Ochrana pod americkým jaderným deštníkem už není stoprocentní jistotou. Evropa se musí naučit myslet v logice tvrdého odstrašování. Bezpečnostní experti zdůraznili, že konvenční zbraně samy o sobě jadernou hrozbu nezastaví. Evropský průmysl ale zaostává v rychlosti navyšování výroby střel i systémů pro likvidaci balistických raket. Rusko naopak testuje nové hypersonické zbraně.
Proč si Evropa neví rady s jaderným odstrašováním? Protože jde o dovednost, kterou její ministerstva zapomněla rozvíjet, uvedl bývalý britský ministr obrany Ben Wallace na panelu Varšavského bezpečnostního fóra.
Chybějící síla
„Jednou z nejsmutnějších věcí, které v celé Evropě včetně Spojeného království pozoruji, je situace, kdy ministerstva financí pod tlakem okolností našla prostředky na obranu tím, že osekala mezinárodní pomoc,“ řekl Wallace na panelu věnovaném jadernému odstrašování.
Zdůraznil, že k odstrašování patří i takzvaná měkká síla. „Odstrašování neposílíte tím, že omezíte měkkou sílu,“ uvedl. Ministři podle něj potřebují širokou škálu možností, jak zvládat eskalaci, aby neuvázli v situaci, kdy mají na výběr pouze mezi jaderným úderem a ničím.
Wallace upozornil, že jaderné schopnosti NATO přetrvávají do jisté míry bez ohledu na to, zda USA zastávají jestřábí, či holubičí postoj. I nadále plní odstrašující funkci a zaměstnávají Rusko, dodal. Vyzval Británii, Francii a USA, aby udržovaly při životě tabu týkající se jaderných zbraní, které nebyly použity od roku 1945. „NATO je jaderná aliance. Funguje to,“ prohlásil.
Věříme tomu?
Ne všichni souhlasili. Claudia Majorová, vedoucí pracovnice pro transatlantickou bezpečnost v think-tanku German Marshall Fund of the United States, zpochybnila, zda Evropa a Amerika sdílejí stejné hodnocení bezpečnostních hrozeb.
Uvedla, že americké strategické dokumenty označují Rusko za regionální a zvladatelnou hrozbu pro evropské spojence. Omezení konvenční přítomnosti USA při současném zachování jaderných zbraní by podle ní podkopalo odstrašování.
Narušené vztahy
Majorová následně zpochybnila představu, že je v transatlantických vztazích vše v pořádku. „Myslíte si, že Američané v případě krize skutečně přijdou? Kdo je o tom přesvědčen a s nadšením odpovídá ‚ano‘, ať zvedne ruku. Já bych si nebyla tak jistá, že je to stoprocentní. Odstrašování se odehrává v mysli protivníka i v našich vlastních myslích. Věří tomu Rusové? Věříme tomu my?“ položila řečnickou otázku.
„Opakuji, že neříkám, abychom se na USA spoléhat přestali. Jen říkám, abychom si nezakrývali oči před tím, co se děje poslední rok a půl. A když se podívám na postoj USA ke Grónsku, k Rusku a Ukrajině či k válce s Íránem, myslím, že se všichni ptáme, jak na tom s našimi spojenectvími vlastně jsme,“ uvedla.
Rozdíl v rychlosti
Xavier Chatel, poradce francouzského prezidenta pro strategické záležitosti a odzbrojení, vysvětlil novou francouzskou koncepci odstrašování předsunutými silami. Francouzský prezident Emmanuel Macron ji představil 2. března. Evropští partneři se mohou stát součástí francouzských životních zájmů, uvedl Chatel, avšak o tom rozhoduje výhradně prezident.
Signál vůči protivníkovi může za určitých okolností zahrnovat i rozmístění francouzských letounů schopných nést jaderné zbraně na území partnerských států, řekl. Rusko tím dostává nový prvek, který musí vyhodnotit. Francie vyzvala ostatní země, aby budovaly systémy včasného varování, protivzdušné obrany a schopnosti úderů na velkou vzdálenost. „Zapojilo se deset zemí a s účastnickými státy jsme již uspořádali většinu jednání řídicích skupin pro jadernou problematiku,“ dodal.
Chatel připomněl jeden konkrétní test. Minulý týden stál po boku prezidenta Macrona na pravoboku fregaty a sledoval, jak se mořská hladina rozestupuje, když z ponorky vyletěla nejnovější verze francouzské mezikontinentální balistické střely. „Pro mě jako pro občana to byl nesmírně působivý zážitek. Myslím, že šlo zároveň o zkoušku důvěryhodnosti,“ řekl Chatel.
Čtyři roky na vrchol
Eric Béranger, generální ředitel společnosti MBDA, uvedl, že konvenční zbraně samy o sobě nedokážou odstrašit jadernou hrozbu. Přesto jsou součástí odstrašování, argumentoval, neboť umožňují ohroženým zemím reagovat způsobem, který nepřekračuje jaderný práh.
