Švédský výrobce stíhaček Gripen – společnost Saab – se nechce smířit s tím, že si česká armáda pro obnovu taktického letectva vybrala produkt od amerického konkurenta Lockheed Martin – stíhačku F-35. Po inzerátové kampani začala švédská zbrojovka operovat se studií, která má podle ní prokázat to, že plánovaná akvizice bude pro českou armádu výrazně dražší, než kdyby si vojáci pořídili Gripeny. S tím armáda rezolutně nesouhlasí a tvrdí navíc, že ve studii jsou uvedeny u Gripenů sumy o desítky procent nižší, než za jakou je České republice oficiálně nabídla švédská vláda.
Náčelník Generálního štábu Karel Řehka minulé pondělí oznámil, že armáda se po dvou letech analýz a zkoumání trhu rozhodla pro americkou variantu – stroje s technologií Stealth – F-35A Lightning II. Jinou nabídku Gripenů kategorie E švédské agentury pro vyzbrojování armáda nevyslyšela.
Řehka kvůli tomu odtajnil část dokumentu s názvem Podoba taktického letectva po roce 2027. Představitelé armády argumentují bojovými schopnostmi F-35 a cenou, která jim podle nich odpovídá. Náklady na celoživotní cyklus stíhaček 5. generace – F-35 – jsou podle Řehky jen o necelou čtvrtinu vyšší, než u strojů 4. a 4,5. generace, kterou představují zmiňované Gripeny. Švédská strana podle informací Ekonomického deníku doručila ministerstvu obrany v červenci nabídku s nekolika variantami. Nabídku Řehka potvrdil, ale na armádní volbě podle něj nic nezměnila.
Na zpracování konkrétního návrhu dohody o nákupu stíhacích strojů s technologií Stealth – F-35A Lightning II – z USA, který má resort Jany Černochové předložit vládě do 1. října, zbývá ministerstvu obrany už jen necelý měsíc.
Saab si zaplatil studii
S tím se ale společnost Saab nesmířila a v Hospodářských novinách si zaplatila několik celostránkových inzerátů. Minulé úterý ráno vyšly na prvních dvou stranách Hospodářských novin první dva inzeráty. První straně dominoval text: „Celá letka Gripenů zadarmo. To stojí za úvahu“. Druhé pak: „Gripen E je od počátku vyvíjen jako obrana před Ruskem.“ Právě Gripeny E byly ministerstvu obrany v rámci možných variant.
Společnost Saab po snaze Ekonomického deníku o komunikaci poslala studii Aviation Week Network, kterou si před časem Saab objednal, aby měl podle svých slov „relevantní a nezkreslené porovnání cen a nákladů na provoz stíhacích letounů na současném trhu. Rozhodli jsme se ji dát nyní k dispozici odborné veřejnosti“.
„Chápeme, že nákup armádní techniky je komplexní proces a je to otázka suverénního rozhodnutí vlády. Přesto se zdá, že nákup stíhacích letounů v Česku provází řada otázek a často se porovnávají čísla a schopnosti, která jsou obtížně porovnatelná. Například americká agentura GAO uvádí ve svých zprávách pořizovací cenu jednoho letounu F-35 A v roce 2022 v hodnotě 161 milionů USD a pro letošní rok očekává 10procentní nárůst na 177 milionů USD, přičemž provozní náklady typu F-35 GAO vyčíslila v roce 2020 na 8,22 milionu dolarů na jedno letadlo a rok. To pro zajímavost představuje více než 28procentní meziroční nárůst,“ tvrdí společnost Saab.
Studie Aviation Week Network podle ní „díky objektivní metodologii umožňuje porovnat náklady na pořízení a provoz jednotlivých stíhacích letounů dle jednotných parametrů a může předejít dalším nedorozuměním spojeným s nákladovou složkou transakce“.
