Ve stínu současných plamenných diskusí o novém víceletém rozpočtu Evropské unie na období 2021-2027 probíhá v Bruselu poněkud v pozadí, ovšem o nic méně urputněji, boj o novou podobu společné zemědělské politiky, jejím financování a cílech. Stále zbývá mnoho neznámých a členské státy EU si teď společně lámou hlavu, co přesně mají vlastně napsat do svých strategických plánů, které jsou nutnou podmínkou pro přidělení dotací pro zemědělce podle nových pravidel. Stále totiž neví, kolik přesně dostanou peněz, jak budou nová pravidla vypadat a jakých konkrétních cílů mají vlastně dosáhnout.
Podle původních plánů měli zemědělci již od příštího roku čerpat miliardové dotace podle nových pravidel společné zemědělské politiky (SZP) Evropské unie na období 2021 až 2027. Její podoba však stále není dojednaná, stejně jako není znám finální objem peněz, který zemědělci na toto období z evropského rozpočtu dostanou. Nejsou dojednané některé klíčové prvky jako (ne)dobrovolnost zastropování přímých plateb, podoba ekoschémat nebo definice „skutečného zemědělce“. Do toho představila Evropská komise v květnu nové ambiciózní cíle, které mají Evropě pomoci produkovat do roku 2030 své potraviny bezpečným a udržitelným způsobem, šetrným k okolnímu životnímu prostředí.
Přitom již během tohoto roku by měly členské státy včetně České republiky představit své strategické plány pro čerpání zemědělských dotací v novém rozpočtovém období. Jejich schválení Evropskou komisí je nutnou podmínkou pro uvolnění peněz. Příprava těchto plánů však čím dále více připomíná nepříliš povedené puzzle, v němž některé dílky nesedí tvarem a část jich chybí úplně. To je patrné i při pohledu na pracovní návrh českého strategického plánu podpory SZP, který ministerstvo zemědělství v červenci zveřejnilo na svých webových stránkách a kde stále zůstávají bílá místa.
Nová pravidla SZP až od roku 2023
„Přestože se reforma SZP po roce 2020 projednává již od června 2018, stále je otevřena řada otázek, a to jak v Radě EU, tak v Evropském parlamentu. Strategický plán SZP není možné dokončit dříve, než se dohodne celá reforma SZP a schválí kompletní legislativa na evropské úrovni, tedy nejen příslušná nařízení, ale také jejich prováděcí a delegované akty,“ popsal Ekonomickému deníku mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.
Podle Bílého má negativní vliv na přípravu plánu také nejistota ohledně délky přechodného období, na němž se Evropský parlament na konci června dohodl s Radou EU, tedy členskými státy, právě kvůli značnému zpoždění, které příprava potřebné legislativy, včetně unijního rozpočtu, nabrala. Nová pravidla SZP by podle této dohody měla začít platit až od roku 2023, aby evropští zemědělci nezůstali od příštího roku bez peněz a členské státy a jejich platební agentury (v případě ČR Státní zemědělský intervenční fond) se dokázaly na nová pravidla, až se schválí, včas připravit.
To ovšem Evropská komise, která původně navrhovala pouze jednoleté přechodné období, nese velmi nelibě, a to až do té míry, že na jednání europoslaneckého výboru pro zemědělství její zástupce nepřímo pohrozil stažením příslušného legislativního návrhu, na což má jako jeho tvůrce právo. Delší lhůta jí totiž nesedí do jejích rozpočtových plánů na hospodářské oživení Evropské unie utlumené koronavirovou krizí, a navíc ještě více oddaluje očekávaný přechod na zelenější a udržitelnější evropské zemědělství. Bílý však předpovídá, že dvouleté přechodné období nakonec letos schváleno bude. „Je to velmi pravděpodobné,“ dodává.
Těžiště přípravy národních strategických plánů SZP, respektive jednání o jejich finální podobě s Evropskou komisí, se tak přesouvá do příštího roku. Během podzimu by však ještě všechny členské státy měly z Bruselu obdržet doporučení k provádění SZP, která by následně měly do svých plánů zapracovat. Bez toho by je Evropská komise nemusela schválit.
Velmi nešťastné načasování
Do složení pomyslného puzzle s názvem Strategický plán podpory SZP pro ČR však chybí ještě další zásadní dílky. Dokument by měl totiž reflektovat i ambice dalších dvou klíčových evropských strategií, a to „Od zemědělce ke spotřebiteli“, která by měla vést ke vzniku udržitelného a konkurenceschopného potravinovému systému, a strategie pro evropskou biodiverzitu. Obě představila Evropská komise jako součást naplňování Zelené dohody pro Evropu letos v květnu.
Připomeňme, že oba dokumenty si kladou za cíl například obhospodařování 25 procent zemědělské plochy v režimu ekologického zemědělství, 10 procent přírodních prvků na zemědělských plochách, snížení užívání hnojiv o 20 procent a pesticidů o 50 procent nebo snížení prodeje antimikrobiálních látek pro hospodářská zvířata o 50 procent. Toto vše do roku 2030, zároveň však není zcela zřejmé, jak se mají členské státy o naplnění těchto čísel vzájemně podělit. Pomoci by měla nová legislativa a další strategické dokumenty, jako například revidovaná směrnice o udržitelném používání pesticidů nebo nový akční plán pro ekologické zemědělství, které však mají být teprve předloženy. Třeba právě nová pravidla pro používání pesticidů plánuje Evropská komise navrhnout až v roce 2022, takže jejich schválení nelze očekávat dříve než v roce 2023. Tedy v době, kdy již naplno poběží nová SZP.
