Arabský stát Katar se chce vrátit na první pozici mezi největšími světovými exportéry zkapalněného zemního plynu (LNG). Cestu mu otevírá kontroverzní prohlášení amerického prezidenta Josepha Bidena, který na konci ledna oznámil „pauzu“ v povolování stavby nových přístavů pro export LNG. Katar chce situace využít a prostor na trhu obsadit.
Jak uvedl analytický web S&P Global Commodity Insights, Katar chce zvýšit kapacitu zařízení pro zkapalňování plynu ze současných zhruba 80 milionů tun LNG ročně na 126 milionů tun v roce 2026 a dále na 142 milionů tun v roce 2030. Tamní těžařská společnost QatarEnergy totiž nalezla dodatečné zásoby plynu v podmořském Severním poli, a sice v jeho východní a jižní sekci. V nejbližších letech je chce uplatnit na světovém trhu.
Každopádně bude zajímavé sledovat, zda se Katar pokusí zvýšit dodávky na evropské trhy. Na ně loni směřovalo jen 20 procent z celkového exportu – nejvíc do Itálie, Belgie a Británie, ale také do Polska, Francie a dalších států. Zhruba 75 procent vývozu LNG z Kataru šlo do zemí východní, jižní a jihovýchodní Asie (hlavně Číny, Indie a Jižní Koreje). Zbylých pět procent tvořil prodej plynu do Spojených arabských emirátů a Kuvajtu.
Katar má třetí největší známé zásoby zemního plynu po Rusku a Íránu. Na trhu s LNG je třetím největším exportérem po Spojených státech a Austrálii. Loni podle oficiálních statistik Organizace arabských vývozců ropy (OAPEC) vyvezl 79,9 milionu tun LNG (v plynném stavu se jedná o 110 miliard m3 – pozn. red.), tedy o něco méně než bylo rekordních 80,1 milionu tun exportovaného plynu v roce 2022.
Slabou pozici Kataru na evropském trhu s plynem dokládá také statistika, kterou zveřejnila Evropská komise v polovině února. Katar se zde objevuje až na šestém místě mezi největšími dodavateli plynu do zemí EU s podílem 5,3 procenta. Daleko před ním jsou jak Norsko a Spojené státy americké, tak i Rusko, které navzdory propadu dodávek loni zajistilo skoro 15 procent plynu.
Odkud země EU odebírají zemní plyn
údaje za rok 2023, zdroj: Evropská komise
- Norsko: 87,8 mld.m3 (30,3 %)
- USA: 56,2 mld.m3 (19,4 %)
- Rusko: 42,9 mld.m3 (14,8 %)
- Alžírsko a Libye: 41 mld.m3 (14,1 %)
- Británie (včetně reexportu): 16,6 mld.m3 (5,7 %)
- Katar: 15,5 mld.m3 (5,3 %)
- ostatní země: 29,9 mld.m3 (10,3 %)
Čas energetické krize, kdy Evropa platila za dodanou megawatthodinu plynu 100 a více eur, je už naštěstí už za námi. Na nizozemské burze TTF, která je hlavním cenotvorným trhem pro střední a západní Evropu, se plyn na nejbližší měsíce obchoduje za ceny okolo 25 eur/MWh. Plyn s dodáním roce 2025 v tomto týdnu vycházel na zhruba 28 eur/MWh. Kvůli přepravním nákladům je plyn na českém trhu dražší – například roční pásmo 2025 se obchoduje za 31,50 eura/MWh.
(dtr)
