Dovoz ruského plynu přes území Ukrajiny do střední Evropy končí v prosinci letošního roku, o jeho pokračování nemá zájem Evropská unie ani Ukrajina. Hned při dvou příležitostech to uvedla evropská komisařka Kadri Simson. Radost z toho nebudou mít v Rakousku a na Slovensku, naopak pro české plynaře to může být vítaná obchodní příležitost.
„Návrat k obvyklým vztahům s Ruskem je nemožný. EU nemá zájem prodloužit smlouvu o tranzitu plynu s Rusy. Na ukončení této smlouvy jsme se připravovali dva roky, od začátku manipulace na trhu s plynem. Máme alternativní možnosti, jak zajistit bezpečnost dodávek,“ uvedla eurokomisařka Kadri Simson po jednání s ukrajinským ministrem energetiky Hermanem Haluščenkem.
„Nemáme zájem prodloužit třístrannou dohodu o tranzitu plynu s Ruskem, jejíž platnost vyprší do konce tohoto roku,“ řekla komisařka Simson dle agentury Reuters na zasedání výboru Evropského parlamentu. Dodala, že země dovážející ruský plyn přes ukrajinské území si mohou zajistit náhradní dodávky jinou cestou.
Jedná se 320 milionů kubíků týdně
Podle údajů bruselského analytického týmu Bruegel se v letošním roce do zemí Evropské unie dováží potrubní cestou okolo 670 milionů metrů krychlových ruského plynu týdně (cca 95 milionů m3 denně). Z tohoto množství se 320 milionů m3 týdně dováží přes ukrajinskou potrubní síť; dohoda o tranzitu ruského plynu zde skončí k poslednímu dni tohoto roku a Ukrajina ji odmítá prodloužit.
Dalších 250 až 300 milionů m3 ruského plynu týdně se dováží přes Turecko a Balkán (touto cestou je dnes zásobováno Maďarsko – pozn. red.). Tyto dovozy nejsou – aspoň prozatím – v ohrožení. Stejně tak dál pokračuje dovoz zkapalněného plynu (LNG) z Ruska do Francie, Belgie a Španělska. Opačný způsob zvolila Itálie, která dříve vysoký dovoz ruského plynu přes slovenské a rakouské území během let 2022 a 2023 snížila na hodnoty blízké nule.
Výroky evropské komisařky naopak vyvolají obavy a nelibost v Rakousku a na Slovensku. Rakouská ministryně energetiky Leonore Gewessler ze strany Zelených si před několika dny postěžovala, že podíl ruského plynu na celkovém dovozu v prosinci vzrostl na 98 procent (v listopadu to bylo ještě „jen“ 76 procent). Energetický koncern OMV má s ruským Gazpromem dlouhodobou smlouvu platnou do roku 2040 a zatím chybí politická vůle se z ní vyvázat.
Závislost na dovozu ruského plynu nechce odbourávat ani vláda premiéra Roberta Fica na Slovensku. Fico osobně v lednu zkoušel přesvědčit ukrajinského předsedu vlády Denyse Šmihala, aby tranzit ruského plynu pokračoval i po lednu 2025; evidentně bez úspěchu. Slovensko v posledních měsících odebírá prakticky jen ruský plyn a má ho k dispozici tolik, že přebytky přeprodává do České republiky.
Příležitost s otazníkem
Konec ruských plynových dodávek do Rakouska a na Slovensko může být příležitostí pro vlastníka českých páteřních plynovodů. Tím je NET4GAS, který má od loňského prosince nového vlastníka – státem vlastněný ČEPS. Pokud by zmíněné země přešly na odběr norského plynu či plynu z LNG terminálů v západní Evropě, nabízí se cesta přes českou síť jako logické řešení.
Tento plán však může zmařit zavedení nové daně z přepravovaného plynu v Německu. Daň zdražuje dodávky plynu do Česka (ale také Rakouska či Slovenska) o zhruba 2 eura za megawatthodinu, tedy až o osm procent. Tento pochybný krok německé vlády snížil atraktivitu dovozu norského či amerického plynu přes německé území. Je tedy možné, že Rakušané budou raději hledat cesty, jak dopravit plyn přes území Itálie.
David Tramba