Podle mluvčího ministerstva zemědělství je proto načasování obou strategií velmi nešťastné, protože příprava strategických plánů SZP ve všech státech je již ve velmi pokročilé fázi (v ČR se připravuje prakticky od roku 2017), včetně podrobné analytické práce. Na druhou stranu navržené cíle je nutné nějakým způsobem reflektovat. „ČR proto již zahájila analýzu dopadů a vyhodnocení potenciálu pro jednotlivé cíle, kterých je schopna dosáhnout. Tyto analýzy a vyhodnocení pak využijeme při dialogu s Evropskou komisí během letošního podzimu,“ upřesňuje Bílý.
Tento dialog by měl být zahájen v září, po schválení plánu českou vládou a tedy ještě před zasláním zmiňovaných doporučení Evropské komise k jeho obsahu. Bruselská doporučení by tak měla z tohoto dialogu vycházet a reflektovat reálnou situaci státu. „Lze očekávat zapracování hlavních bodů doporučení i do tzv. „observation letter“, kterým Evropská komise vyjádří své připomínky ke Strategickému plánu jako celku,“ upřesnil Bílý.
Mluvčí v této souvislosti ujišťuje, že český strategický plán SZP se připravuje v otevřené diskusi v rámci pracovních skupin s externími odborníky i zástupci nevládního sektoru (což ovšem nedávno zpochybnilo několik nevládních organizací v čele s Hnutím DUHA). „Jednou z forem veřejného projednávání bude i diskuze v rámci hodnocení vlivu na životní prostředí, kterou přepokládáme na přelomu roku,“ dodal Bílý.
Konečnou podobu plánu by Evropská komise měla schválit každopádně nejpozději v roce 2022. Zatím však stále není jasné, do jaké míry se jeho podoby dotknou nové předpisy, které budou přijaty po tomto roce. A zda by tedy případně nebylo nutné měnit jeho obsah, což by zemědělcům přineslo jen další nejistotu.
Zemědělství nebo životní prostředí: co je víc?
Je jasné, že stejný hlavolam jako Češi řeší i další ministři zemědělství. Soulad mezi jednáním o víceletém evropském rozpočtu, nové SZP a cílech vyplývajících ze zmiňovaných strategických dokumentů je opakovaně na pořadu jednání Rady ministrů zemědělství (další se koná právě dnes) stejně jako příslušných výborů Evropského parlamentu.
Debata na europarlamentní půdě je přitom stejně vzrušená a ostrá jako mezi ministry. Zastánci environmentálních ambicí z výboru pro životní prostředí zatím nenašli společný hlas se svými kolegy z výboru pro zemědělství, které zase trápí obavy z udržitelnosti a globální konkurenceschopnosti evropského zemědělství. Spory zašly dokonce tak daleko, že výbor pro životní prostředí odmítl spolupracovat se svými zemědělskými kolegy na společném parlamentním stanovisku. Za zmínku stojí, že se nejedná o první názorový střet obou těles. Vloni na podzim se například neshodli na tehdejším polském kandidátovi na komisaře pro zemědělství, kdy zemědělský výbor Janusze Woiciechowského nakonec podpořil a výbor pro životní prostředí nikoli.
Ani komisaři nejsou jednotní
Jednotným hlasem ale nemluví ani samotní evropští komisaři. Například ve svém vystoupení ve francouzském Senátu, na které upozornil zpravodajský portál Euractiv.com, připustil právě Janusz Woiciechowski, že „pokud by dosažení cílů ohrožovalo potravinovou bezpečnost a konkurenceschopnost našeho zemědělství, tak by tyto cíle měly být upraveny.“ Jeho kolega Virginijus Sinkevičius, komisař pro životní prostředí, však před europoslanci zemědělského výboru o dva týdny dříve uvedl, že hlavním evropským problémem již není zajištění dostatku potravin, ale klimatická změna, udržitelnost a biodiverzita.
Vedle bohaté diskuse k cílům a jejich možné či nemožné realizaci nezůstává v pozadí ani debata o finančním zajištění jejich naplňování. Je zřejmé, že to nebude nijak levná záležitost, a i když komisař Woiciechowski vyjednal pro SZP oproti původnímu návrhu z roku 2018 větší balík peněz, stále je to méně než v současné rozpočtovém období. A jak upozorňuje například mocná evropská zemědělská asociace COPA COGECA, splnění požadovaných cílů se neobejde například bez rychlejšího zavádění moderních technologií a digitalizace, což bude nejen finančně náročné, ale je k tomu zapotřebí vytvořit i pružnější legislativní prostředí umožňující rychleji reagovat na novinky. Jedním z konkrétních příkladů je třeba používání dronů pro precizní aplikaci pesticidů, což však současná, a trochu zastaralá, pravidla pro používání pesticidů výrazně omezují.
Helena Sedláčková