„Jak víte, Švédsko podalo České republice předběžnou indikativní nabídku na pokračování provozu platforem Gripen C/D a E v české armádě a deklarovalo svou ochotu najít společně to nejvýhodnější a nejfunkčnější řešení pro českou armádu. Zveřejněná studie by mohla pomoci tomu, aby byla tato nabídka porovnávána s jinými podle srovnatelných parametrů. Pokud jde o schopnosti Gripenu E, je plně srovnatelný s konkurencí v kategorii tzv. páté generace. Jak pokud jde o prostředky elektronického boje, fúze senzorů a konceptu Human Machine Collaboration, kdy jsou data ze senzorů letadla předávána pilotovi tak, aby byl na jejich základě schopen činit rychlejší a lepší rozhodnutí, až po data management a komunikaci s ostatními jednotkami na bojišti. Saab je připraven schopnosti Gripenu E kdykoliv demonstrovat. Rozdíl mezi Gripenem E a srovnatelnou konkurencí je ve dvou věcech. Gripen E místo tradiční Stealth technologie založené z velké části na nákladném coatingu využívá více prostředky elektronického boje. Považujeme to za chytřejší řešení pro bojiště budoucnosti. Druhý rozdíl je právě v provozních nákladech, složitosti údržby a operační dostupnosti,“ tvrdí dále švédský výrobce.
Podotkl, že renomovaná poradenská společnost Aviation Week Network studii zpracovala za použití metodiky, která používá standardizovaný soubor výchozích předpokladů pro celou flotilu letounů tak, aby poskytla ekvivalentní náklady spojené s každým posuzovaným letadlem.
„Tyto základní předpoklady zahrnují pořízení flotily 100 letadel provozovaných po dobu 37 let při počtu 200 hodin na letadlo ročně. Tyto předpoklady vycházejí ze současných tržních trendů a odrážejí realistický provozní profil stíhacího letounu po celou dobu jeho životnosti. Provozní náklady jsou vypočteny na základě sazby nákladů na letovou hodinu pro každý jednotlivý typ letadla a vycházejí ze současných a historických údajů převzatých z rozpočtové dokumentace,“ uvedla dále společnost.
Operují úplně jinou sumou, než kterou nabídli, tvrdí armáda
Armáda ovšem tvrdí, že ve studii, zaplacené švédským Saabem, je řada číselných nesrovnalostí.
„Naše propočty vycházejí z nabídek, které jsme obdrželi od vlády Spojených států a vlády Švédského království. Z těchto materiálů vyplývá, že cena letounu F-35A je nižší než letounu JAS-39 Gripen E. A ačkoli nemůžeme být konkrétní, tak cena uváděná v marketingových materiálech společnosti Saab je z důvodů, které nám nejsou známy, o desítky procent nižší, než za jakou nám tyto letouny oficiálně nabídla švédská vláda,“ rozporuje švédskou argumentaci Magdalena Dvořáková z kanceláře náčelníka Generálního štábu Armády České republiky.
Co se provozu týče, pro porovnání armáda volila jinou metodiku – nikoli porovnávání ceny letové hodiny, což je podle vojáků velice nepřesné a nesrovnatelné, ale roční náklad na provoz 24 letounů daného typu.
„Je pro nás podstatné, kolik nás bude stát celkově provoz, nejen letová hodina. Po přepočtení údajů, které máme k dispozici ke Gripenu C/D a údajů z nabídky vlády USA k F-35 vyšlo to, že roční provoz se započtením i průměrných nákladů na palivo a munici 24 letounů F-35 je o necelou čtvrtinu vyšší než provoz jiných platforem, například Gripenu. Nicméně je třeba brát v potaz to, že F-35 nabízí výrazně vyšší schopnosti než jiné platformy a zároveň výrazně vyšší životnost. Provozní náklady letounu Gripen E neznáme, ale samotný Saab ve svých marketingových materiálech tvrdí, že budou vyšší než u předešlých generací letounů,“ pokračuje Magdaléna Dvořáková.
Vojenské doporučení podle ní srovnávalo náklady i na další platformy, konkrétně šlo o sedm typů. Ke všem letounům si armáda vyžádala oficiálně údaje od vlád zemí, v nichž se letouny vyrábějí.
