K prokazování nároku na finanční příspěvek na tarify u operátorů pro sociálně znevýhodněné osoby by nově nemělo stačit jen problematické a těžko ověřitelné čestné prohlášení. Na možný problém s prokazováním nároku na finanční příspěvek formou čestného prohlášení v případě tzv. institutu zvláštních cen v rámci univerzální služby (sleva z tarifu pro sociálně znevýhodněné osoby) poukázala novela zákona o elektronických komunikacích, kterou před pár dny projednal hospodářský výbor Poslanecké sněmovny.
V důvodové zprávě k novele zákona o elektronických komunikacích je konstatováno, že problémem by mohlo být riziko zneužití celého institutu zvláštních cen, když prokazování nároku prostřednictvím
čestného prohlášení je problematické především z hlediska následné kontroly oprávněnosti.
Návrh zákona opravuje vymezení osob s nízkými příjmy podle zákona o elektronických komunikacích s cílem efektivně zacílit poskytování takzvaných zvláštních cen pro potřebné uživatele služeb elektronických komunikací tak, aby mohli využívat tyto služby za zvýhodněných podmínek, ale zároveň by měly státu umožnit kontrolu čerpání těchto zvláštních cen.
„V této souvislosti lze uvést, že ač se předkládaný návrh dotýká oblasti, jež byla předmětem implementace evropského práva, není tento návrh transpozičním opatřením, s tím že se jedná o věcnou specifikaci dané problematiky (způsob prokázání a oprávněnost daného požadavku) a nijak nemění věcnou materii okruhu oprávněných osob,“ strojí v důvodové zprávě.
Jak byly hlavní principy navrhované právní úpravy odůvodněny?
V návrhu zákona je v návaznosti na možný problém s prokazováním nároku na finanční příspěvek formou čestného prohlášení v případě tzv. institutu zvláštních cen v rámci univerzální služby (sleva z tarifu pro sociálně znevýhodněné osoby) nově upravována problematika vymezení osob s nízkými příjmy ve vazbě na příspěvek na živobytí podle zákona o pomoci v hmotné nouzi.
Ministerstvo práce a sociálních věcí jakožto dotčený resort v obecné rovině neavizuje problém vázat zvláštní ceny na příspěvek na živobytí i z toho důvodu, že existuje potvrzení, které krajská pobočka Úřadu práce poskytne příjemci příspěvku na živobytí. Tím se lze prokázat a snadno zkontrolovat oprávněnost daného požadavku a tím efektivně zacílit čerpání zvláštních cen a eliminovat možné zneužívání tohoto institutu.
V důvodové zprávě se lze dále dočíst, že parametry pro určení hmotné nouze jsou v České republice poměrně nízké. Požadavku na snadnou kontrolu případného nároku na daný příspěvek oproti stávající formě prostřednictvím čestného prohlášení, které je snadno zneužitelné k získání nároku na zvláštní ceny neoprávněně, je tedy naprosto validní.
Jako nejlepší řešení byla proto vyhodnocena varianta navázat poskytování zvláštních cen na příjem některé ze sociálních dávek. Konkrétně na příspěvek na živobytí, aby bylo možné lépe kontrolovat oprávněnost jejich čerpání, a nahradit tak předkládání čestného prohlášení potvrzením o tom, že je daná osoba příjemcem příspěvku na živobytí. Toto řešení podpořilo i ministerstvo financí.
Předkladatelé novely očekávají pozitivní dopady na podnikatelské prostředí. Nahrazením čestného prohlášení rozhodnutím o příspěvku na živobytí dochází k posílení právní jistoty podnikatelů, tedy nedojde k poskytnutí zvláštních cen neoprávněné osobě.
Pozitivní dopady může mít změna legislativy i na žadatele. Oprávněné osoby by už nemusely samy vypočítávat nárok za využití koeficientu a příslušné částky životního minima, bude jim stačit předložit doklad, který již mají k dispozici jako osoby pobírající příspěvek na živobytí.
„Potřeby osob v hmotné nouzi by měly být naplněny, i když pravděpodobně v menším objemu, než je tomu za současné právní úpravy,“ připouští předkladatelé.
Pokud jde o dopady na státní rozpočet, v porovnání se současným zněním zákona se při pětadvacetiprocentním poměru žadatelé/oprávnění očekávají úspory ve výši 240 milionů korun.
V absolutní hodnotě bude ale třeba odhadem ale 360 milionů korun na úhradu ztrát poskytovatelů hlasových a datových služeb plynoucích z institutu zvláštních cen. A to v případě, pokud si o zvláštní ceny zažádají všichni oprávnění dle navrhované varianty.
Pro výpočet ztráty z poskytování zvláštních cen nebo speciálního tarifu nebude nově podkladem oddělená evidence nákladů a výnosů, ale seznam osob s přiznanou zvláštní slevou a výše poskytnutého cenového zvýhodnění v kalendářním roce (za jednotlivá zúčtovací období), jak je uvedeno v příslušném nařízení vlády.
Ztráta se spočítá jako rozdíl tržeb poskytovatele univerzální služby a téhož poskytovatele za situace, že by povinnost poskytování zvláštních cen nebo speciálního tarifu neměl a poskytoval svým účastníkům služby za komerční ceny.
Dopad poskytování zvláštních cen nebo speciálního tarifu se tak projeví pouze u výnosů a vedení oddělené evidence by tak pro poskytovatele zvláštních cen nebo speciálního tarifu bylo nadbytečné, nevyužitelné, a tudíž nepřiměřeně zatěžující.
Ponechání současné právní úpravy (povinnost vést evidenci nákladů a výnosů) by mohlo znamenat pro menší podnikatele, kteří by měli potenciální zájem poskytovat službu zvláštních cen nebo speciální tarif, neúměrnou administrativní překážku, tvrdí předkladatelé zákona.
Zároveň by přijetím novely zákona o elektronických komunikacích mělo dojít k úspoře prostředků na náhrady potenciálním neoprávněným žadatelům.
„Vzhledem k časové naléhavosti právní úpravy předmětné problematiky, zejména s ohledem na sociální aspekty osob s nízkými příjmy v kontextu současné čím dále tíživější ekonomické situaci a efektivnějšího zacílení pomoci potřebným osobám, je žádoucí návrh zákona přijmout co nejdříve. Proto se navrhuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky vyslovit souhlas s navrhovanou právní úpravou již v prvém čtení,“ konstatuje důvodová zpráva k novele zákona o elektronických komunikacích
Petr Bošnakov
