Opakované střídání fáze očekávání s fází zklamání. Takto lze slovy Járy Cimrmana popsat podnikání německé společností ThomasLloyd, se kterou do zelené energetiky investovaly i desítky českých investorů. Po dlouhé době firma poslala v prosinci jednu platbu, v lednu již investorům výnos nepřišel.
ThomasLloyd v minulých letech lákal české investory k účasti na výstavbě fotovoltaických elektráren na Filipínách. Nabízel nepříliš obvyklou formu tichého společníka, lidem nabízel každý měsíc výnos ve výši jednoho procenta vkladu. Avšak během léta a podzimu 2020 tyto platby na dlouho zastavil, údajně s ohledem na „zhoršené tržní podmínky“ v době koronavirové pandemie.
Až v závěru loňského roku došlo ke změně. Před Vánoci ThomasLloyd rozeslal podílníkům informaci o výplatě výnosu a o týden později jej připsal investorům na účet. „Tak mi skutečně po roce a půl došla řádná platba, nikoliv však mimořádná, kterou jsem čekal. Ale zaplať Pánbůh aspoň za to, že začali řádně platit. Uvidíme, jak dlouho jim to vydrží,“ řekl Ekonomickému deníku investor Miroslav Zelený.
Avšak podle zkušenosti zmíněného investora se tím dobré zprávy vyčerpaly. V lednu opět ThomasLloyd žádné peníze neposlal a neinformoval ani o důvodech, proč se tak nestalo.
Na otázky, které Ekonomický deník ke kauze zaslal společnosti ThomasLloyd, stále nikdo neodpověděl.
Pojďte s námi stavět solární parky v Asii
Skupina ThomasLloyd si zřejmě české investory oblíbila. Na svém webu má poměrně bohatou prezentaci v češtině. Uvádí zde, že od více než 30 tisíc investorů vybrala na projekty v zelené energetice již 1,4 miliardy dolarů. Za tyto peníze postavila šest solárních elektráren v Indii (celkem 234 MW výkonu plus 200 MW ve výstavbě) a tři na Filipínách (celkem 80 MW). V této ostrovní zemi postavila také tři elektrárny na biomasu.
Přesto se zdá, že něco není v pořádku. Jak Ekonomický deník uvedl v prosinci, na zastavení plateb si stěžují na internetových fórech také další investoři. Na webu německé právní firmy CDR Legal lze nalézt článek, který upozorňuje na celou řadu slabin skupiny ThomasLloyd. Ta byla již v říjnu 2019 zařazena na varovný seznam Stiftung Warentest kvůli vysokým rizikům a málo srozumitelné prezentaci výsledků investorům.
Někteří uspěli u soudu
Několik německých investorů si zastavení plateb a nekomunikaci ze strany ThomasLloyd nenechalo líbit a dali věc k soudu. Podle informací na webech německých právních kanceláří bývají tyto žaloby u soudu často úspěšné. Například právníci firmy Gödel & Collegen se v lednu pochlubili vítězstvím u drážďanského vrchního zemského soudu, který firmě CT investment holding ze skupiny ThomasLloyd přikázal vrátit dlužné peníze nejmenovanému investorovi.
Podle informací německých advokátů jsou šance investorů uspět u soudu vysoké. Třeba s ohledem na časté spojování a dělení fondů či firem ve skupině ThomasLloyd, což vytváří zmatek mezi investory. Totéž lze říct o konverzi podílových fondů do akcií a dalších krocích skupiny ThomasLloyd.
David Tramba
Níže uvádíme reakci společnosti ThomasLloyd (TL), respektive jejího právního zástupce Davida Reitermana, na výše uvedený článek:
- Zklamání zřejmě vychází z nereálných očekávání. Nejde o dluhopisy, ale o formu kapitálových investic do německé komanditní společnosti, u které nejsou zaručeny pravidelné výnosy ani není automaticky nastaveno vrácení vkladu, přičemž veškeré transakce emitent realizuje v souladu s emisní dokumentací. Věcně vzato by tedy k žádnému zklamání docházet nemělo.
- Dle klienta se informace o zastavení plateb vztahuje pouze k produktu, který měl pan Zelený. U ostatních podobných produkt s účastí na německých komanditních společnostech k platbám dochází.
- Dle informací od klienta komunikuje TL se svými investory pravidelně, a to nejen prostřednictvím pravidelných dopis pro investory, ale i prostřednictvím pravidelných kvartálních zpráv o portfoliu a prostřednictvím pravidelných ročních zasedání valné hromady.
- Dle informací od klienta existuje několik pravomocných rozsudků proti firmě CT Infrastructure Holding Ltd., ovšem tato pravomocná rozhodnutí existují zejména z důvodu, že hodnota sporu byla tak marginální, že klientovi nedávalo smysl se proti nim odvolávat.
