Případ údajné ochrany severomoravských podnikatelů zasáhl tvrdě i do politické sféry. Někdejší poslanec ČSSD a poradce ministra vnitra Radim Turek v něm vypovídal jako svědek. Dalšího poradce ministra vnitra, někdejšího lídra Strany práv občanů, a dnes zastupitele Bohumína, Martina Schuberta za Nezávislé, Generální inspekce bezpečnostních sborů stíhá.
Připomeňme, že Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) před pár měsíci obvinila bývalého vysokého policejního důstojníka a manažera bezpečnosti České spořitelny Jindřicha Láta kvůli podezření z majetkové trestné činnosti a korupčnímu jednání. Lát měl podle inspektorů ještě jako policista některým podnikatelům z Ostravska slibovat za peníze dohled nad průběhem vyšetřování případů. Vyšetřovatelé v této spletité kauze rozplétají vícero pokusů o ovlivnění, například státního zástupce. Pět lidí už bylo obviněno vloni na jaře. Jindřich Lát i další obvinění si ale proti stíhání podali stížnost, Nejvyšší státní zastupitelství jim vyhovělo a stíhání v září zrušilo.
Z čeho GIBS viní Jindřicha Láta Ekonomický deník podrobně popsal v předchozím článku. Čeho se měl dopustit někdejší lídr Strany práv občanů a poradce ministra vnitra úřednické vlády Martina Peciny Martin Schubert? Podnikatel z Ostravska Radomír Prus byl z obavy před trestním stíháním v roce 2013 na útěku a skrýval se na Seychelských ostrovech. Jeho známý, další podnikatel Ladislav Tesařík, který byl v úzkém kontaktu s detektivem Jindřichem Látem, policistu informoval o tom, že je proti Prusovi vedeno stíhání kvůli dotačnímu podvodu a poškození finančních zájmů Evropské unie. Láta pak měl podle policejních dokumentů požádat, aby působil na detektivy a státní zástupce, aby vyšetřování Pruse probíhalo podle zákona. Bývalý celník a nynější politik Martin Schubert, do hry vstoupil ještě před tím.
Tesařík se se Schubertem potkal v Ostravě už na jaře 2013. Schubert měl Tesaříkovi sdělit, že jeho známý Radomír Prus má problém s protikorupční policií v Ostravě, která se ho snaží delší čas vydírat. Podle Schuberta měl mít Prus firmu na zpracování plastů a ve firmě došlo ke zneužití dotací. Schubert Tesaříka požádal o pomoc, aby ono údajné vydírání přestalo. Zhruba za týden se Tesařík sešel s Jindřichem Látem a zeptal se ho, jestli by bylo možné Prusovi nějak pomoci. Lát se mu měl pár dní na to ozvat, že oslovil státního zástupce, dozorujícího Prusův případ s tím, a že to půjde za půl milionu korun. Schubert pak informaci předal dál.
Schubert pak měl Tesaříkovi po několika dnech v obchodním centru v Ostravě předat obálku s půl milionem korun, která pak měla Tesaříkovým prostřednistvím doputovat k Látovi. „S Látem byl tehdy v častém kontaktu a nebylo pro něj nic výjimečného se s ním setkat a předávat mu peníze,“ stojí v materiálech z vyšetřování, které měl Ekonomický deník možnost prostudovat.
Schubertovi, který začal později pracovat na ministerstvu vnitra pak za čas Tesařík řekl, že půl milionu předal právě Látovi. Na ministerstvu v té době vznikal tým Progres kvůli strategii boje s daňovými úniky a Tesařík tehdy Láta do týmu Schubertovi doporučil.
Schubert měl ještě také předat 40 tisíc korun spojce, která vezla Radomírovi Prusovi na Seychely flashdisk s kontaktní emailovou adresou, která měla sloužit ke skryté komunikaci.
3 miliony
Později měl podle dokumentů vyšetřovatelů Jindřich Lát požadovat ještě 2 miliony korun. Radomír Prus pak popsal, jak jeho bratr Libor předal Schubertovi ve dvou splátkách 3 miliony korun, přičemž 2 miliony měly být určeny pro policisty a milion pro Schuberta. Tato částka měla posloužit k tomu, že policie a státní zastupitelství proti Prusovi a jeho spolupracovníkům povedou trestní řízení zákonným a standardním způsobem a zahájí trestní řízení proti řediteli Finančního úřadu pro Moravskoslezský kraj Břetislavu Šafarčíkovi. „Ta částka 3 miliony byla určena pro to, aby policie řádně konala, tedy byla za to, aby Šafarčík a ti další byli zavřeni. Bylo to nastoleno tak, že policie o nich ví, ale že má hodně práce a pokud zaplatím, bude se Šafarčíkovi a spol. věnovat,“ prohlásil Radomír Prus. Se Schubertem tehdy komunikoval prostřednictvím Skypu a Schubert ho měl ujišťovat, že „se na tom pracuje, a že je vše na dobré cestě“.
Martin Schubert s Ekonomickým deníkem odmítl hovořit. Při výslechu řekl, že se s Radomírem Prusem zná, a že mu pomohl pořádat některá setkání v rámci prezidentské kampaně v jeho hotelu Excelsior v Horní Lomné. Připustil, že Prusovu věc řešil s lidmi z okolí prezidenta, ale dospěli k závěru, že není v kompetenci tuto věc řešit.
