Koaliční vláda premiéra Petra Fialy se po 11 týdnech znovu vrátí ke schvalování citlivé novely zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů. I když návrh pouze převádí do české legislativy nová pravidla platná v zemích Evropské unie, tak se o očekávaný příjem z povolenek ve výši 150 až 300 miliard korun strhl tuhý boj. Zejména resorty financí, průmyslu a dopravy chtěly část peněz použít podle svých představ.
Podle zprávy agentury ČTK by si měly výnosy z emisních povolenek si mezi sebou dělit ministerstvo životního prostředí a ministerstvo průmyslu a obchodu. Tímto kompromisem by se vyřešil spory mezi ministerstvy. Současně však bude platit, že veškeré příjmy z povolenek bude stát používat na opatření, která budou snižovat emise skleníkových plynů nebo kompenzovat důsledky změny klimatu. Právě rozdílné představy ministerstev ohledně použití peněz schvalování novely zkomplikovaly.
Mezirezortní připomínkové řízení proběhlo už loni v červnu, vypořádání desítek připomínek následně zabralo pět měsíců. Na vládu se návrh ministerstva životního prostředí vedeného Petrem Hladíkem (KDU-ČSL) dostal až na počátku ledna. Avšak tehdy neprošel kvůli celé řadě rozporů s dalšími ministerstvy. „Ještě jsou tam nějaké věci, které musí ministři prodiskutovat. Takže se k návrhu vrátí někdy v průběhu ledna,“ řekl v lednu po jednání vlády ministr pro legislativu a předseda Legislativní rady vlády Michal Šalomoun.
Tahanice o 150 až 300 miliard
Předmětem sporu bylo to, kdo peníze z emisí skleníkových plynů získá do svého rozpočtu. Návrh ministerstva životního prostředí, podle kterého má celý výnos z prodeje povolenek směřovat do Státního fondu životního prostředí (SFŽP), narazil na nesouhlas ministerstev financí, dopravy a průmyslu.
Jak Ekonomický deník již dříve upozornil, hraje se zde o opravdu velký balík peněz. Při průměrné ceně povolenky 80 eur za tunu CO2 vychází výnos pro Českou republiku v letech 2021 až 2030 na celkem 193 miliard korun. Ve druhé variantě, počítající s průměrnou cenou povolenky 100 eur, počítá MŽP s výnosem v objemu 316 miliard korun. I kdyby zůstal průměr na současné hodnotě zhruba 60 eur za tunu, tak se stále jedná o 145 miliard.
Ministerstvo průmyslu a obchodu požadovalo, aby výnos z dražby povolenek posloužil na úhradu provozních dotací pro dříve postavené obnovitelné zdroje energie. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) reagovalo, že takové použití výnosu není dle nových unijních pravidel možné. „ČR má povinnost využít výnosy z aukcí povolenek v souladu se směrnicí a MŽP jako gestor musí zajistit, že se tak stane. Pokud by byly výnosy příjmem státního rozpočtu, na jehož výdajovou stránku nemá přímý vliv, nešlo by o dostatečnou transpozici směrnice,“ uvedlo MŽP.
Hladíkovo ministerstvo dále připomnělo, že použití výnosu z povolenek na provozní podporu již existujících zdrojů zelené energie není od letošního roku možné. Na tento fakt již dříve upozornil také Ekonomický deník. Finanční podporu – investiční nebo provozní – lze vyplácet pouze nově postaveným „zeleným“ elektrárnám.
Do rozpočtu státu, nebo SFŽP?
Proti návrhu, aby výnos z prodeje povolenek směřoval výhradně do rozpočtu SFŽP, se vyslovilo ministerstvo financí. Úřad vedený Zbyňkem Stanjurou by chtěl miliardové výnosy z povolenek získat do státního rozpočtu a až poté přidělit na různé ekologické investice v souladu s unijní směrnicí. „Výnosy z dražeb povolenek nemají sloužit k financování rutinních výdajů státu, ale k plnění dekarbonizačních cílů,“ upozornilo MŽP.
Aby i ostatní měli možnost dohlížet na dělení peněz z povolenek, navrhlo MŽP zřízení Výboru pro využití peněžních prostředků z dražeb povolenek s účastí zástupců všech ekonomických ministerstev. Ministerstvo financí to neuspokojilo. „Vzhledem k šíři aktivit, které mohou být z výnosů dražeb povolenek, z Modernizačního fondu a Sociálního klimatického fondu podporovány, nepovažujeme zřízení Výboru přímo v zákoně coby poradního orgánu jediného člena vlády za účelné,“ uvedlo během připomínkového řízení.
Ministerstvo dopravy narazilo se svým požadavkem, aby 30 procent výnosů z dražby povolenek směřovalo do Státního fondu dopravní infrastruktury. MŽP v reakci na tento požadavek uvedlo, že se chystá použít deset procent z 500 miliard korun v Modernizačním fondu na projekty v oblasti čisté mobility.
Silnou podporu má naopak MŽP ze strany ekologických organizací. „Použít peníze z povolenek na investice do zateplování a čisté energie znamená snižování energetických účtů rodin, zejména chudších. Ostatně 100procentní využití peněz na investice je již ve vládou schválených východiscích energetické koncepce,“ upozornil na síti X (dříve Twitter) Jiří Koželouh z Hnutí Duha.
Novela zatím neřeší emise z vytápění a dopravy
Novela zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů je transpozicí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/959, kterou měly členské země zakotvit do své legislativy do konce loňského roku. Už v tuto chvíli má Česko skoro tříměsíční zpoždění a vzhledem k délce schvalování zákonů v parlamentu to klidně nakonec může být rok i více.
Aktuální novela se týká „starého známého“ systému obchodování s emisemi EU ETS. Naopak nový systém EU ETS 2, který má emisními povolenkami zatížit spotřebu fosilních paliv v menších energetických zdrojích, tedy ve vytápění komerčních a rezidenčních budov a v silniční dopravě, v něm zatím chybí. Důvodem je delší transpoziční lhůta, ale také citlivost této dodatečné finanční zátěže, která dopadne hlavně na domácnosti a menší firmy (více se o EU ETS 2 dočtete zde).
David Tramba
