INZERCE

Plynovod - ilustrační foto. Zdroj: fotobanka spol. NET4GAS

Kdo nejvíc vydělá na převzetí plynovodů státem? Nejspíš to budou vystresovaní držitelé dluhopisů NET4GAS

Přechod plynovodů NET4GAS pod kontrolu českého státu má jistého vítěze. Není jím státní ČEPS, kupující těžce zadluženou společnost s nejistým výhledem, ani zahraniční fondy prodávající za zlomek původní investice. Vítězem jsou hlavně držitelé dluhopisů, kteří se ještě před pár týdny klepali hrůzou, kolik peněz a kdy dostanou nazpět.

Jak na sociální síti X upozornil hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář, kurz dluhopisů NET4GAS splatných v roce 2031 po ruské invazi na Ukrajinu spadl na zhruba 45 procent nominální hodnoty. A to kvůli obavám, že dluhopisy nebudou řádně splaceny. V minulém týdnu kurz skokově vzrostl na zhruba 75 procent. Stát je zkrátka důvěryhodnější vlastník než finanční investoři z Německa a Kanady.

Kdo tyto dluhopisy vlastní? Rozhodně se nejedná jen o „anonymní“ investory ze zahraničí. Jak Ekonomický deník zjistil z veřejně dostupných zdrojů, dluhopisy podniku NET4GAS drží ve svém portfoliu mnohé podílové fondy a penzijní fondy působící na českém trhu. Případný bankrot a restrukturalizace dluhu by tak nepříznivě dopadly na úspory možná až stovek tisíc Čechů.

Podobný obrat lze pozorovat také u dalších emisí dluhopisů, které NET4GAS prodal investorům. Třeba bondy splatné v roce 2026 se letos na jaře na frankfurtské burze obchodovaly za 50 až 60 procent nominální hodnoty. V minulých dnech vzrostly, avšak představy kupujících a prodávajících o ceně se diametrálně liší. Nejlepší nabídka k nákupu je za 80,5 procenta nominálu, zatímco v případě prodeje se jedná o 65,5 procenta.

Vývoj cen dluhopisu NET4GAS 2014-26 na frankfurtské burze. Zdroj. Deutsche Börse

Zatímco hodnota dluhopisů ziskových a úspěšných společností se na burzách pohybuje okolo 100 procent nominální hodnoty, v případě firem v potížích to neplatí. Cena zde odráží možné riziko bankrotu společnosti a následné restrukturalizace dluhu v neprospěch věřitelů.

Co se týká dluhopisových emisí podniku NET4GAS, těm nejspíš v minulém týdnu pomohlo vyjádření agentury Fitch Ratings. Ta zvýšila výhled ratingu na pozitivní. „Tento krok odráží naše očekávání, že převzetí podniku výrazně větší skupinou prospěje ratingu NET4GASu, a to nejméně o jeden stupeň,“ uvedla agentura ve svém vyjádření. Současný rating je na stupni BB-.

Obludné zadlužení a klesající tranzit plynu

Zástupci státem vlastněného podniku ČEPS na konci září podepsali smlouvu o odkupu společnosti NET4GAS Holdings. Získá tím do svého majetku i firmu NET4GAS, což je vlastník a provozovatel sítě páteřních plynovodů na českém území. Dokončení transakce bude možné až po souhlasu regulatorních orgánů. Dohodnutá kupní cena dosahuje 3 až 5 miliard korun, upravena bude dle dosažených ekonomických parametrů.

Nový vlastník spolu s podnikem NETGAS převezme i jeho obrovské závazky. Výše zadlužení dosáhla 33,7 miliardy korun ke konci roku 2022. Konkrétně se jedná o bankovní úvěry splatné v letech 2025 až 2028 a pět emisí dluhopisů se splatností v letech 2025 až 2031. Podle zprávy agentury Fitch měl NET4GAS ke konci srpna peníze v objemu 5,7 miliardy korun. Čistý dluh tedy vychází na 28 miliard korun.

Další špatná zpráva je, že v posledních dvou letech téměř skončila přeprava plynu pro české území, která přinášela vlastníkovi plynovodů miliardové příjmy za tranzit plynu. Jedno srovnání pro představu: Tok zemního plynu přes Česko do zahraničí ve druhém čtvrtletí činil pouze 151 milionů m3, což bylo v meziročním srovnání o 97,8 procenta méně. Byznys NET4GASu se tak omezil hlavně na přepravu plynu pro odběratele na domácím trhu.

Problém je v tom, že po ukončení dodávek plynu z Ruska do Německa se Česko stalo „zemí na konci trubky.“ Norský plyn a zámořský plyn, dopravovaný do západoevropských LNG terminálů ve zkapalněné podobě, doteče maximálně do Česka – a dál už ne. Svou roli zde hraje i přístup Slovenska a Rakouska; tyto země se po kratším období diverzifikace dodávek vrátily k téměř úplné závislostí na dovozu ruského plynu.

David Tramba