Fronty na pobočkách, probíhající prodeje nemovitostí, ale stále žádné detailní informace o plánu restrukturalizace. Tak vypadá aktuální dění kolem České pošty (ČP), které zjišťoval Ekonomický deník dotazy u dotčených subjektů. Na řadě míst republiky se vytváří na přepážkách fronty a ze zkušenosti řady lidí vyplává, že doba doručování, pokud se vůbec odehraje a neskončí jen lístkem ve schránce, se prodlužuje. „Masivní stížnosti na provoz poboček jsme nezaznamenali,” reagoval však na dotaz ED mluvčí ČP Matyáš Vitík. Na žádost o informace k detailnějšímu plánu restrukturalizace pak pouze uvedl, že vláda ho vzala na vědomí, a to začátkem října. V úterý má ale proběhnout na toto téma na půdě poslanecké sněmovny kulatý stůl.
„Ohledně transformačního plánu mohu říci, ze pan ministr vnitra nám od dubna slibuje, ze nám ho představí a že ho s námi bude komunikovat. Nic takového se do současné chvíle ale nestalo, “ řekla Ekonomickému deníku poslankyně Jana Mračková Vildumetzová. Co ale podle ní na druhou stranu proběhlo, bylo to, že plán, který byl původně navržen na program jednání s vládou takzvaně ‚k projednání s rozpravou‘, se dopisem náměstka ministra vnitra změnil jen k projednání ‚pro informaci‘. „A bylo zrušeno navržené usnesení, kterým by vláda přijala nějaké závěry. Byl tam tedy jen pro informaci a my stále třeba vůbec ani nevíme, zda mají na transformaci pošty rozpočtované nějaké finance na rok 2024,“ dodala.
„Transformace běží, jejím cílem je rozdělení firmy na statní Českou poštu a akciovou společnost Balíkovna od 1. 1. 2025,” uvedl na dotaz ED mluvčí Vitík bez dalších podrobností.
Vildumetzová se pozastavila i nad tím, že na jedné straně dochází k propouštění doručovatelů a u přepážek se tvoří fronty, jak potvrzují zkušenosti občanů v řadě obcí, ale na straně druhé divize Balíkovna na České poště podle jejich informací zaměstnává ‘mnoho projektových manažerů’, což považuje v době hledání úspor za zarážející. A připomněla i to, že digitalizace není spásou pro vše, pomůže vyřešit poštovní záležitosti pouze částečně. „Řada občanů, především seniorů, stále bere poštu jako místo, kde řeší komunikaci nebo si vyzvedávají finanční prostředky,” zdůraznila s tím, že čekací doba u přepážek se po zavření poboček prodloužila, což vyplývá i z červencových statistik ČP. A to byl letní měsíc, kdy provoz obvykle bývá nižší, než mimo období prázdnin a dovolených.
Transformační plán pošty má představit ministr
Transformační plán se projednával na vládě 4. října. Jak zjistil ED pro rok 2025 a roky následující je připraveno řešení, která bude vycházet z vývoje cash flow a finančního plánu. Pro rok 2024-2026 hodlá pošta nárokovat na státu zhruba tři miliardy korun. Předpokladem je pokračování optimalizace pobočkové sítě, počtu zaměstnanců, a to včetně manažerů a administrativních pracovníků, redukce vozového parku a také prodej zbytného majetku. Mimo jiné třeba centrály České pošty v Jindřišské ulici, na kterou už pošta vypsala tendr za 1,5 miliardy korun. Ale znamená to, jak komentují zdroje redakce, také i nulové investice do prorůstových a modernizačních aktivit.
Samotná transformace pak představuje soubor návrhů, některé podle zdrojů v alternativním zpracování s různými možnostmi řešení a popisem rizik a přínosů. Materiál obsahuje 101 stran a zakladní parametr je, jak už bylo v minulosti řečeno, rozdělit stávající poštu na její nekomerční a komerční část. V nekomerční se plán napříkad zabývá různými variantami financování, u komerční mimo jiné i její organizací, tedy od 100 % vlastnictví státu až po vstup strategického partnera.
V úterý se má nicméně uskutečnit kulatý stul ministra Víta Rakušana, který, jak doufá Vidumetzová i další poslanci, definitně představí konečnou a jasnou verzi plánu. Projednávanými tématy by mělo být zavádění transformačního plánu, informace k pobočkové síti České pošty od roku 2024, stejně jako k Balíkovně. A jednat by se mělo i o legislativním trámci transformace.
„Budeme mít řadu otázek, ale nejen k transformaci, ale i k postupu při prodeji jejího majetku. Podle posledních informaci má mít za letošní rok pošta opět velkou ztrátu, více jak miliardu korun,” dodala poslankyně.
