Zakázka na dvacítku velitelsko-štábních a spojovacích vozidel Pandur se české ekonomice vyplatila: Přímé náklady na zakázku byly 1,6 miliardy Kč, v řetězci dodavatelů ale vznikla hodnota 5 miliard Kč. Zakázka také vygenerovala pro české zaměstnance práci, která se dá přepočíst na zaměstnání pro 800 kvalifikovaných lidí na jeden rok. Případ Pandurů dokazuje, že vyzbrojovací zakázky Ministerstva obrany, pokud je plní český průmysl, představují vynikající ekonomický stimul.
Jedna koruna investovaná do armádních zakázek, na kterých se podílí domácí strojírenské a jiné specializované firmy, přináší více než tři koruny v navazujících odvětvích. Vyplývá to z analýzy poradenské společnosti EY pro skupinu Czechoslovak Group (CSG). V analýze byly zkoumány dopady projektu modernizace a výroby bojových vozidel Pandur ve společnosti Tatra Defence Vehicle (TDV).
1 Kč vynaložená na zakázku v české ekonomice vygenerovala 3,2 Kč v navazujících odvětvích
TDV je nositelem licence na vývoj, výrobu a prodej vozidel Pandur II 8×8 CZ získané od původního zahraničního výrobce, španělské společnosti GDELS, která je evropskou dcerou americké GD Corporation. Ze studie EY o přínosu projektu Pandur II 8 x 8 vyplývá, že při nákladech 1,6 miliardy korun na celou zakázku na dvacet spojovacích a velitelských vozidel pro TDV je ekonomický přínos 4,8 miliardy korun.
O práci TDV i o prvních výsledcích analýzy EY jsme psali již v zářijovém textu. Připomeňte si jej
Tatra Defence Vehicle představila základ obrněnce TITUS pro českou armádu
Přenos obranné technologie do ČR se vyplácí i státu
Analýza EY potvrzuje, že přenos moderní obranné technologie do ČR se vyplácí nejen soukromým firmám, ale i celému státu. „Díky případové studii projektu Pandur jsme získali objektivní obraz, jak velký přínos má obranný průmysl pro naši ekonomiku. Nejedná se pouze o multiplikační ekonomické efekty, ale především se jasně ukazuje, že armádní zakázky se pozitivně odráží na zaměstnanosti a v neposlední řadě i domácích investicích do vědy a výzkumu. Právě tato témata pokládáme v rámci současných politických diskusí o rozpočtu Ministerstva obrany za velmi důležitá. Případ pandurů bezesporu dokládá, že chystané zakázky, třeba projekt nových pásových bojových vozidel, mohou být obrovským stimulem pro celou českou ekonomiku,“ uvádí místopředseda představenstva skupiny CSG Miroslav Dorňák.
EY: 1 Kč přináší v návazných oborech 3,2 koruny
Multiplikátor hodnoty zakázky na dvacítku Pandurů v technologicky náročných verzích, které byly vyvinuty a vyrobeny převážně českým průmyslem, dosáhl dle EY hodnoty 3,2. To znamená, že 1 Kč vynaložená na zakázku v české ekonomice vygenerovala 3,2 Kč v navazujících odvětvích. Zakázka byla plněna od roku 2017 do roku 2020. Za tu dobu společnost TDV, dodavatel Pandurů, odvedla do státního rozpočtu na daních či odvodech 402 miliónů Kč. Přímé náklady na zakázku v české ekonomice byly 1,6 miliardy Kč, nebyly započítány náklady na plnění zakázky v zahraničí.
