Měl to být most, po kterém česká energetika přejde k budoucnosti založené na nízkoemisních zdrojích, moderních technologiích a decentralizaci, kde se každý může stát výrobcem a obchodovat třeba s přebytky energie ze solárních panelů. Jenže čekání na tento most – tedy nový energetický zákon – se protahuje.
Zdroje z oboru tvrdí, že ministerstvo průmyslu a obchodu to prostě nezvládá. Někteří dokonce vtipkují o tom, že „na tom nikdo nedělá, ani René Neděla.“ Právě náměstek ministra průmyslu René Neděla nese za novou energetickou legislativu odpovědnost. Již od nástupu nové koaliční vlády vedené Petrem Fialou (ODS) se v energetické branži spekuluje o odvolání Neděly z funkce, ale zatím se tak nestalo.
Problém je v tom, že nový zákon má obsahovat transpozici řady legislativních požadavků Evropské unie, hlavně „Zimního balíčku“ z konce roku 2016 a navazujících norem. Tady už to hodně zavání průšvihem, protože čas na převzetí těchto návrhů do české legislativy vypršel už během let 2019 až 2021.
Vedle toho má nový zákon má umožnit třeba vznik energetických společenství, která pro své členy budou moci vyrábět či nakupovat elektřinu. Jeden příklad: sdružení vlastníků bytových jednotek může na střechu panelového domu umístit solární elektrárnu a vyrobenou energii dodávat zájemcům v domě. Nový zákon má také podpořit ukládání elektrické energie (třeba do bateriových úložišť) či využití vodíku.
Příliš mnoho připomínek
Ministerstvo průmyslu a obchodu podle vyjádření mluvčího Davida Hluštíka předložilo prvotní návrh paragrafového znění k vyjádření odborné veřejnosti na konci srpna minulého roku. Následně obdrželo stovky připomínek a podnětů (zdroje z trhu hovoří o tom, že počet připomínek přesáhl dva tisíce) a v současné době prý dokončuje jejich vypořádání.
Dále tak platí dříve oznámený harmonogram, podle kterého má být návrh paragrafového znění nového energetického zákona předložen do konce tohoto roku k projednání vládě České republiky. V příštím roce bude následovat projednání v parlamentu. Zákon tedy vstoupí v účinnost nejdříve v lednu roku 2024.
Někteří oslovení experti na energetickou legislativu však o dodržení časového plánu silně pochybují. Upozorňují na fakt, že ministerstvo se ani za sedm měsíců nestihlo s připomínkami k pracovní verzi zákona vypořádat.
Nový moderní zákon přitom podporuje většina zájmových skupin v energetice, určitou výjimku prý představuje několik konzervativních subjektů z prostředí teplárenství.
Ministerstvo průmyslu si uvědomuje, že na některé problémy bude muset reagovat rychleji. Připravuje také „rychlou novelu“ starého energetického zákona, která by upravila například podmínky vstupu obchodníků s energiemi na trh. Tím se má snížit riziko, že dodavatelé budou krachovat tak jako Bohemia Energy, Lumius či další firmy. Rychlá novela má reagovat i na změny vyvolané ruskou agresí na území Ukrajiny.
Zákon pro dobu pouhelnou
Nový energetický zákon nahradí více než dvacet let starou normu, která v průměru jednou ročně musela být novelizována. Přesto ani po dvou tuctech novelizací neodpovídá realitě a výzvám současné doby. Nový zákon by měl podle vyjádření ministerstva reflektovat následující priority:
- cíle politiky EU včetně klimatické neutrality do roku 2050
- změna zdrojové základny, odklon od uhlí k jádru a obnovitelným zdrojům
- trendy na energetickém trhu (propojování trhů, decentralizace, zavádění inteligentního měření, digitalizace, sdílení vyrobené energie)
- nové technologie (agregace, akumulace energie, biometan, vodík, Power-to-Gas),
- demokratizace a decentralizace energetiky (nezávislý agregátor, poskytovatel flexibility, aktivní zákazník, energetické společenství)
Novou právní úpravou dojde ke zjednodušení přístupu k podnikání. Vyžádá si to vznik nové databáze energetických zařízení a jejich provozovatelů. Digitalizaci energetiky má posílit nový Datahub – datový uzel pro výměnu dat klíčových pro řízení elektrizační soustavy. Změn dozná také procesní stránka cenové regulace energetiky.
David Tramba
