimo program WRC-23 se v Evropě studuje možnost sdíleného provozu RLAN (Wi-Fi) a 5G/6G v tomto pásmu.

Přesnější předpovědi slunečních bouří

Dále se jednalo o zhruba čtyřech desítkách okruhů nových požadavků na rádiové spektrum a řešení souvisejících regulatorních otázek. Výsledkem jednání jsou studijní body pro budoucí konference WRC. Zahrnují například konektivitu mobilních terminálů prostřednictvím družicových sítí, hledání dalších pásem pro 5G/6G v centimetrových pásmech či kmitočty pro vesmírné senzory kosmického počasí. Ty mají mimo jiné přispět k přesnějším předpovědím slunečních bouří. 

Mimoevropské regiony vyjádřily také požadavky na hledání podmínek pro negeostacionární družicové sítě, které budou zřejmě hrát významnou roli v budoucím vývoji bezdrátových telekomunikací.

(mig)