Za dvojím pádem podhledu v Terminálu 1 může stát přetížení nepovolenými rozvody i chyby v kotvení či návrhu konstrukce. Podle stavebního experta ani detailní průzkumy nedokážou předem odhalit veškeré skryté vady původních staveb. Zhotovitel má ze zákona postavení profesionála a nese hlavní díl odpovědnosti, pokud pochybení nebylo způsobeno pokyny objednatele.
Celá dosavadní praxe experta na realizaci staveb Jaroslava Synka ukazuje, že při rekonstrukcích lze narazit na cokoliv. Stavitel totiž předem přesně neví, v jakém stavu se konstrukce nachází a co vše je poškozené. „Každá stavba, a rekonstrukce především, probíhá odlišně. Ani existující dokumentace, ani průzkumy zadané investorem či projektantem nejsou tak detailní, aby zachytily skutečný stav, který se odhalí až během prací,“ uvedl pro Ekonomický deník Synek.
Klíčové podle něj je, zda vznikla pouze hmotná škoda krytá pojištěním, nebo došlo ke zranění. Skutečnost, že si dva kolapsy podhledu vyžádaly jen majetkovou újmu, hodnotí Synek v dané situaci jako příznivou zprávu. „Nemělo by se to stávat, ale realita stavební praxe je taková, že k tomu dochází,“ doplnil.
Přetížení nebo nevhodná konstrukce
Příčinou dvojího pádu stropu v Terminálu 1 pražského letiště mohlo být podle soudního znalce v oboru stavebnictví Pavla Marka například přetížení podhledu dodatečně instalovanými kabely a rozvody, s nimiž původní projekt nepočítal. Další možností je konstrukční vada, například nadměrné rozteče závěsů nebo chybné kotvení hmoždinkami či vruty.
„Pokud vlivem přetížení selže jeden kotevní bod, může následovat postupné vytrhávání dalších. Dochází tak k řetězové reakci, která může způsobit pád celé konstrukce,“ popsal Marek.
Důvod kolapsu tedy spočívá buď v nadměrném zatížení, nebo v nedostatcích návrhu a provedení, případně v kombinaci obou vlivů. Podobné havárie se podle znalce stávají i jinde – sám v minulosti posuzoval například pád podhledu v mateřské škole v Plzeňském kraji.
Přísnější měřítko pro zhotovitele
Další postup určí především smlouva o dílo. Ta zpravidla vymezuje odpovědnost za bezpečnost, kontrolní mechanismy, pojištění i smluvní pokuty. Otázky neupravené smlouvou se řídí občanským zákoníkem.
„Občanský zákoník vychází z toho, že zhotovitel je profesionál, a proto je na něj nahlíženo přísněji. Při takové události je však nutné přesně určit příčinu. Mohlo jít o technologickou chybu, vadu projektu, selhání technického dozoru nebo nevhodný pokyn objednatele,“ uvedl advokát Jakub Štilec s tím, že podstatné budou zápisy ve stavebním deníku, projektová dokumentace a případný znalecký posudek.
Pokud se prokáže porušení povinností ze strany zhotovitele, odpovídá za vzniklou škodu. Jiná situace by nastala v případě, že by se na chybě podílel sám objednatel – například pokud by trval na postupu i přes písemné varování zhotovitele. „Způsobená škoda, například náklady na zajištění prostoru nebo opravu technologií, se nahrazuje v prokázané výši, pokud ji smlouva limitně neomezuje,“ uzavřel Štilec.