Analýza dále zjistila, že zakázka přinesla v souhrnu práci, která se dá přepočítat na zaměstnání pro 800 lidí po dobu jednoho roku. Většina z toho připadá na konto řady dodavatelů z českého průmyslu, mezi nimi společností Colorlak, Interlink CS, Optokon, Ray Service či Retia. „Díky zapojení českých firem do dodavatelského řetězce zůstalo přibližně 80 procent vynaložených nákladů zakázky v ČR,“ říká Tomáš Mohapl, generální ředitel společnosti TDV, a dodává: „Navíc je obrovským přínosem, že Pandury můžeme díky referenčnímu projektu pro domácí armádu úspěšně nabízet v zahraničí.“
O přínosech armádních zakázek pro domácí průmysl a ekonomiku mluvil také náměstek ministra obrany pro strategickou spolupráci Tomáš Kopečný v rozhovoru, který jsme publikovali tento týden
Analýza EY upozorňuje na celou řadu dalších pozitivních efektů zakázky: Výroba strategicky důležitého typu vojenské techniky AČR probíhá na českém území. Při vývoji a testování vozidel probíhala úzká spolupráce s vojenskými technickými ústavy. V procesu zakázky se podstatně zvýšilo know-how a vzdělanostní úroveň zaměstnanců, kteří na zakázce pracovali. A konečně díky referenční zakázce pro domácí armádu může domácí podnik úspěšně usilovat o exportní projekty, což se potvrdilo v podobě zakázky na dodání vozidel Pandur pro ozbrojené síly Indonésie.
„Zakázka na moderní pozemní techniku, pokud se vyrábí v Česku, znamená pro armádu jistotu domácího dodavatele a pro celou ekonomiku zisk. Doufáme, že tento argument bude hrát roli v současných diskusích o armádních projektech a rozpočtu na obranu, které se vedou na parlamentní půdě i v české bezpečnostní komunitě,“ uzavírá Tomáš Mohapl.
Přehled vybraných dodavatelů z českého průmyslu
- AKERMANN ELECTRONIC, Praha (speciální IT technika pro nástavbovou část a pracoviště štábu),
- O.I.S. FILTRY, Blansko (prostředky modulárního maskování),
- Colorlak, Staré město (speciální nátěrové hmoty)
- INTERLINK CS, Praha (komunikační systémy platformy Harris pro nástavbovou část).
- Letecké přístroje Praha, Praha (vnitřní komunikační a diagnostické přístroje),
- Meopta Systems, Přerov (integrované přístroje pro denní a noční vidění),
- OPTOKON, Jihlava (datové sítě pro nástavbovou část, optické prvky kabeláže),
- Ray Service, Staré Město (dodávka kabeláže do vozidel),
- RETIA, Pardubice (kompletní architektura, design a výroba nástavby vozidel),
- URC Systems, Prostějov (modulární rušičky, výsuvné anténní systémy),
- Vojenský technický ústav pozemního vojska, Vyškov (filtrační a ventilační zařízení, dodávka elektrocentrál, komplexní zkoušky vozidel),
- Vojenský technický ústav výzbroje a munice, Slavičín (lafeta pro zbraně),
- Vojenský výzkumný ústav, Brno (přídavná balistická ochrana, sedačky osádky, systémy utajovaného přenosu dat).
Kromě Panduru se v TDV vyrábí i TITUS, připravuje se nová kabina pro vozy TATRA
Inženýři Tatra Defence Vehicle vyvinuli novou kolovou platformu na podvozku Tatra pro obrněný vůz TITUS, který spadá do kategorie MRAP (vozidla s důrazem na balistickou ochranu a ochranu proti nástražným výbušným zařízení (IED) zkratka pochází z anglického mine resistant ambush protected – pozn. red.). Těchto vozidel by měla TDV dodat Armádě ČR 62. Podnikové zkoušky se očekávají na konci příštího roku.
Kromě projektů Pandur a Titus se Tatra Defence Vehicle zabývá vývojem, konstrukcí a výrobou pancéřových kabin pro vozidla z produkce Tatra Trucks. Vyvíjí a vyrábí obrněná vozidla na podvozcích Tatra. Ve spolupráci s EXCALIBUR ARMY se podílí na opravách tanků T-72. Zajišťuje servisní služby pro terénní vozidla na podvozku Land Rover Defender. Tatra Defence Vehicle má 83 zaměstnanců a v loňském roce měla tržby 800 milionů korun. Letos je Mohapl očekává okolo 1,5 miliardy korun.
Jiří Reichl
