Finanční situace obcí se v loňském roce zlepšila. Ministerstvo financí eviduje o třetinu méně obcí s kriticky nízkou likviditou. Těch s příliš velkými dluhy ubyla polovina.
Monitoring hospodaření obcí za rok 2016 prováděný ministerstvem financí ukázal, že se jejich finanční situace oproti roku 2015 zlepšila. Ukazatel celkové likvidity byl v kritickém intervalu (mezi nulou a jedničkou) u 110 obcí, což je o 66 obcí méně než v předchozích dvanácti měsících. Meziročně jde o více než 37procentní pokles.
Jednou z hlavních příčin kriticky nízké likvidity u těchto obcí jsou přijaté zálohy na transfery, nikoli však jejich špatná hospodářská situace. Jde zejména o nevypořádané dotace krátkodobého charakteru, které se do krátkodobých závazků účtují jako přijaté zálohy. Nejvíce takto „postižených“ (60 procent) najdeme mezi obcemi s počtem obyvatel od dvou set do jednoho tisíce.
Ukazatel podílu cizích zdrojů k celkovým aktivům byl u 122 obcí vyšší než 25 procent. To je o 104 obcí (tedy skoro o polovinu) méně než v roce 2015. „Vysoké hodnoty tohoto ukazatele jsou dlouhodobě způsobeny převážně povinným předfinancováním investičních projektů u malých obcí, na něž mají obce přislíbenu podporu z fondů EU,“ říká materiál ministerstva financí.
Zadlužené a skoro bez peněz
U jedenácti obcí pak ministerský monitoring identifikuje vyšší míru rizika hospodaření. Jde o obce, u kterých došlo k souběhu kriticky nízké míry likvidity a překročení 25procentní hranice cizích zdrojů v poměru k aktivům. V roce 2015 bylo těchto obcí 28. Od roku 2008 se do této skupiny nově zařadilo sedm obcí, opakovaně pak obce čtyři. Celkem osm z těchto jedenácti obcí má počet obyvatel mezi dvěma a pěti stovkami. Tři obce leží v Ústeckém kraji, dvě ve Středočeském, po jedné pak v Karlovarském, Libereckém, Královéhradeckém, Pardubickém, Jihomoravském a na Vysočině.
Obcím, u nichž byl ke konci loňského roku ukazatel celkové likvidity v intervalu od nuly do jedné a zároveň podíl cizích zdrojů k celkovým aktivům vyšší než 25 procent, zaslal ministr financí dopis s žádostí o zdůvodnění a stanovisko zastupitelstva obce. Jednalo se celkem o šest obcí, a to Přišimasy, Vítězná, Kunětice, Dolní Věstonice, Terezín a Chotovice.
Dvěma dotčeným obcím (Vykáň a Radenice) nebyl dopis zaslán, neboť jejich jediný závazek představují nevypořádané dotace. Třem opakovaně zařazeným obcím (Prameny, Račice a Dlažkovice) nebyl dopis zaslán, neboť jejich hospodářská situace je ministerstvu financí známa již z minulých let.
Ministerský materiál konstatuje, že „z hlediska platební schopnosti jsou nadále nejvíce ohroženy obce, jimž byl nařízen odvod za porušení rozpočtové kázně a obce, které učinily investiční rozhodnutí na základě chybných předpokladů.“
Obce mohou dusit evropské dotace
I nadále lze spatřovat největší rizika pro hospodářskou situaci obcí v nedodržení dotačních podmínek projektů podpořených z fondů EU, ale i z národních programů. Tato rizika vyplývají jednak z pochybení v přípravné a realizační fázi, ale také nutnosti zajistit udržitelnost projektu po stanovenou dobu, což vyžaduje každoroční vynakládání nemalých provozních výdajů z vlastních prostředků obce.
Problémy mohou nastat zejména u malých obcí, které nedisponují dostatečným majetkem pro krytí případných nařízených odvodů či pro uhrazení projektu v plné výši. Taková situace může nastat tehdy, když nedojde k proplacení dotace.
Obcím působí nemalé finanční potíže i povinnost předfinancovávat projekty z EU dotací. Každé prodlení oproti stanovenému harmonogramu obcím navyšuje výdaje na realizaci projektu. Vliv tohoto faktoru na hospodářskou situaci zejména malých obcí dokládá fakt, že u 9 z 11 obcí s překročením kritické hranice obou monitorujících ukazatelů, bylo hlavní příčinou uskutečňování projektů podpořených dotacemi. Ministerstvo financí proto doporučuje, aby příslušní poskytovatelé dotací přehodnotili změnu finančních toků.
Prameny, Dlažkovice, Terezín
„Stejně jako v minulých letech je možné konstatovat, že většina obcí, u nichž došlo k překročení stanovených hodnot monitorujících ukazatelů, by se i přes výše uvedená rizika neměla dostat do vážných problémů se svou platební schopností, neboť se u nich identifikované riziko ukázalo pouze jako dočasné,“ říká také ministerský materiál. Prakticky jedinou obcí s vysokým ohrožením platební schopnosti zůstává obec Prameny. Ta nedisponuje dostatečnými rezervami pro uhrazení splatných závazků, které jí vznikly především kvůli chybným investičním rozhodnutím. Podíl cizích zdrojů na jejích aktivech překračuje hranici 300 procent.
Střední riziko ohrožení platební schopnosti pak ministerstvo financí identifikovalo u obce Dlažkovice a města Terezín. Ty jsou schopny své veškeré závazky vypořádat za předpokladu, že u nich nenastane propad v příjmech nebo nedojde k neočekávané výdajové potřebě nebo pokud budou úspěšné ve vedených sporech.
Celkově se však obcím podle ministerstva financí v loňském roce udržovat stabilitu svého hospodaření dařilo a pozici své likvidity prý dokonce zlepšovaly. „Hospodářský stav obcí je kromě výše uvedených případů celkově stabilní,“ uzavírá ministerský dokument.
-usi-
