Poslanci Hospodářského výboru Poslanecké sněmovny včera projednali novelu energetického zákona, známou pod označením lex OZE 2. Ta se týká hlavně možnosti sdílet elektřinu a vzniku energetických společenství. Podle expertů, kteří tuto problematiku sledují, pomohou některé pozměňovací návrhy zvýšit kvalitu novely, avšak neřeší všechna slabá místa této právní úpravy.
Výbor odsouhlasil pozměňovací návrh poslankyně Elišky Olšákové (STAN), který umožní, aby se členy energetických společenství mohly stát také příspěvkové organizace měst a obcí. Tedy například školy nebo sportovní zařízení. Poslanci podpořili také návrh poslankyně Elišky Olšákové a Róberta Telekyho (KDU-ČSL), který zavádí povinnost distributora poskytnout lidem v energetických společenstvích chytrý elektroměr ve lhůtě do 3 měsíců.
Současně však členové výboru nepodpořili další návrh poslankyně Olšákové, který by napravil omezení hlasovacích práv obcí v energetických společenstvích. Poslanci také podpořili návrh sdružení distributorů energie, který podle Hnutí Duha v praxi na několik let zablokuje připravené projekty sdílení elektřiny. Tento pozměňovací návrh uvádí, že sdílet elektřinu nelze, dokud není vydán Řád Elektroenergetického datového centra (EDC). To začne plně fungovat až od poloviny roku 2026.
„Možnost sdílení energie se zase o kousek přiblížila a některé návrhy, podpořené na Hospodářském výboru, ho dále usnadní, jiné potřebné změny bohužel neprošly. Mezi pozměňovací návrhy naopak velké energetické firmy vpašovaly nenápadnou změnu, která jim umožní zdržet začátek sdílení i o několik let. Poslance tak při schvalování zákona čeká ještě těžká a podrobná práce, aby odrazili rafinované útoky zavedených velkých hráčů proti komunitní energetice,“ uvedl k jednání výboru Jiří Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí Duha.
Na další slabiny navržené podoby novely lex OZE 2 upozornila Anna Michalčáková z Unie komunitní energetiky (UKEN). Navzdory očekávání se nepodařilo prosadit součtové měření. Z návrhu navíc vyplývá, že se bude sdílet pouze komodita, tedy samotná elektřina. Regulovanou složku ceny elektřiny bude každý spotřebitel – včetně účastníků energetických společenství – dále platit v plné výši.
UKEN dále upozornil, že nebude možné kombinovat více typů sdílení elektřiny. Zájemce si nebude moct sdílet elektřinu mezi bytem a rekreačním objektem a současně v bytovém domě sdílet se sousedy elektřinu „v jednom vchodu“ dle vyhlášky ERÚ. Stejně tak nebude možné kombinovat členství v energetickém společenství se sdílením v bytovém domě.
Schvalování novely se protahuje
Novelu Lex OZE 2 představilo ministerstvo průmyslu a obchodu loni v listopadu. Jejím cílem je otevřít cestu ke vzniku energetických společenství a následnému sdílení elektřiny na neziskovém principu na úrovni bytového domu, sídliště, vesnice, města nebo většího územního celku. Nejčastějším zdrojem energie budou nejspíš fotovoltaické panely na střechách budov, avšak v úvahu připadá také využití větrné energie či biomasy.
Následovalo poměrně dlouhé a bouřlivé připomínkové řízení. Početné připomínky se ministerstvu průmyslu podařilo zcela vypořádat až na konci února. Řada účastníků mezirezortního připomínkového řízení kritizovala ustanovení, které dávalo obchodníkovi právo jednostranně změnit podmínky smlouvy o dodávce elektřiny každému, kdo se zapojí do sdílení elektřiny (tedy typicky navýšit cenu za dodávky elektřiny). Sporné ustanovení z nové verze novely energetického zákona zmizelo.
Poté se návrh zasekl v Legislativní radě vlády, jejíž členové měli k podobě novely vážné výhrady. Výsledkem je další přepsání návrhu novely a také nejméně tři další měsíce zpoždění. Ministerstvo průmyslu přesto dále počítá s účinností novely od počátku roku 2024.
Na začátku května došla trpělivost ministrovi průmyslu a obchodu Jozefovi Síkelovi, který na svém twitterovém účtu ostře zkritizoval jak „fosilní lobbisty“, kteří přípravu nové legislativy brzdí, tak ty zelené, kteří prý požadují živelný rozvoj komunitní energetiky bez omezení. Síkela tehdy prvně oznámil, že bude v prvních letech omezen počet členů energetických společenství na jeden tisíc a současně bude platit regionální omezení jejich působnosti. V této podobě novelu v červnu schválila vláda.
Taková omezení následně kritizovala šéfka Asociace komunitní energetiky ČR Patrícia Čekanová. Podle jejího vyjádření by tato změna byla likvidační pro již připravené projekty komunitní energie. Třeba zvažovaná energetická společenství v Praze, Brně či na Opavsku počítají s výrazně vyšším počtem účastníků, než je jeden tisíc. Omezení na jednu obec s rozšířenou působností podle Čekanové radikálně omezí možnosti společné výstavby a sdílení energie z větších zdrojů, jako jsou větrné elektrárny nebo bioplynové stanice.
(dtr)
