Zklamání vyvolal u firem z oboru energetiky návrh vyhlášky o zajištění přiměřenosti poskytované podpory, která má otevřít cestu k řešení takzvané překompenzace u některých typů obnovitelných zdrojů. To nejpodstatnější, na co všichni netrpělivě čekají, ve vyhlášce není. A sice procento povolené ziskovosti elektrárny.
Vyhlášku uvolnilo ministerstvo průmyslu a obchodu do připomínkového řízení těsně před vánočními svátky. Jejím cílem je otevřít cestu ke kontrole přiměřenosti podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů u zdrojů elektřiny uvedených do provozu v období od ledna 2006. Kontrola se vztahuje také na kombinovanou výrobu elektřiny a tepla (od ledna 2013) a podporu zeleného tepla (od ledna 2016).
Dlouhé čekání na procenta
Ve vyhlášce lze nalézt například pravidlo o krácení podpory v případě souběhu provozní a investiční podpory (to se v praxi týká hlavně bioplynových stanic či malých vodních elektráren) nebo stanovení hranice pro malé zdroje, které nebudou kontrolám překompenzace podléhat. Nalezneme zde také závaznou podobu tabulky, do níž mají vlastníci elektráren vyplnit požadované technické a ekonomické údaje. Fakticky se tak jedná o schválení pravidel, podle kterých ministerstvo průmyslu ziskovost kontrolovalo v minulých letech.
To nejpodstatnější však ve vyhlášce chybí. Při loňském schvalování novely zákona o podporovaných zdrojích prošel návrh, který určil maximální povolenou hranici ziskovosti dotovaných elektráren – měřenou vnitřním výnosovým procentem (IRR) – v rozpětí od 8,4 do 10,6 procenta. Konkrétní výši IRR pro různé typy obnovitelných zdrojů má určit vláda, ale dodnes se tak nestalo.
„To nejzásadnější obsahuje už přímo zákon, tedy solární odvod a souběh podpor. Další zásadní bude spravedlivé a věcně správné nastavení finální hodnoty IRR, které provede vláda svým nařízením. V rámci této prováděcí legislativy se jedná opravdu víceméně o technikálie,“ řekl o vyhlášce předseda Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpán Chalupa.
Zapomněli na pozemky
Poměrně zostra se do návrhu pustil Svaz průmyslu a obchodu ČR. Tomu vadí například fakt, že nákup pozemku není uznatelným nákladem. „Není zřejmé, proč je cena pozemku vyloučena z investičních nákladů, když pozemek je neoddělitelný od výrobny a jeho pořízení bylo nezbytnou součástí investice do výrobny, stejně jako nákup technologií,“ upozornil Svaz průmyslu.
Stejně tak Svaz průmyslu upozornil, že vyhláška je v rozporu s příslušným zákonem. Sektorové šetření musí proběhnout po deseti letech provozu výrobny, ale ne později. Takové pravidlo určila Evropská komise při notifikaci podpory zelené energetiky v České republice. Jenže navržená formulace vyhlášky připouští, že kontroly mohou proběhnout i po více než deseti letech od uvedení výrobny do provozu, a to dokonce opakovaně.
David Tramba
