Není to tak špatné, ale přidejte! Tak lze ve stručnosti popsat reakci Evropské komise na Národní klimaticko-energetický plán (NKEP) předložený českou vládou. Dokument podepsaný evropskou komisařkou pro energetiku Kadri Simson upozorňuje na nesplnění požadovaných unijních cílů v oblasti snižování emisí skleníkových plynů a rozvoje obnovitelných zdrojů do roku 2030.

Evropská komise na svém webu zveřejnila reakci na český klimaticko-energetický plán. V úvodu si postěžovala, že česká vláda příslušný dokument odeslala do Bruselu až 23. října, i když tak měla učinit do konce června. Na posouzení plánu tak bylo méně času. Co se týká konkrétních výhrad, Evropská komise upozornila, že Česko má dosáhnout 33procentního podílu obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie do roku 2030. Jenže předložený NKEP počítá jen s 30 procenty.

Kritika, pochvala a chybějící informace

Ještě větší rozdíl vzniká v oblasti snižování emisí z menších zdrojů, které zatím nespadají pod „povolenkový“ systém EU ETS. Patří sem doprava (kromě letecké), malé podniky, vytápění budov a zemědělství. Namísto požadovaného snížení emisí oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů o 26 procent mezi lety 2005 a 2030 nabídlo Česko snížení jen o 18,7 procenta.

Dále úřad eurokomisařky Simson vznesl řadu doplňujících otázek. V českém plánu požaduje více informací o adaptaci na změny klimatu, omezování spotřeby zemního plynu, přípravě dlouhodobého úložiště jaderného odpadu či zvažované stavbě menších modulárních reaktorů. Další otázky vyvolávají podezření, že Evropská komise nemá aktuální a relevantní informace o dění v Česku – ptá se totiž na start komunitní energetiky, diverzifikaci dodávek jaderného paliva či náhradu dovozu ropy z Ruska. Tedy na záležitosti v pokročilém stadiu řešení.

Současně Evropská komise pochválila českou vládu za navržené cíle v oblasti energetické účinnosti a renovace budov, ale také za důraz na diverzifikaci dodávek energie a paliv a za závazek postupně ukončit spalování uhlí v elektrárnách a teplárnách do roku 2033. Česká vláda má za úkol připravit konečnou podobu Národního klimaticko-energetického plánu, ve které zohlední připomínky Evropské komise k původnímu návrhu, do konce června příštího roku.

Mohlo by vás zajímat

Ekologové: My jsme to říkali

Na nedostatečný rozvoj zelené energetiky v původním plánu dopředu upozorňovaly ekologické organizace. „Česko má mít podle Evropské komise vyšší cíl pro čistou energetiku v roce 2030, aby adekvátně přispělo k celoevropskému cíli. To stejné jsme ministerstvu průmyslu říkali od začátku i my za ekologické organizace. Česko totiž v návrhu NKEP nevyužívá svůj potenciál rozvoje obnovitelných zdrojů,“ upozornil Jiří Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí Duha.

Podle propočtů Svazu moderní energetiky může Česko do roku 2030 postavit víc větrných a solárních elektráren, než kolik je uvedeno v původním návrhu NKEP. „Kapacity podpůrných programů jako je Nová zelená úsporám či Modernizační fond umožňují vybudování 15 gigawattů nových solárních a 2 gigawatty větrných elektráren. Pokud máme zachovat naši ekonomiku konkurenceschopnou, musíme udělat vše proto, abychom dokázali tento potenciál naplnit,“ říká Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.

Velký jaderně solární budovatelský plán

Návrh NKEP, který společně připravily ministerstvo průmyslu a obchodu s ministerstvem životního prostředí, si pojďme aspoň stručně připomenout. Dokument s oficiálním názvem „Aktualizace Vnitrostátního plánu České republiky v oblasti energetiky a klimatu“ schválila vláda v říjnu. Obsahuje mimo jiné následující záměry a předpoklady:

  • Dekarbonizace bude nutná nejen z ekologických, ale i z ekonomických důvodů. Cena emisní povolenky dle odhadu autorů NKEP poroste do roku 2050 až na úroveň 400 eur za tunu.
  • V důsledku razantní elektrifikace bude třeba rozvíjet zejména výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů. A podpořit ji urychlováním povolovacích řízení. Do roku 2030 NKEP počítá s 10 100 MW nového výkonu fotovoltaických elektráren zapojených do sítě a s 1500 MW nového výkonu větrných elektráren.
  • Návrh počítá s výstavbou jaderných reaktorů o celkovém výkonu až 4000 MW. Jednat se má o tři velké a jeden menší blok se spuštěním v letech 2035 až 2041. Po připomínkovém řízení byl na přání „brněnské lobby“ přidán ještě jeden velký jaderný blok v Dukovanech.
  • Vedle výstavby nových obnovitelných zdrojů bude potřeba posílit řízení sítě s pomocí akumulace energie a flexibility. Dočasně bude hrát také posílenou roli zemní plyn.
  • NKEP počítá s postupným náběhem výroby zeleného vodíku. V roce 2030 se má z přebytku zelené elektřiny vyrobit 32 tisíc tun vodíku, který najde uplatnění hlavně v dopravě a průmyslu.
  • Prioritu má také renovace budov. Mezi lety 2025 a 2030 se má zvýšit roční míra kvalitní renovace budov na 3 procenta. V roce 2050 tento scénář nechává bez renovace pouze pět procent budov.

Hlavním tahounem „ozelenění“ energetiky i celé ekonomiky mají být příjmy z prodeje emisních povolenek. Jen během let 2021 až 2030 má Česko získat celkem 929 miliard korun, z toho až 500 miliard prostřednictvím Modernizačního fondu. Získané peníze mají posloužit hlavně k dotování nutných investic v energetice a průmyslu (472 miliard) a v oblasti budov a dopravy (298 miliard).

David Tramba