Mezinárodní energetická agentura (IEA) v aktualizaci svého plánu pro dosažení čistých nulových emisí, který byl zveřejněn v roce 2021, uvádí, že úloha jaderné energie byla vzhledem k nedávné politické podpoře revidována směrem nahoru. V aktualizovaném scénáři nulových čistých emisí (NZE) dosáhne kapacita jaderné výroby v roce 2050 916 GWe, což je více než 812 GWe uvedených ve verzi z roku 2021.
Aktualizovaný plán stanoví globální cestu k udržení cíle Pařížské dohody, kterým je omezení růstu globálních teplot na 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úroveň, a představuje komplexní aktualizaci původní zprávy, která byla zveřejněna v roce 2021.
IEA uvedla, že aktualizace pro rok 2023 zahrnuje „významné změny v energetickém prostředí v posledních dvou letech, včetně hospodářského oživení po pandemii a mimořádného růstu některých technologií čisté energie – ale také zvýšené investice do fosilních paliv a tvrdohlavě vysoké emise.
„Cesta k 1,5 °C se v posledních dvou letech zúžila, ale technologie čisté energie ji udržují otevřenou,“ uvedl výkonný ředitel IEA Fatih Birol.
IEA tvrdí, že v tomto desetiletí je třeba přijmout odvážnější opatření. V letošním aktualizovaném plánu čistých nulových emisí se globální kapacita obnovitelných zdrojů energie do roku 2030 ztrojnásobí. Mezitím se zdvojnásobí roční tempo zvyšování energetické účinnosti, prudce vzroste prodej elektromobilů a tepelných čerpadel a emise metanu v energetice klesnou o 75 procent.
„Tyto strategie, které jsou založeny na osvědčených a často nákladově efektivních technologiích snižování emisí, dohromady zajistí více než 80 procent snížení potřebného do konce desetiletí,“ uvádí se v dokumentu.
Pokud jde o jadernou energii, IEA předpokládá, že kapacita se více než zdvojnásobí ze 417 GW v roce 2022 na 916 GW v roce 2050. Navzdory tomuto růstu podíl jaderné energie na výrobě ve scénáři NZE mírně klesá z 9 procent v roce 2022 na 8 procent v roce 2050.
„Po třech desetiletích mírného růstu otevírá měnící se politické prostředí příležitosti pro návrat jaderné energetiky. Jako prostředek k dosažení cílů snižování emisí a řešení obav o energetickou bezpečnost oznámilo několik zemí strategie, které zahrnují významnou roli jaderné energie, včetně Kanady, Číny, Francie, Indie, Japonska, Koreje, Polska, Spojeného království a Spojených států,“ uvádí IEA.
Na začátku roku 2023 byly jaderné reaktory o celkovém výkonu 64 GW ve výstavbě v 18 zemích světa. V dlouhodobějším horizontu více než 30 zemí, které dnes akceptují jadernou energii, zvýší podle scénáře NZE její využívání.“
IEA upozorňuje, že k dosažení tohoto zdvojnásobení jaderné kapacity do roku 2050 bude třeba v období 2023 až 2050 ve scénáři NZE uvést do provozu v průměru 26 GW nové kapacity ročně, z nichž část je potřebná k vyrovnání vyřazování jaderných elektráren z provozu. To vyžaduje průměrné roční investice ve výši více než 100 miliard dolarů, což je trojnásobek úrovně z posledních let.
Podle IEA bude na Čínu připadat jedna třetina všech nových jaderných výrobních kapacit do roku 2050 podle scénáře NZE a na další rozvíjející se tržní a rozvojové ekonomiky téměř jedna třetina.
„Zatímco největší příležitost pro jadernou energii je v odvětví elektřiny, nová jaderná energie v tomto scénáři pomáhá dekarbonizovat teplo a dodávat vodík s nízkými emisemi. Udržení cíle omezit globální oteplování na 1,5 °C vyžaduje, aby se svět rychle spojil,“ řekl Birol.
„Dobrou zprávou je, že víme, co musíme udělat – a jak to udělat. Náš plán pro rok 2023, který vychází z nejnovějších údajů a analýz, ukazuje cestu vpřed. Máme však také velmi jasné poselství: pro úspěch je zásadní silná mezinárodní spolupráce. Vlády musí oddělit klima od geopolitiky, vzhledem k rozsahu této výzvy,“ uzavřel výkonný ředitel IEA.
(nik)