„I u jiných platforem se čísla uváděná brožurou společnosti Saab liší od údajů v nabídkách, z nichž doporučení vychází. Nicméně opět, s ohledem na obchodní tajemství není možné být konkrétnější. Každopádně však platí, že my můžeme vycházet pouze z oficiálních údajů, které nám poskytnou ti, s nimiž o případném kontraktu budeme jednat. Při plánování obranyschopnosti země na desítky let dopředu se nelze spolehnout na údaje nalezené na internetu,“ upozorňuje Dvořáková.
„Ještě obecně k hodnocení ve vojenském doporučení lze uvést, že bylo stanoveno sedm kritérií, přičemž cena byla jedním z nich a nabídky byly hodnoceny na základě hodnocení míry získaných schopností vůči vynaloženým nákladům. F-35 skončila první a Gripen nebyl ani na druhém místě. Stejný hodnotící model použili například Belgičané nebo Holanďané,“ dodala zástupkyně Generálního štábu.
ZDE jsou pro porovnání data výrobce F-35, Lockheed Martin.
Nedorozumění? A 12 nových stíhaček za 1,1 miliardy dolarů
„Tvrzení, že nabídka Gripenů je dražší a méně výhodná, musí vycházet z nedorozumění, protože Švédsku nebylo umožněno předložit komplexní a podrobnou oficiální nabídku. Z vlastní vůle jsme ale předložili orientační cenovou indikaci na balíček řešení Gripen. Jsme samozřejmě připraveni zahájit diskusi s českým ministerstvem obrany a předložit komplexní oficiální nabídku,“ zareagoval na argumentaci české armády ředitel exportu švédské vládní agentury pro obchod s vojenským materiálem FMV Joakim Wallin.
Čtenář, nechť si povšimne, že zde už neargumentuje pouze výrobce stíhaček Saab, ale i vládní agentura, která nabídku České republice podávala.
Jenže ministerstvo obrany má podle informací Ekonomického deníku mandát pro jednání s jedním dodavatelem.
„Ve vojenském doporučení se porovnával i Gripen s ostatními. Vyšly nejlépe letouny 5. generace, proč? Není to jen o ceně, ale je to o efektivitě, což zahrnuje cenu, ale i životnost, schopnosti, schopnost působení s aliančními partnery apod. A rozhodnutí je výsledkem posouzení všech těchto faktorů současně. A došli k tomu třeba i Finové či Švýcaři. Stejně jako k tomu docházíme my, že 5. generace nejlépe splňuje tento mix,“ uvedl pod podmínkou anonymity příslušník armády, který je s akvizičním procesem detailně seznámen.
„Aktivity Saabu jsou za hranou a jejich snaha nabourat suverénní rozhodování státu je ohromné. Nevím, jakou komplexní nabídku mají na mysli. Dodali nám neoficiálně jednu, která obsahuje jediné číslo. A indikativně, když se na to číslo podívám, tak je o víc jak 20 procent vyšší, než sami uvádějí. A další věc, dohoda byla, že nebudeme jednání komunikovat, Saab to porušil a to nás mrzí, ale není možné se nechat okopávat a tvářit se, že je vše v pohodě,“ pokračuje zdroj Ekonomického deníku z armády.
„Vyjádření ministerstva ohledně Gripenů jsou nepravdivá. Jakkoliv Švédsku nebylo umožněno podat oficiální nabídku, v orientační nabídce, kterou švédská vláda doručila ministerstvu obrany, nabídla České republice bezplatný převod vlastnictví stávající flotily Gripenů C/D a orientační cenu za 12 nových stíhaček Gripen E za přibližně 1,1 miliardy USD. Jsme naprosto přesvědčeni, že konečná cena, pokud a až bude řádně vyjednána s českým MO, bude stále výrazně nižší než nabídka USA. Pokud by navíc ministerstvo vzalo v úvahu skutečné provozní náklady Gripenu, které jsou poloviční oproti veřejně známým provozním nákladům amerického F-35, pak by finanční výhodnost Gripenu byla naprosto zřejmá,“ uvádí Mikael Franzén, CMO letecké divize Saabu.