Celou záležitost prý vnímal jako poradenskou činnost a proto v obálkách doručoval nějaké podklady. Prý byl v inkriminované době časově zaneprázdněn a proto některé obálky přebírala jeho manželka a předávala Ladislavu Tesaříkovi. Tím prý pro něho celá záležitost s Prusem skončila. „Od Radomíra Pruse ani jeho bratra jsem žádné peníze nedostal, kontakty mezi Tesaříkem a bratry Prusovými jsme zprostředkoval z důvodu, že jsem chtěl Radomíru Prusovi pomoci. Já jsem z toho nic neměl. Já jsem osobně od bratra Radomíra Pruse žádné věci, jako například nějaké podklady či peníze nepřebíral a ani jsem nic takového Tesaříkovi osobně nedával. Jak jsem již řekl, šlo to přes mou kancelář, respektive přes mou manželku,“ prohlásil Schubert. S Prusem pak udržoval kontakt i poté, a dovodil, že šlo zřejmě o peníze na letenky a za poradenskou činnost. Jeho výpověď ovšem vyvracejí bratři Prusové: Radomír, Libor a Alfréd. S tím, že se scházeli, a skutečně Schubertovi předali 3 miliony korun, což doložili výpisem z polské banky a výpisy z výběrů z české banky.
Turek ví, ale nepoví
Na výslechu byl kvůli případu „ochrany podnikatelů“ i někdejší poslanec ČSSD a poradce ministra vnitra Radim turek. Ten potvrdil, že Jindřicha Láta i podnikatele Ladislava Tesaříka zná delší dobu. Tesařík mu prý měl někdy v roce 2011 nebo 2012 říci, že Látovi platí, ale nikdy neřekl, o jaké částky se mělo jednat, jak dlouho měl platit, ani zda se jednalo o pravidelné platby. Z Tesaříkova vyjádření ale pochopil, že se jedná o dlouhodobou záležitost trvající spíše roky. Tesařík se mu měl svěřit, že za ním Lát chodil, a že z něj má strach, protože mu měl Lát „pohrozit, že s ním bude zle, a že on (Lát) to zařídí, že s ním zatočí“. Turek dále uvedl, že podle Tesaříka sed Lát vždycky objevil, vystrašil ho a vyhrožoval mu. Turek vyšetřovatelům řekl, že on sám Látovi nikdy žádné peníze nepředával. Na otázku, jestli má nějaké informace o tom, že by Lát požadoval peníze za takzvanou ochranu nebo za informace z trestních spisů, že „on sám o jedné takové osobě ví, ale její jméno odmítá sdělit“. Turek také doplnil, že se o penězích od Radomíra Pruse, které měly putovat k Látovi dozvěděl od Ladislava Tesaříka a později z dopisu, který Prus adresoval prezidenstké kanceláři, a který mu Tesařík ukázal.
Radim Turek Ekonomickému deníku řekl, že celá kauza je o rozsáhlém utajovaném šetření závažné trestné činnosti některých severomoravských policistů, kteří měli vydírat a zastrašovat podnikatele. „Bohužel potom přišla naprosto nešťastná, a z mého pohledu špatně zorganizovaná policejní reforma. Já jsem v té době byl poradcem přes bezpečnost a velice jsem ji kritizoval, protože jsem se bál zhacení těchto velice utajovaných kauz. Toto je jeden z případu, který vypadá, že to rozsáhlé šetření spadlo zcela pod stůl kvůli tomu, že od policie odešli vyšetřovatelé, kteří se na tom v utajení podíleli,“ tvrdí Turek. Turek podotkl, že si není jistý tím, že jde vyšetřování správným směrem. „Protože se někteří poškození stávají obviněnými. Nejsem si už jistý ničím. Kvůli tomu se k tomu nechci konkrétně vyjadřovat. To vyšetřování bylo mnohem širší. Historicky pana Láta samozřejmě znám, to nepopírám, jako svědek jsem i vypovídal,“ řekl Ekonomickému deníku Radim Turek. K Martinovi Schubertovi se nechtěl vyjadřovat. „Já jsem se nakonec rozešel s ministrem vnitra (Milanem Chovancem – pozn. red.) a premiérem (Bohuslavem Sobotkou – pozn. red.) a opustil jsem i sociální demokracii. To byl jeden z důvodů, zpackaná policejní reforma,“ tvrdí Turek. Podle Turka v systému, který na severní Moravě fungoval, nebyl někdejší detektiv Jindřich Lát sám. „Tady se rozkrývala hydra, která se dala srovnat s Toflovým nebo Berdychovým gangem. Že se to zúžilo jenom na pana Láta je špatně,“ uzavřel Turek s tím, že jména dalších policistů, kteří měli poskytovat „ochranu podnikatelům“ nesdělí. O takzvané ochraně podnikatelů se v bezpečnostních kuloárech hovoří už delší dobu. Její počátky lze dohledat už v devadesátých létech minulého století. Paušální sumy za „ochranu“ měly podle neoficiálních informací Ekonomického měsíčně dosahovat až na 300 tisíc korun.
Jan Hrbáček