Rakety společnosti MBDA – s dosahem od 150 kilometrů až po více než 1000 kilometrů – se vzájemně doplňují, uvedl. Odstrašování rovněž vyžaduje zpravodajské kapacity a ochranu leteckých základen.
Béranger poznamenal, že evropský průmysl se od 24. února 2022, kdy došlo k napadení Ukrajiny Ruskem, nachází ve zcela jiné situaci, vyznačující se vyšším objemem zakázek, financování i výroby. „Je to jen otázka vůle a odhodlání,“ řekl. Evropa má podle něj vše, co potřebuje. Konečné rozhodnutí však ještě nepadlo. Evropské vlády mohou nakupovat evropské produkty, nebo se mohou obrátit na zahraniční dodavatele.
Evropě chybí rychlost
Aleksander Danilyuk, prezident společnosti Destinus (soukromé evropské firmy působící v odvětví letectví, kosmonautiky, obrany a energetiky, založené v roce 2021 ve švýcarském Payerne), uvedl, že Evropa sice disponuje potřebnými technologiemi, ale chybí jí rychlost.
„Domnívám se, že skutečný problém spočívá v rychlosti navyšování průmyslové výroby,“ prohlásil. Jeho firma se během čtyř let vyvinula z malého startupu ve výrobce, který dosud vyrobil více řízených střel než jakákoli jiná společnost v Evropě.
Ruské signály pro Evropu
Danilyuk připomněl, že Rusko již čtyřikrát zaútočilo na Ukrajinu střelou Orešnik, čímž vyslalo signál Evropě. Ta podle něj nemá vlastní suverénní řešení, jak těmto hrozbám čelit. Společnosti Destinus, MBDA, Safran a Airbus proto zahájily iniciativu zaměřenou na vývoj prostředku pro zachycování balistických raket středního doletu. Evropa je v současnosti závislá na amerických řešeních, uvedl řečník.
Majorová prohlásila, že Evropané musí zbrojní průmysl vnímat jako součást odstrašování. „Průmysl není jen otázkou výroby, je to otázka toho, jak sami sebe vnímáme,“ řekla. Uvedla tři důvody, proč se otázka jaderných zbraní opět dostává do popředí: ruské signály, pochybnosti o postoji USA a šíření jaderných zbraní ve světě.
Jejím řešením je vrstvený přístup. Udržet zapojení USA, spolupracovat s Francií a Británií a investovat do konvenčních úderných kapacit i protiraketové obrany. Daniljuk zašel v otázce možného oddělení bezpečnosti USA a Evropy ještě dál. „Myslím, že k tomuto rozpojení už došlo,“ řekl.
Ukrajina bojuje proti Rusku bez jaderných zbraní již téměř pět let a někteří Evropané si kladou otázku, zda by v případě potřeby zasáhla Francie.
Poctivé počty
Wallace ocenil Polsko, severské země a Německo za to, že zvyšují výdaje navzdory politickým trendům. Příliš mnoho členských zemí NATO podle něj oznamuje navýšení výdajů na obranu pouze prostřednictvím tiskových zpráv. Uvedl, že jeho vlastní vláda odkládá dosažení cíle 3 procent či 3,5 procenta HDP, zatímco mnozí spojenci své celkové údaje uměle navyšují. „Je to trik, který se praktikuje po celé Evropě,“ prohlásil.
Odstrašování je podle Wallace dovednost, kterou se evropská ministerstva přestala učit. Ministři potřebují mít k dispozici širokou škálu možností, aby neuvízli v situaci, kdy mají na výběr pouze mezi jadernou variantou a ničím. Kritizoval ministerstva financí, která zdroje na obranu získávají omezováním mezinárodní pomoci.
Poznamenal, že Evropané mohou Rusku způsobit strategické škody i jinde. Například v Tichomoří nebo v regionech, odkud Rusko dováží nerostné suroviny. Připomněl, že Ukrajina se svého jaderného arzenálu vzdala na základě Budapešťského memoranda. „Je třeba uvažovat jako při šachové partii a využívat všechny dostupné nástroje, nejen tvrdou sílu či jaderné zbraně,“ zdůraznil.
Nákladné odstrašování
Wallace rovněž varoval, že jaderné odstrašování je velmi nákladné. Ministerstva financí evropských zemí se často ptají na cenu, jako by si vybírala z jídelního lístku. „Jaderné odstrašování je nesmírně drahé,“ zdůraznil Wallace. To Chatel se vyjádřil optimističtěji. Situaci označil za „poloplnou sklenici“. Amerika se nadále angažuje v oblasti jaderných zbraní a Francie sdílí s ostatními evropskými zeměmi stejný geografický prostor.
Daniljuk vyzval Evropu, aby investovala do takzvané „cenově dostupné masovosti“. Tedy do levných a účinných systémů vyráběných ve velkém, které se podle něj na Ukrajině osvědčily. Prostředky jsou k dispozici a vlády by je měly správně alokovat. Rovněž varoval, že Rusko vybudovalo nad územím Ukrajiny obdobu systému Starlink. To by Rusku umožnilo navádění raket na jakékoli místo v Evropě.