V případně prodejů nemovitostí, kdy se pošta zbavuje podle svých slov „nepotřebného majetku”, se jí také nelíbí to, že Praha dostala v tomto ohledu výjimku. „Objekty jsou sice v dražbě, ale ona může cenu nabídky dorovnat,” uvedla. A dodala, že řada starostů dalších obcí se také obává, aby v prostorech bývalých objektů pošty nevznikaly třeba problematické ubytovny. „Navíc, někdy k budovám patří i přístupové komunikace, což může přinést další komplikace,” dodala.
Česká pošta chce získat z prodejů nemovitostí maximální částky
Pošta kvůli špatným hospodářským výsledkům zrušila od letošního července v Česku tři stovky poboček a ohlásila, že se bude zbavovat majetku. V metropoli se rušení dotklo 35 ze 106 pošt. Během letošního roku pak prodala nemovitosti už za 200 milionů korun, jak potvrdil Ekonomickému deníku mluvčí Vitík. „Zbavujeme se objektů, pro které už nemáme ve svém poštovním provozu využití a zároveň tyto finance slouží k pokrytí provozních nákladů. Celková suma, kterou do konce roku získáme, bude záviset na prodeji jednotlivých nemovitostí,” uvedl s tím, že zájem o jednotlivé budovy se různí – o některé nemovitosti je velký, o menší objekty, zvláště v odlehlých obcích, pak menší. Ale v drtivé většině případů se jedná podle něho o prodeje formu e-aukce, vždy ale záleží na konkrétním případu.
„Pro Českou poštu je důležité dodržet péči řádného hospodáře a z prodeje nemovitostí získat maximální možnou sumu. Prodej Jindřišské ještě spuštěn nebyl, není tedy co dorovnávat,” reagoval Vitík na dotazy, zda Praha nabídku v tomto případě dorovná.
Česká pošta (ČP) vypsala výběrové řízení na budovu hlavní pošty na rohu ulice Politických vězňů a Jindřišské v Praze za vyvolávací cenu 1,538 miliardy korun bez DPH. Tato centrála ČP má být nejhodnotnější nabízenou nemovitostí. Podnik ji nejdříve přednostně nabídl státním organizacím, nabídku ale nikdo nevyužil. Výběrové řízení na budovu centrály ČP bude mít formu obálkové metody právě s právem hlavního města Prahy na dorovnání nejvyšší nabídky. Pobočka hlavní pošty v Jindřišské ulici bude zachována a nový majitel na ní bude muset s poštou uzavřít nájemní smlouvu.
Jisté už ale je to, že Praha kupuje budovu pošty v ulici Na Strži v Praze 4, a to za 425 milionů korun, o čemž minulý čtvrtek rozhodli pražští zastupitelé, nákup podpořilo všech 57 přítomných. Jde o sedmipodlažní budovu z roku 1984 s přilehlými pozemky. ČP vypsala na prodej budovy aukci, kterou ale následně zrušila. „Okolní nemovitosti patří Praze. Pojímali jsme to jako obrovskou a unikátní příležitost pro Prahu, aby se mohla aktivně podílet na svém rozvoji. Takových příležitostí moc nemáme. Pro Prahu mají nemovitosti vyšší hodnotu, než zaplatíme,“ řekl radní Adam Zábranský (Piráti). Znalecký odhad ocenil nemovitost na 417 milionů, s poštou se nakonec dohodlo město na vyšší částce.
Podle mluvčího pošty Vitíka je dohodnutá cena výhodnější než všechny ostatní nabídky obdržené v minulosti a vzhledem k uzavření této transakce tak Česká pošta získává do svého rozpočtu více, než by tomu bylo ve zrušených e-aukcích. Prodej byl podle něj dlouhodobě plánovaný a podnik s ním v letošním hospodaření počítá, stejně jako s tím, že provoze pobočky ČP v areálu Na Strži bude pokračovat.
Masivní stížnosti na provoz poboček nejsou, říká Vitík
Pokud jde o aktuální provoz pošty jako takový, pak podle Vitíka žádné masivní stížnosti na činnost poboček ČP nezaznamenala. „Za posledních pět let klesl počet transakcí na poštách o čtyřicet procent, přetížení poboček se tak neobáváme,” řekl pro ED. Připustil, že fronty se tvořit mohou, ale spíše jednorázově, podobně jako je podle něho tomu v kterémkoli jiném provozu.
„Na největších pobočkách je možnost objednat se na konkrétní službu na konkrétní čas přes vyvolávací systém. To samozřejmě vyřízení poštovních záležitostí urychluje. Zákazník obvykle návštěvu pošty plánuje, nejedná se o spontánní akt. Objednání je tedy zcela logickým způsobem, jak na poště nečekat,” zdůraznil pro ED Vitík.
S tím, že by se v budocnu rušily další pobočky, jak se někteří obávají, se podle něho nepočítá. „Postupujeme podle platné legislativy a ta říká, že musíme provozovat 2900 poboček, což činíme,” zdůraznil.
Monika Ginterová
