Fond národního majetku vláda zrušila už před 12 lety. Z jeho pozůstatku – Fondu privatizace – ale financuje závazky vzniklé při privatizaci podniků po roce 1989. Obavy z toho, že po definitivním zrušení Fondu, které teď plánuje vláda, nebude stát dál platit některé ekologické a revitalizační programy, jsou ale podle Hospodářské komory neoprávněné.
811 milionů korun jen za loňský rok, od roku 1991 přes 60 miliard. Tolik peněz poslal stát na sanaci starých ekologických zátěží. Za tyto prostředky má vzniknout třeba rekreační zóna Jezero Most, které zaplavilo bývalý důl Ležáky. Ministerstvo financí ke konci minulého roku evidovalo 284 původních ekologických smluv a dalších podobných závazků s garancí přes 175 miliard (zhruba třetina už byla využitá). Podle Hospodářské komory jsou ale obavy z toho, že pokud bude schválena právě projednávaná novela zákona o zrušení Fondu národního majetku, podstatně se omezí finanční prostředky na sanaci ekologických zátěží a revitalizační programy, neopodstatněné.
Riziko, že stát nedodrží své závazky se do budoucna podle Hospodářské komory spíš snižuje. V novele je totiž pro případ, že na privatizačním účtu nebude dost prostředků k pokrytí všech dohodnutých prací, možnost využít i peníze ze státního rozpočtu. Vláda Bohuslava Sobotky navíc nařídila ministerstvu financí, aby výdaje na tuto účely od roku 2018 navýšilo na 4,5 miliardy korun ročně.
„Po jednání se zástupci ministerstva jsme přesvědčeni, že samotnou novelou zákona o zrušení Fondu národního majetku nedojde ke snížení objemu finančních prostředků na sanace ekologických zátěží či revitalizační programy. Hospodářská komora ČR naopak spolupracuje s rezorty financí a životního prostředí na zabezpečení většího objemu peněz zejména na ekologické sanace, aby stát dal nabyvatelům větší míru jistoty, že jeho závazky vyplývající z ekologických smluv budou v dohledné době vypořádány,“ uvedl člen představenstva Hospodářské komory ČR odpovědný za životního prostředí Jan Mraček.
„Hospodářská komora ČR bude nadále podporovat legitimní nároky nabyvatelů, kteří stále čekají na sanaci starých ekologických zátěží a věří, že stát dodrží veškeré své závazky. Schopnost státu hradit ekologické závazky není novelou zákona o zrušení Fondu národního majetku nijak ohrožena,“ dodává HK v tiskové zprávě.
Ani 25 let po privatizaci se totiž nepodařilo odstranit všechny ekologické zátěže, za které se stát v 90. letech zaručil. Pomalost projektu kritizoval i Nejvyšší kontrolní úřad ve své loňské zprávě. Podnikům, které za kontaminovaná místa odpovídají dnes, přitom podle HK hrozí sankce, protože musí ze zákona škodám předcházet.
V roce 2016 vláda odsouhlasila seznam prioritních projektů zajišťující částečné dokončení rekultivace a revitalizace území v Ústeckém, Karlovarském a Moravskoslezském kraji a uložila ministru financí zajistit od roku 2017 zadávání nejméně 13 prioritních projektů ročně, a to podle plánu vytvořeného ve spolupráci Ministerstva financí a Ministerstva průmyslu a obchodu.
Zrušení Fondu národního majetku schválila vláda premiéra Andreje Babiše v demisi letos v březnu. Bezmála 22 miliard korun, které by tak z fondu uvolnila do státního rozpočtu má mimo jiné pokrýt i zvýšení důchodů, kterým kabinet slibuje nejméně 540 Kč měsíčně vedle obvyklé valorizace.
Využití peněz z rozpočtového výboru na začátku června podpořil i rozpočtový výbor. Návrh tak doporučil sněmovně ke schválení.
Vanda Kofroňová
Likvidace staré ekologické zátěže vyšla vloni stát na 811 milionů korun
Za první polovinu roku stát zaplatil za likvidaci ekologických zátěží 388 milionů korun
Finance nesouhlasí s kritikou NKÚ ohledně likvidace ekologických zátěží
NKÚ: Na levnější lesní práce šla 8násobně vyšší dotace. Ministerstvo: Kvůli povodni
