INZERCE

Hornictví. Těžební jáma. Ilustrační snímek. Foto: Pixabay

Kdo může nahradit Rusko v dodávce strategických kovů? Ambice má Kanada. Ale stěžuje si na byrokracii

Válka na Ukrajině odhalila na rizika spojená s dodavatelským řetězcem kovů potřebných pro přechod na čistou energetiku. Podstatná část kovů pochází z Ruska. Rusko dodává desetinu světové mědi a hliníku, pětinu niklu pro baterie a více než čtyřicet procent světové produkce palladia. Ruské kovy jsou proto hluboce zakotveny na světových trzích. Přestože protiválečné sankce se ruským kovům vesměs vyhýbají, problém s jejich dodávkami může za stávající situace nastat rychle a zcela neočekávaně.

Ruské kovy jsou notoricky známé tím, že je obtížné na ně uvalit sankce, protože se používají ve všem: od chytrých telefonů až po letadla. Což ukázal například problém s embargem na titan.

Ruský výrobce titanu VSMPO-Avisma PJSC byl vyřazen ze sankčního seznamu kvůli invazi Ruska na Ukrajinu, jak Ekonomický deník informoval ZDE.

Evropská unie na poslední chvíli zablokovala návrh na uvalení sankcí na ruskou kovozpracující společnost poté, co Francie a další členské státy vznesly proti tomuto kroku námitky kvůli obavám z možného odvetného zákazu vývozu titanu do Evropské unie ze strany Ruska.

Rusko totiž podle serveru bne IntelliNews dodává desetinu světové mědi a hliníku, pětinu niklu pro baterie a více než 40 procent světové produkce palladia. Ruské kovy jsou proto hluboce zakotveny na světových trzích.

Potenciálním nástupcem ruských dodavatelských řetězců by se mohla stát Kanada.

Ta má totiž potenciál stát se velmocí v oblasti kovů pro baterie a elektromobily, a to s využitím svých významných zdrojů surovin, kapacity vodních elektráren a blízkosti velkého trhu USA.

Tento potenciální vzestup ale není jistý a bude pravděpodobně záviset na tom, zda země zvýší své kapacity pro recyklaci kovů, aby posílila dodávky, a zda bude investovat do technologií, jako je zachycování uhlíku, aby dekarbonizovala výrobu.

V červnu uspořádal BloombergNEF (poskytovatel strategického výzkumu zaměřeného na globální komoditní trhy a převratné technologie, které jsou hnací silou přechodu na nízkouhlíkové hospodářství – pozn. red.) v kanadském Torontu kulatý stůl se zástupci kovoprůmyslu a těžebního průmyslu. Hlavním tématem diskuse byla výzva výroby kovů v zemi a zároveň dekarbonizace tohoto odvětví.

Převládajícím tématem, které se řešilo, bylo, že svět by mohl čelit nedostatku kovů, včetně lithia, mědi a niklu, v důsledku toho, že růst poptávky převyšuje nabídku.

Představitelé odvětví rovněž vyjádřili obavy z klesající kvality rudy. To vede k nižší výtěžnosti, vyšším nákladům na těžbu a nižší návratnosti investic.

V diskuzi bylo uznáno, že největším problémem při výstavbě nových dolů je byrokracie spojená s povolováním dolů a vysoké kapitálové náklady projektů. Pro provozované doly jsou v současné době hlavním problémem rostoucí provozní náklady v důsledku inflace a omezení dodavatelského řetězce. Účastníci kulatého stolu se shodli na tom, že k růstu nákladů dolu nejvíce přispívají náklady na pracovní sílu, palivo a energii.

Pokud jde o udržitelnost, 55,8 procent energie v Kanadě pochází z vodních elektráren, které poskytují cenově dostupnou energii s nízkou uhlíkovou stopou. Díky tomu je země ekologicky příznivou destinací pro investice, zejména do výroby kovů. Kanada proto dosahuje vysokého skóre v metrice životního prostředí v žebříčku dodavatelského řetězce baterií BNEF.

Blízkost Kanady k USA z ní rovněž činí atraktivní místo pro vybudování dodavatelského řetězce kovů pro elektromobily. Společný podnik GM a POSCO Chemical investuje 633 milionů dolarů do závodu na výrobu katodových materiálů a spojení Stellantis-LG Energy Solution investuje 4,1 miliardy dolarů do výstavby závodu na výrobu baterií, vláda tedy výrazně usiluje o vytvoření celého dodavatelského řetězce pro elektromobily v Kanadě. Očekává se, že do roku 2040 se v USA a Kanadě prodá přibližně 14 milionů elektromobilů.

(nik)