Jakou cenu má vystavení neschopenky? Poslanci podpořili požadavek lékařů na úhradu, platit nechce Maláčová ani Vojtěch

Poslanci sněmovního výboru pro zdravotnictví podpořili na své mimořádné schůzi požadavek lékařů na zavedení úhrady za administrativní úkony spojené s vystavením a vedením neschopenky. Podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové podpořené premiérem to má zajistit ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, ten to odmítá. Někteří lékaři také stále zpochybňují, zda eNeschopenka skutečně vede ke snížení administrativní zátěže.

Výhrady lékařů spojené s projektem eNeschopenky (přečtěte si více například zde) nalezly odezvu u poslanců sněmovního výboru pro zdravotnictví. Ti po ministryni práce a sociálních věcí Janě Maláčové (ČSSD) a ministru zdravotnictví Adamu Vojtěchovi (ANO) požadují zajistit úhradu za vystavení a vedení neschopenky. Podle předsedkyně výboru Věry Adámkové (ANO) se jedná o úkon, který by měl být řádně ohodnocen stejně jako u elektronického receptu.

Ani jeden z ministrů se však k tomu nehlásí. Podle Maláčové, kterou podle jejích slov podpořil na společném jednání i premiér Andrej Babiš, je to v odpovědnosti ministra zdravotnictví. To však ministr Vojtěch jednoznačně odmítl, protože se jedná o agendu ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), již nelze řešit přes systém veřejného zdravotního pojištění. „Toto není zdravotní péče,“ prohlásil Vojtěch.

Podle ředitele České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) Františka Boháčka nedává zavedení úhrady za tento úkon smysl, protože doposud se nic neplatilo a nyní již většinu administrativní zátěže přebírá ČSSZ. „Vystavení neschopenky má cenu diplomu,“ ohradila se však ostře Adámková. Jde totiž o stanovení diagnózy, která je nesmírně důležitá v případě, že by došlo k přezkumu případu. „To může také skončit vězením,“ dodala. Výbor proto vyzval oba ministry, aby se do prosince dohodli a úhradu vyjasnili.

Postoj výboru podpořil na jednání i předseda Sdružení praktických lékařů (SPL) Petr Šonka, který dlouhodobě upozorňuje na nejasnosti spojené s neschopenkou. „Nejde totiž o úhradu za rozhodnutí, že pacient má být zneschopněn ale za administrativní činnost s tím spojenou,“ řekl.  Navíc od loňského roku lékařům MPSV platí za neschopenky vystavené lidem v evidenci Úřadu práce. „Nevidím důvod, proč by tak tomu nemělo být i u eNeschopenky,“ dodal.

Co všechno se (ne)musí doplnit

MPSV si od eNeschopenky slibuje značné snížení administrativní zátěže. Dnes se používá propisovací tiskopis o pěti stránkách, zatímco u eNeschopenky stačí vytisknout jeden průkaz pro pacienta. Podle Adámkové se jedná o omluvenku pro případ kontroly, kterou chtějí pacienti mít u sebe. „Bez toho se to nejspíše neobejde,“ uvedla Adámková.

S tím však nesouhlasí Šonka. „Jsem schopen přijmout, že musím něco vytisknout. Ale nejsem schopen přijmout, co všechno tam musím doplňovat,“ vysvětlil poslancům.  Zvláště pak zkritizoval povinnost vystavovat lístek na peníze (tj. když nemoc trvá déle než 14 dnů a platba pacientovi přechází ze zaměstnavatele na stát – pozn. red.). Dále je nutné neschopenku potvrzovat vždy na konci měsíce a také kdykoli si to zaměstnavatel nebo pacient vyžádá. „Přitom pokud neschopenku neukončím, tak v tom systému prostě pořád je,“ kroutí hlavou Šonka.  Podle něj by šlo využít řešení podobné tomu u elektronického receptu, kdy by se pacient pomocí přístupového kódu dostal ke své neschopence elektronicky.

A upozorňuje ještě na další nedomyšlenost. Na konci měsíce musí lékař trvání neschopenky potvrdit u každého pacienta zvlášť, nelze to učinit hromadně. „Pro zdravotnické zařízení, které má těch neschopenek několik desítek či stovek za měsíc, je to poměrně velká zátěž,“ popsal Šonka Zdravotnickému deníku po skončení výboru.

eNeschopenku nelze stornovat ale ukončit

Na jednání poslanců došlo i na otázku storna eNeschopenky v případě, že se pacient dodatečně se zaměstnavatelem dohodne na čerpání náhradního volna nebo dovolené. Podle ředitele Boháčka lékař neschopenku prostě ukončí, nejedná se o storno v pravém slova smyslu.  Systém neumožňuje jednou zadané jméno ze systému vymazat.

Poslance zajímala i otázka vedení eNeschopenky v nemocnici (ze zákona je vyžadován certifikát zdravotnického poskytovatele, nikoli konkrétního lékaře). Tam však podle Boháčka velmi záleží na konkrétním poskytovateli, jak si vystavení neschopenky zapracuje do vlastního IT systému. „Každá nemocnice si to může přizpůsobit svým potřebám,“ uvedl Boháček. „Pokud se rozhodne to řešit restriktivním způsobem, tak lékař bude muset podepsat každý úkon. Nebo do toho zapojí vlastní informační systém, který většinu informací předvyplní.“ Nemocnice se přihlásí vlastním certifikátem a lékař může neschopenku podepsat osobním kvalifikovaným certifikátem nebo elektronickým podpisem. „Po lékaři se chce jen to, co dělal doteď,“ dodal Boháček. V případě, že nemocnice podporu od dodavatelů svých IT systémů nemá, je možné neschopenku vždy vystavit přes ePortál ČSSZ.

Ministryně Maláčová ujistila poslance, že projekt je připraven a v lednu bude spuštěn. „Všem poskytujeme maximální součinnosti a spolupráci. Přípravu rozhodně nepodceňujeme, komunikujeme s pacienty, lékaři i zaměstnavateli,“ uvedla Maláčová. „Teď nastává nejžhavější fáze, vychytáváme problémy,“ dodala na závěr. Podle Šonky však i přes veškerou snahu MPSV stále zůstávají některé věci nedořešené a doufá, že se do konce roku vyjasní.

K tématu se poslanecký výbor pro zdravotnictví vrátí znovu v prosinci. Elektronické neschopenky se začnou s konečnou platností vydávat od 1. ledna příštího roku.

Helena Sedláčková

Text je převzat z portálu Zdravotnický deník, který je součástí vydavatelství Media Network, vydávajícího také Ekonomický deník.