Středa, 25. května, 2022

Hutě na Ostravsku jedou na plný výkon. Nezastavily je drahé energie ani omezená výroba aut

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

České ocelářství jede naplno a nezastavily jej ani rostoucí ceny elektrické energie, černého uhlí a emisních povolenek. Zatímco Třinecké železárny orientované na produkci s vyšší přidanou hodnotou hlásí dlouhodobě stabilní výsledky, Liberty Ostrava se chlubí výrazným růstem objemu produkce a ziskovosti.

Jak odpověděla mluvčí podniku Liberty Ostrava Barbora Černá Dvořáková, za první pololetí huť dosáhla nejlepších výsledků za posledních několik let. Tržby za druhé čtvrtletí meziročně narostly o 26 procent na 13 miliard korun. Provozní zisk před odpisy (EBITDA) byl ve výši 2,6 miliardy korun za druhé čtvrtletí po zisku 2 miliardy korun za první čtvrtletí.

„K lepším výsledkům přispělo kromě loňských provozních a komerčních zlepšení také ekonomické oživení trhu, díky němuž výroba v ostravské huti běží naplno, růst cen oceli a výjimečná pružnost huti, která spočívá v možnosti přizpůsobit poměr výroby dlouhých výrobků a plochých výrobků vývoji trhu,“ dodává k tomu Barbora Černá Dvořáková.

Liberty Ostrava očekává zvýšení celkové roční výroby oceli z loňských 1,7 milionu tun, kdy výrobu silně ovlivnila koronavirová krize, na 2,5 milionu tun. Ovšem objemu výroby z doby boomu před rokem 2008 již ostravské hutě nedosáhnou, v roce 2009 totiž odstavily jednu ze tří vysokých pecí.

Rekordní výroba drátu v Třinci

Druhý velký hutní podnik – Třinecké železárny (TŽ) – hlásí, že objem výrobu za posledních deset let je stabilní a pohybuje se okolo 2,5 milionu tun oceli ročně. Firemní magazín eHutník zmiňuje historicky nejvyšší objem výroby na válcovně drátu. V říjnu zde vyrobili rekordních 83 992 tun drátu a překonali tak o 1308 tun dosud nejvyšší výsledek z března 2019.

Výrobu zatím nenarušil ani extrémní nárůst cen energií a paliv. „Z hlediska nákladů jsou energie jednou z nejvýznamnějších nákladových položek, takže prudký růst cen elektřiny i zemního plynu má samozřejmě významný negativní dopad do hospodaření TŽ. Pochopitelně se budeme snažit promítnout zvýšené náklady do cen našich produktů, nicméně ne vždy je to s ohledem na dlouhodobé kontrakty možné,“ doplnila mluvčí TŽ Petra Macková Jurásková.

Pohled na areál Třineckých železáren. Zdroj: fotobanka TŽ

Jistou komplikací je omezení či pozastavení výroby v automobilkách, což pro TŽ znamená odložení části dodávek oceli do tohoto oboru ekonomiky. TŽ se snaží tento přechodný výpadek nahradit zvýšenou výrobou betonářské oceli či jiných produktů.

Po 12 letech v zisku

Jak Ekonomický deník uvedl před týdnem, dokonce i třetí největší hutní podnik Vítkovice Steel se vrací po ztrátových letech k ziskovému hospodaření. Za letošní tři čtvrtletí dosáhla čistého zisku 25 milionů korun a výhled je i přes nárůst cen energií zatím pozitivní. Firmě pomohlo oživení poptávky po ocelářských výrobcích, ale i zefektivnění výrobních procesů. Dobré výsledky se odrazí v odměnách zaměstnanců.

Za loňský rok společnost Vítkovice Steel vykázala ztrátu 267 milionů korun. Čistého zisku naposledy dosáhly Vítkovice Steel v roce 2017, tehdy však vznikl jen díky vysokému kurzovému zisku z přecenění akcionářských úvěrů. Skutečný čistý zisk měla továrna naposledy v roce 2008, tehdy ještě fungovala pod názvem Evraz Vítkovice Steel.

Liberty Ostrava před velkou proměnou

Situace na trhu s energiemi a komoditami a drahé povolenky zvyšují tlak na modernizaci výroby oceli. Liberty Ostrava pokračuje v projektu náhrady starých tandemových pecí za novou hybridní technologií, která umožní využití vyššího podílu šrotu než dosud. „Ukončení výběrového řízení na dodavatele hybridních pecí pro výrobu oceli očekáváme v prvním čtvrtletí 2022. Jedná se o investici v řádu miliard korun,“ uvedla Barbora Černá Dvořáková.

Cílem je zvýšit poměr šrotu oproti železné rudě na 70, případně až 100 procent. Nové pece sice ušetří za drahé emisní povolenky, budou však potřebovat víc elektrické energie. Hutě Liberty Ostrava proto připravují výstavbu nového připojení k síti vysokého napětí, která by měla být k dispozici v roce 2026. Záměr je v souladu s vizí vlastníka – podnikatelské skupiny GFG Alliance – dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2030.

David Tramba

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

FacebookTwitter