ČEZ, ČEPS, a kdo dál? Zde je přehled, kolik kdo zaplatil na Stanjurově dani z velkých zisků

Sporná daň, s jejíž pomocí stát vytahoval až 60 procent zisku z velkých energetických společností, po třech letech skončila. Daň z neočekávaných zisků neboli windfall tax přinesla do státního rozpočtu zhruba 120 miliard korun. Většinu z této sumy zaplatily pouhé dvě společnosti – polostátní ČEZ a zcela státem vlastněný ČEPS.

Jak Ekonomický deník zjistil z výročních zpráv a prezentací energetických společností, hlavním plátcem této sporné daně byl ČEZ. Během posledních tří let zaplatil skoro 93 miliard korun, tedy přes 75 procent z celkového výnosu daně. Druhou „obětí“ snahy naplnit vyhladovělou státní kasu byl provozovatel přenosové soustavy ČEPS, který během tří let zaplatil 12,5 miliardy korun. Třetí v pořadí je innogy Energie s mimořádnou daní v celkové výši bezmála 4,5 miliardy korun.

Jak sebrat firmám 80 % zisku

Kontroverzní windfall tax prosadilo před čtyřmi lety ministerstvo financí vedené Zbyňkem Stanjurou (ODS). Duchovním otcem této daně byl tehdejší Stanjurův poradce Mojmír Hampl. Opatření, které hladce prošlo parlamentem, zavedlo povinnost platit k běžné dani z příjmů ještě sazbu z „nadměrných“ zisků ve výši 60 procent. Obě cifry se sčítaly, takže výsledná daň ze zisků převyšujících úroveň z let před energetickou krizí dosahovala až 81 procent.

Kdo platil windfall tax: Top 10 plátců (v mil. Kč)

Výnos z této mimořádné daně měl sloužit k dotování cen elektřiny a plynu v době energetické krize. Výsledek však byl značně sporný. Vláda premiéra Petra Fialy (ODS) dotovala ceny energií podnikům a domácnostem jen v samotném roce 2023 (a v menší míře na konci roku 2022). Naopak windfall tax energetickým podnikům a zpracovatelům ropy strhávala po celé tři roky – od ledna 2023 do konce minulého roku. Tuto daň měly platit také největší banky, ty se však dokázaly této povinnosti vyhnout.

Nejhlasitějším kritikem daně z neočekávaných zisků byli menšinoví akcionáři společnosti ČEZ. Stát vlastnící skoro 70 procent akcií totiž s pomocí této daně stahoval více než polovinu hrubého zisku Skupiny ČEZ. O to méně peněz zůstalo na výplatu dividendy pro všechny akcionáře. Naopak v případě podniků stoprocentně vlastněných státem, jako jsou ČEPS, ČEPRO nebo MERO ČR, bylo celkem jedno, zda stát vytáhne zisk s pomocí windfall tax nebo dividendy.

Když účet platí spotřebitelé elektřiny

Jenže i tady se objevily nepříjemné dopady mimořádné daně. V případě společnosti ČEPS vysoké zdanění pouze zvýšilo cenu elektřiny, jak v květnu upozornil server Neovlivní.cz. Energetický regulační úřad totiž vyšší daň promítl do regulované složky ceny elektřiny. Zmíněných 12,5 miliardy korun, které ČEPS zaplatil na daní z neočekávaných zisků, tak ve výsledku uhradili spotřebitelé energií ve vyšších cenách elektřiny.

Mnohé soukromé společnosti se naopak dokázaly české windfall tax vyhnout. Známý je třeba případ firemní skupiny EPH miliardářů Daniela Křetínského a Patrika Tkáče. Ta včas přestěhovala své výrazně ziskové aktivity v oblasti velkoobchodu s energiemi z České republiky do Švýcarska. Windfall tax v případě EPH dopadle pouze na firmy EP Energy Trading a Dobrá energie, které se zaměřují na prodej elektřiny a plynu koncovým zákazníkům v Česku. Výše daně se pohybovala v desítkách milionů korun.

Pražská plynárenská na čtvrtém místě

Stejné štěstí neměly dvě společnosti, které zcela nebo částečně vlastní hlavní město Praha. Pražská plynárenská byla dle informací Ekonomického deníku čtvrtým největším plátcem windfall tax. Celkem státu zaplatila navíc k běžným daním skoro 1,8 miliardy korun. Více než jednu miliardu korun poslala do státní kasy také Pražská energetika.

Specifický je případ vlastníka obou českých ropných rafinerií, tedy podniku Orlen Unipetrol. Ten byl v roce 2023 nadprůměrně ziskový a tudíž na windfall tax odvedl státu 1,45 miliardy korun (a k tomu 2,1 miliardy na běžné dani z příjmu). V roce 2024 i loni byl Orlen Unipetrol kvůli nepříznivé situaci na petrochemickém trhu ve ztrátě, proto logicky daň platit nemusel.

Mohlo by vás zajímat

Zásobníky plynu jsou nejprázdnější za poslední roky. Evropa musí platit víc