Hlídač státu pomocí K-indexu hodnotí transparentnost hospodaření tisícovky úřadů a veřejných firem

Natálie Petrová a Michal Bláha představují K-index na tiskové konferenci 15. 9. 2020. Foto: Jiří Reichl, Ekonomický deník

Uskupení Hlídač státu, které již řadu let na stejnojmenném serveru zpřístupňuje nejrůznější databáze státu, ministerstev a dalších institucí spolu s unikátním přehledným vyhledávačem, spouští další projekt. K-index Index korupčního rizika. Každý, kdo se na server www.hlidacstatu.cz podívá, lehce zjistí, jak konkrétní instituce hospodaří. A znamená nejlepší, F nejhorší. K-Index porovnává deset základních parametrů. Za kalendářní rok jsou hodnoceny zhruba 3 miliony smluv, které jsou zveřejněny v registru smluv. Programování celého projektu zabralo asi rok a půl.

Hlídač státu, jedna z nejaktivnějších protikorupčních organizací v ČR, představuje projekt K-index – Index korupčního rizika. Díky němu je možné poukázat na míru rizikových faktorů u jednotlivých státních institucí a identifikovat slabá místa v jejich fungování. Index korupčního rizika vznikl na základě veřejně dostupných dat z registru smluv, které Hlídač státu shromažďuje a analyzuje. Každá dostatečně velká státní instituce (tedy taková, jež má v registru smluv alespoň 60 smluv se soukromými firmami, anebo je obrat těchto smluv vyšší než 48 milionů korun za kalendářní rok) obdržela na základě analýz a výpočtů výsledné hodnocení na škále A (nejlepší) až F (nejhorší).

Co se hodnotí v K-indexu?

1. Podíl smluv bez ceny
2. Podíl smluv se zásadním formálním nedostatkem
3. Podíl smluv s cenou u limitu veřejných zakázek
4. Podíl smluv uzavřených s nově založenými firmami
5. Podíl smluv uzavřených o víkendu či svátku
6. Podíl smluv uzavřených s firmami, jejichž majitelé či ony sami sponzorovali politické strany
7.Koncentrace dodavatelů
8. Koncentrace dodavatelů u smluv blízké u limitu veřejných zakázek
9. Koncentrace dodavatelů u smluv se skrytou cenou
10. Koncentrace zakázek do rukou malého počtu dodavatelů u hlavních oborů činnosti

Jednotlivé položky jsou detailně vysvětleny v metodice zveřejněné na Hlídači státu

Jak se vyznat v K-indexu?

Na vývoj K-indexu se nám podařilo získat finanční prostředky z Norských fondů, a díky němu si bude moci veřejnost rychle zjistit, jak hospodaří s penězi daňových poplatníků třeba jejich městský či obecní úřad,“ uvedl Michal Bláha, ředitel organizace Hlídač státu. Nástroj se vyvíjel a testoval ve spolupráci s nestátními neziskovými organizacemi, protikorupčními spolky a dalšími iniciativy v Karlovarském a Ústeckém kraji: Stop tunelům, Ústecké šrouby, PROTEBE live a ústeckou redakcí deníku HlídacíPes.org. Projekt K-index je kromě podpory lokálních partnerů možný realizovat díky organizaci Transparency International, expertům v oblasti analýzy a zpracovávání veřejných zakázek.

K-index vychází z hodnocení deseti parametrů, na základě kterých je možné odhalit rizikové chování instituce. Patří mezi ně například podíl smluv se skrytou cenou, podíl smluv se zásadním nedostatkem či koncentrace dodavatelů u velkých zakázek. Čím je koncentrace dodavatelů nižší, tím pro organizaci lépe. Znamená to totiž, že žádný z dodavatelů nedostává podezřele mnoho zakázek,“ upřesňuje Bláha. Mezi další sledovaná kritéria patří také například podíl smluv uzavřených o víkendu, smluv s nově založenými firmami, podíl smluv obcházejících limit pro veřejné zakázky nebo podíl smluv uzavřených s firmami sponzorující politické strany. Výsledná hodnota K-indexu je stanovena dle pevně dané metodiky (k dispozici na www.hlidacstatu.cz/k-index).

Nástroj slouží nejen k odhalení možného netransparentního jednání institucí, ale rovněž k celkovému porovnání chování jednotlivých úřadů a institucí. K-index poskytuje managementu státní a veřejné správy zpětnou vazbu a datově podloženou informaci, která má v ideálním případě vést k sebereflexi, případně ke zlepšení hospodaření jejich organizací.