Ekonomický deník nicméně zjistil, že nabídka padla ve švédských korunách, nikoli dolarech. Toto číslo je tedy skutečně vyšší, než je uvedeno v návrhu smlouvy s USA.
Miliony dolarů sem, miliony dolarů tam
„O čem se máme bavit? Že přestřelí cenu a když si budeme povídat, tak cenu sníží? Vždyť to nedává smysl. A náklady o polovinu nižší jsou nesmysl. My porovnáváme provoz 24 letounů na rok a to je praktičtější i přesnější. Data vycházejí z návrhu smlouvy s vládou USA a z našich zkušeností z provozu gripenu. V té studii jsou strašně přestřelené náklady u F-35, mimo jiné třeba vycházejí z hodnocení GAO (o kterém neustále hovoří poslanec ANO Pavel Růžička – pozn. red.), ale které neodděluje provoz typů A, B a C, což je podstatný rozdíl. B je kolmý vzlet a přistání, C je námořní verze s větším doletem. Nevíme jak srovnali cenu v letech – u F-35 se odvolávají na návrh rozpočtu na FY 2024, u Gripenu E se odvolávají na zprávy z roku 2013. Někde je uvedeno F-35A, tedy stroj, o kterém vyjednáváme, ale jinde je F-35, což jsou hausnumera nějak pro všechny tři. V jedné tabulce je letová hodina F-35A cca 46 282 dolarů na letovou hodinu, to je nesmysl. Je tam strašně moc nesmyslů, ale hlavně není jasná metodika výrobců, takže se porovnává neporovnatelné,“ uvádí dále zdroj z armády.
„My se samozřejmě odvoláváme na nabídku z července. Ředitel sekce vyzbrojování a akvizic ministerstva obrany Lubor Koudelka ovšem na Primě přiznal, že ´jsme obdrželi nabídku na nové Gripeny, my s touto nabídkou dále nepracujeme´. Jak se dívat na tu nabídku, když ministerstvo tvrdí, že jen samotná letadla budou stát 40 miliard dolarů, t.j. 1,8 miliardy za kus plus minus. My otevřeně říkáme, že jsme dali nabídku za 1,1 miliardy dolarů na 12 stíhaček plus dalších těch starších 14 zadarmo,“ uvádí jednu ze švédských variant pod podmínkou zachování anonymity zástupce švédské strany.
Armáda je ale už rozhodnuta a jakýkoli pokus švédské strany o další nabídku Gripenů ji nepřesvědčí.
„Malé letectvo si nemůže dovolit ani ztráty v řádu jednotek procent. Vzhledem k charakteru budoucí války lze konstatovat, že letouny 4. a nižších generací se stanou z operačního hlediska v podstatě irelevantními. Operační schopnosti podzvukových bojových letounů (L-159) téměř vylučují jejich použití v současných konfliktech vyšší intenzity, Letouny 4,5. generace poskytují pouze časově omezené řešení. Splnit nároky bojiště budoucnosti bez omezení pak mohou jen letouny 5. generace, které budou kompetitivní v polovině tohoto století. Na základě prvotních informací získaných v rámci ´Reguest for Government Information (RfAGI)´ se lze domnívat, že cena pořízení tohoto letounu je v zásadě srovnatelná s letouny 4,5. generace“ Přesnější a úplné informace budou předmětem jednání o smluvním vztahu po odeslání výzvy k podání závazného návrhu nabídky RFO,“ tvrdí se v odtajněném textu Generálního štábu, který už Ekonomický deník zveřejnil.
A ještě jedna skutečnost je jistá. Nákup nových stíhaček se už přenesl na parlamentní půdu. S ohledem na to, že návrh dohody o nákupu F-35 má doputovat na vládu do konce tohoto měsíce, lze očekávat ve Sněmovní 4 celkem žhavý podzim.
Jan Hrbáček
