Ruského vlastníka má v České republice třeba Sberbank CZ, výrobce letadel Aircraft Industries nebo strojírny ČKD Blansko Holding. Zdaleka nejcitlivější je však ruské vlastnictví společnosti Škoda JS, která se významnou měrou podílí na modernizaci a údržbě českých jaderných elektráren.
Škoda JS, ve 20. století známá pod názvem Škoda Jaderné strojírenství, je na první pohled zdravá a úspěšná společnost v jaderném byznysu. Dlouhodobě vykazuje tržby od tří do čtyř miliard korun a čistý zisk okolo 150 milionů korun ročně (v roce 2020 to i vlivem koronavirové pandemie bylo méně, necelých 18 milionů). Plzeňský podnik se zhruba 1100 zaměstnanci však má jednu vadu na kráse: vlastní jej prostřednictvím strojírenské skupiny OMZ ruská Gazprombank kontrolovaná režimem Vladimira Putina.
Problém to byl už v minulosti. Jak upozornily Hospodářské noviny v září 2016, Škoda JS se dostala kvůli svému majiteli na sankční seznam americké vlády, což v praxi znemožnilo spolupráci v jaderné oblasti se společnostmi z USA. Ruské agresivní choutky na ukrajinské území téměř jistě vyvolají další vlnu mezinárodních sankcí vůči Rusku. To může pozici Škody JS dále zkomplikovat.
Hraje se tu přitom o mnoho. Podle posledních známých výsledků za rok 2020 získala Škoda JS v Česku (logicky hlavně od Skupiny ČEZ) zakázky za 1,3 miliardy korun, více než polovinu z toho tvoří servis reaktorů a dalších zařízení v jaderných elektrárnách Temelín a Dukovany. Další zakázky se týkají inženýringu, dodávky zařízení včetně kontejnerů pro skladování použitého jaderného paliva.
Sen o pátém bloku v Dukovanech
Vedení Škody JS se netají zájmem o zakázky na plánovaném pátém bloku dukovanské elektrárny. „Spolu s dalšími českými podniky jsme připraveni na spolupráci s vítězem tendru na výstavbu pátého dukovanského bloku bez ohledu na to, kdo jím bude. Máme zkušenosti z práce na mezinárodních projektech a chceme jich využít doma,“ uvedl loni v květnu generální ředitel společnosti František Krček.
Realita ovšem může vypadat úplně jinak. Loni schválený zákon o opatřeních k přechodu České republiky k nízkouhlíkové energetice, obecně známý spíš pod názvem Lex Dukovany, vyřazuje z účasti na stavbě nových jaderných bloků uchazeče z politicky problémových zemí (tedy z Ruska a Číny). Společnosti z těchto zemí nemohou být v pozici generálního dodavatele, ale ani dodavatele klíčových součástí elektrárny. Je tak pravděpodobné, že na zakázky na nových blocích Škoda JS pod ruským vlastníkem nedosáhne.
Mohlo by vás zajímat
Řešením by mohl být prodej podniku. K němu se opravdu v minulých letech schylovalo. Do závěrečného kola jednání postoupily dvě francouzské společnosti Framatome a Nuvia, CE Industries zbrojního magnáta Jaroslava Strnada a také slovenská investiční skupina Crane Constancy Investments. Jenže vyjednávací týmy se neshodly na ceně; požadavek ruského vlastníka (údajně 250 milionů eur) se zcela minul s tím, co byli zájemci ochotni za Škodu JS zaplatit.
ČEZ a jeho miliardová pohledávka
Vedle ruského majitele tíží Škodu JS ještě jeden problém. ČEZ ji zažaloval za odfláknutou kontrolu svarů potrubí v Jaderné elektrárně Dukovany. Nekvalitní rentgenové snímky sice pořídili pracovníci chomutovské firmy Tediko, avšak Škoda JS nesla odpovědnost v roli generálního dodavatele údržby a servisu dukovanských bloků. Dočasné omezení provozu dukovanských bloků snížilo zisk Skupiny ČEZ o miliardy korun. ČEZ dal kauzu k soudu a vzniklou škodu vyčíslil na 2,76 miliardy korun.
Když se pustíme na tenký led zbožných přání, bylo by nejlepším řešením, kdyby ČEZ mohl svou pohledávku kapitalizovat a stál by se většinovým vlastníkem Škody JS. Případně kdyby aspoň získal 17procentní balík akcií, který Škoda JS s ruským majitelem vlastní v další strategicky významné české společnosti, kterou je ÚJV Řež. O takovém řešení se loni spekulovalo, ale nestalo se tak.
David Tramba