Ze strany státu dnes nedochází téměř k žádnému měření efektivity, zlepšování služeb či porovnání procesů jednotlivých úřadů. Náš index to mění. Přináší na první pohled jasné údaje o chování úřadů a umožňuje jejich porovnání. Dobře fungující úřady by měly být pro ostatní vzorem a inspirovat ty horší ke zlepšení,” říká Michal Bláha.

Díky indexu korupčního rizika může nyní stát i občané u každé instituce posoudit, zda jedná hospodárně a bez rizikových faktorů. „Nástroje v boji proti korupci jsou na úrovni státu prevence a represe, na úrovni občana pak veřejná kontrola a tlak na politiky. V obou rovinách je enormně důležitá osvěta. Hlídač státu nyní díky K-indexu pomůže jak státu, tak občanům,” věří zakladatel Hlídače státu Michal Bláha.

Jak si vedou ministerstva?

Podle ratingu K-index za loňský rok jsou na tom nejlépe (B) ministerstva průmyslu, obrany a vnitra. Zejména u obrany to může vyvolat úsměv, protože se často zmiňujeme o netransparentních zakázkách, ale je potřeba brát v potaz, že právě toto ministerstvo využívá výjimky ze zákona o veřejných zakázkách s odvoláním na bezpečnostní zájmy země. Na opačném konci tabulky jsou ministerstva financí a kultury, které mají hodnocení F. U ministerstva financí je to zejména kvůli tomu, že skrývá ceny u varujícího počtu 1305 smluv z 4655 smluv.

Jak dopadla podle K-indexu Praha?

Hlavní město Praha nedopadlo na první pohled z hlediska K-indexu příliš dobře. Vyšlo za rok 2019 s celkovým hodnocením D a patří tak do třetiny nejhorších subjektů (751. místo z 1012). Město se kvůli vyšší míře rizikových faktorů nevyznačuje příliš vysokou důvěrou a transparentností. Může za to především skrývání cen u smluv (21 % ze všech uzavřených nemá uvedenou cenu) a nedostatky, kterými se smlouvy vyznačují. Nedůvěru vyvolává také fakt, že Hlavní město Praha uzavírá značné množství smluv s firmami sponzorující politické strany.

Městské části Prahy jsou rozloženy napříč celou hodnotící škálou. Nejlépe si vede Praha 3 s hodnocením A, která se díky celkovému počtu 2,44 bodů umístila mezi 5 % nejlepších subjektů (ze všech měřených v rámci K-indexu). Z hodnocených parametrů selhává jen co se týče zveřejňování smluv se zásadním nedostatkem. Oproti tomu na samém konci žebříčku, s hodnocením F, najdeme rovnou čtyři městské části: Praha 16, Praha 19, Praha 2 a Praha 4 (s nejhorším výsledkem). Městská část Prahy 4 se vyznačuje velmi rizikovým jednáním, a to kvůli skrývání cen u smluv a podezřelému rozdělování zakázek mezi dodavatele. Kvůli svému chování se v celkovém hodnocení dostala mezi 5 % nejhorších měřených subjektů.

Mezi další instituce s nejhorším výsledkem korupčního indexu patří například Poliklinika Prosek s výslednou známkou F. Kvůli svému nehospodárnému jednání je dokonce mezi 1 % nejhorších subjektů a umístila se na 1004 místě z 1012. Narušuje tak jinak chvályhodné výsledky pražských nemocnic: z 19 hodnocených získalo 12 známku A (Vojenská fakultní nemocnice) či B. Špatně dopadl také Městský soud v Praze (D) či Česká zemědělská univerzita (nejhorší v kategorii státních vysokých škol a v 5 % nejhorších celkově).

Naopak velmi dobře si vede České vysoké učení technické v Praze je nejlépe hodnocenou státní vysokou školou ze všech měřených subjektů. ČVUT se umístila na první příčce žebříčku za rok 2019 s výslednou známkou B (v minulých letech si vedla o něco hůře, avšak stále s dobrým hodnocením). Mezi dalšími institucemi s nadprůměrně dobrým hodnocením je také Vysoká škola ekonomická nebo Dopravní podnik hl. m. Prahy (B), jež je dokonce druhým nejlepším v žebříčku dopravních podniků napříč ČR.

Jiří Reichl, -red-