Důkazy ze zvláštního samostatného řízení o zpřístupnění důkazních prostředků v rámci hromadné žaloby nebude možné použít v trestním řízení proti hromadně žalované osobě, a to ani v probíhajícím. Trestní řízení nebude možné ani zahájit. Výslovně je to uvedeno v návrhu zákona o hromadných žalobách a v důvodové zprávě. Stát nový institut zavádí proto, že žalobci důkazy proti žalovanému obvykle nemají, uvádí se v důvodové zprávě.
Relativně nový institut „řízení o zpřístupnění důkazních prostředků“ je součástí zákona o hromadných žalobách. Jde o samostatné speciální řízení, které může být na návrh obou stran spuštěno až po zahájení hromadného řízení, nikoli před jeho zahájením, vysvětluje ministerstvo spravedlnosti v návrhu zákona o hromadných žalobách.
„Obavy ze zneužití jsou totiž v případě řízení o hromadných žalobách zvýšeny a nadto není nepřiměřené po žalobci požadovat, aby před podáním návrhu na zpřístupnění podal hromadnou žalobu. Toto opatření může zabránit bezdůvodným a zneužívajícím žalobám,“ uvádí se v návrhu.
O návrhu, jak byl předložen vládě, Česká justice už informovala.
Mohlo by vás zajímat
Když žalobce nemá důkazy a žalovanému se to může hodit
[mn_protected]
Jak ovšem dále z důvodové zprávy vyplývá, návrh na zpřístupnění důkazních prostředků bude možné podat sice po podání návrhu na hromadnou žalobu, ale před rozhodnutím soudu o její přípustnosti. „Hromadná žaloba je žalobou, kdy na straně žalobce stojí jeden subjekt hájící zájmy velké skupiny osob, přičemž tyto osoby jsou často neaktivní, a to jak v řízení, tak i směrem k žalobci, kterému neposkytují součinnost. Žalobce je tak mnohdy v situaci, kdy ví, že zde existuje velká skupina poškozených, chce této skupině pomoci, ale nemá dostatek důkazních prostředků, jimiž by svá podezření prokázal. Tento problém bude nastávat zejména ve fázi řízení o přípustnosti hromadné žaloby, kdy se ani spolupráce většiny členů skupiny nepředpokládá, neboť hromadné řízení získává všechny své atributy až tím, že soud rozhodne o přípustnosti hromadné žaloby. Žalobce tak musí osvědčit řadu podmínek – početnost, společnost otázek apod., aniž by k tomu měl odpovídající zdroje,“ uvádí se doslova v důvodové zprávě.
Podle ministerstva spravedlnosti má právě řízení o zpřístupnění důkazů žalobci v této situaci pomoci, uvádí se v důvodové zprávě s odkazem na vysvětlovací povinnost dovozenou z judikatury Nejvyššího soudu a Ústavního soudu a ze směrnice EU o zástupných žalobách, která rovněž povinnost členských států zpřístupnit důkazy upravuje. Stát má tento institut za důležitý i pro žalovanou stranu. Například takto zjistí, jakému okruhu osob vniknou uplatitelné nároky, míní ministerstvo spravedlnosti: „Žalovanému se ale bude hodit kupříkladu tehdy, bude-li mít podezření na zneužití práva apod.,“ dodává k tomu navrhovatel zákona.
Mlčenlivost nesmí být zpřístupněním dotčena
Podle komentáře v důvodové zprávě úprava zpřístupnění důkazního prostředku tak, jak je navrhována v zákoně o hromadných žalobách, do značné míry vychází z právní úpravy obsažené v zákoně o náhradě škody v oblasti hospodářské soutěže. „Na rozdíl od zákona o náhradě škody v oblasti hospodářské soutěže není možné navrhovat zpřístupnění před zahájením hromadného řízení,“ zdůrazňuje mimo jiné rozdíl ministerstvo spravedlnosti.
Soud bude mít při rozhodování o zpřístupnění důkazů vymezeno, co musí zohlednit: advokátní mlčenlivost, obchodní a bankovní tajemství, státní tajemství a ochranu osobních údajů. Předmětné ustanovení vypadá takto:
149
- Při určení rozsahu a způsobu zpřístupnění soud zohlední zejména
- to, zda důkazní prostředek, který se má zpřístupnit, je potřebný ke zjištění rozhodujících skutečností a důkazních prostředků v hromadném řízení, zejména k vymezení rozsahu skupiny, předmětu hromadného řízení a k určení práva či oprávněného zájmu jednotlivého člena skupiny,
- rozsah a náklady zpřístupnění pro povinného nebo třetí osoby,
- to, zda důkazní prostředek obsahuje obchodní, bankovní nebo obdobné zákonem chráněné tajemství,
- to, zda důkazní prostředek obsahuje utajované informace podle jiného právního předpisu, a
- to, zda může být zpřístupněním důkazního prostředku zasaženo do práva na ochranu osobních údajů členů skupiny nebo jiných dotčených osob.
Určení rozsahu zpřístupnění důkazního prostředku se provede tak, aby nebyla dotčena povinnost mlčenlivosti advokáta a jiná obdobná povinnost mlčenlivosti stanovená zákonem, právními předpisy jiného členského státu Evropské unie nebo právem Evropské unie.
V případě, že důkazní prostředek obsahuje některé z vymezených vlastností, soud dále určí podmínky a povinnosti, za kterých může nebo musí být důkaz zpřístupněn. Jejich porušení je sankcionováno částkou až 10 milionů korun nebo 1°% z obratu firmy.
Zahájit trestní řízení není podle ESLP možné
Zákon rovněž určuje, jak se zpřístupněnými důkazy smí nebo nesmí být naloženo. Výlučně uvádí, že je nelze použít v trestním řízení proti hromadně žalované osobě. Ustanovení vypadá takto:
152
- Navrhovatel a osoby podle § 150 odst. 3 jsou povinni o zpřístupněných důkazních prostředcích zachovávat mlčenlivost.
- Zpřístupněné důkazní prostředky včetně výpisů z nich lze použít pouze pro potřeby hromadného řízení nebo pro potřeby dalšího návrhu na zpřístupnění důkazního prostředku.
- Zpřístupněné důkazní prostředky nelze použít v trestním řízení proti tomu, komu byla uložena povinnost důkazní prostředky zpřístupnit nebo sdělit, kde se nacházejí.
Důvodová zpráva pak určuje, jak předmětné ustanovení vykládat: „V § 152 se upravuje obecná povinnost mlčenlivosti ve vztahu k informacím zjištěním zpřístupněním a dále omezení navrhovatele využít získané údaje jen pro dané hromadné řízení nebo další návrh na zpřístupnění. Zároveň se ve světle judikatury Evropského soudu pro lidská práva ve věci zákazu sebeobviňování stanoví na jisto, že zpřístupněné dokumenty nelze využít v trestním řízení proti tomu, komu byla povinnost jejich zpřístupnění uložena anebo komu byla uložena povinnost sdělit, kde se nacházejí. Ve světle judikatury ESLP je uvedené ustanovení nezbytné vykládat jak ve vztahu k již probíhajícím trestním řízením, tak i ve vztahu k případné možnosti na podkladě zjištěných skutečností trestní řízení zahájit,“ uvádí se doslova ve zprávě.
[/mn_protected]
Irena Válová
