Těžba a zpracování lithia, bateriová gigafactory, výroba a spotřeba zeleného vodíku či revitalizace bývalých uhelných lomů na Mostecku a Sokolovsku. To jsou příklady projektů, které kraje určily jako prioritní pro financování z evropského Fondu spravedlivé transformace. Ten je určen na pomoc regionům historicky závislým na těžbě uhlí.
Jak dnes uvedlo v tiskové zprávě ministerstvo životního prostředí, trojice krajů – Moravskoslezský, Karlovarský a Ústecký – doporučila 35 prioritních projektů. Každý z nich vychází na nejméně 200 milionů korun. Projekty lze zařadit do dvou skupin. Tu první tvoří záměry, za nimiž stojí samotné kraje, vysoké školy či obecně veřejný sektor. Z té druhé budou mít prospěch podnikatelské subjekty – a na ně se zaměříme.
V Ústeckém kraji by měl na dotační peníze dosáhnout i ČEZ. Ten by chtěl získat příspěvek na těžbu lithia, cínu a wolframu z ložiska na Cínovci včetně následného zpracování vytěžené horniny. Stejně tak ČEZ požaduje dotaci na výstavbu továrny na výrobu lithiových baterií s produkční kapacitou 40 GWh ročně. Postavit ji chce na místě odstavené elektrárny Prunéřov I u Chomutova. V rámci projektu má být přímo vytvořeno nejméně 3000 nových pracovních míst a další tisíce vzniknou v navazujících provozech.
O peníze se hlásí také skupina Sev.en Energy miliardáře Pavla Tykače, použít je chce na revitalizaci lokality uhelného lomu ČSA u Litvínova. Těžba zde pravděpodobně skončí za čtyři roky. Nahradit ji mají „smart rozvojové zóny a výroba čisté energie“. Za zmínku stojí také projekt na výrobu a využití zeleného vodíku v průmyslové zóně Triangle u Žatce, v níž by také mohla vyrůst výrobní hala na komponenty vodíkových palivových článků.
Některé projekty v Karlovarském kraji se celkem logicky týkají transformace Sokolovské uhelné, respektive nástupnické SUAS Group. Přímo na rozvoj nových aktivit SUAS Group v oblasti zelené energetiky či developmentu má zamířit částka 3,16 miliardy korun. Dalších 583 milionů korun chce tato podnikatelská skupina využít na revitalizaci jezera Medard a jeho okolí.
Vybrané záměry v Moravskoslezském kraji se často týkají místních hutí. Liberty Ostrava i Třinecké železárny chtějí získat přímé napojení 400kilovoltovou linkou do páteřní sítě společnosti ČEPS, aby mohly navýšit odběr elektrické energie a snížit tím svou závislost na spalování černého uhlí. Vedle toho má Liberty Ostrava v plánu pilotní projekt na využití zeleného vodíku při výrobě oceli. Do výroby zeleného vodíku se chce v regionu pustit teplárenská skupina Veolia Energie ČR.
Prostředky na realizaci výše zmíněných i dalších projektů poskytne nově zřízený Operační program Spravedlivá transformace (OPST). Jedná se o zcela nový operační program pro období let 2021 až 2027 v gesci ministerstva životního prostředí. OPST má za úkol zmírnit negativní důsledky odklonu od uhlí v Karlovarském, Moravskoslezském a Ústeckém kraji. Mezi priority patří vznik nových pracovních míst a obnova krajiny po těžbě.
Celková alokace z unijního Fondu pro spravedlivou transformaci v případě České republiky činí 1,64 miliardy eur (v přepočtu zhruba 42 miliard korun). Po odečtení prostředků na technickou pomoc si kraje rozdělí něco přes 40 miliard. Z této sumy peněz připadá 46 procent na Moravskoslezský, 39 procent na Ústecký a 15 procent na Karlovarský kraj. Rozdělení dotačních peněz musí schválit české vláda a následně Evropská komise.
David Tramba
