Loni na českém území přibylo skoro 83 tisíc nových fotovoltaických elektráren o celkovém výkonu 970 megawattů. Solární boom je zpět, avšak má jinou podobu než v letech 2009 a 2010. Tehdy růst táhly velké pozemní instalace, teď dominují menší zdroje na střechách hlavně rodinných domů.
Aktuální statistiky o vývoji oboru v loňském roce dnes na tiskové konferenci představil výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář. Celková čísla jsou impozantní: počet dokončených fotovoltaik meziročně narostl o 145 procent na 82 799, výkon narostl dokonce o 236 procent – z předloňských 289 megawattů na loňských 970 megawattů.
Vysoký počet nově postavených solárních elektráren je dán tím, že drtivě převažují malé zdroje na střechách rodinných domů. Těch se loni postavilo přes 75 tisíc, jak doplnil ředitel Sekce realizace projektů energetiky, ochrany ovzduší a klimatu ve Státním fondu životního prostředí (SFŽP) Jakub Hrbek. Jejich výkon v součtu dosáhl 609 megawattů. Reálné číslo může být ještě vyšší – až 80 tisíc nových fotovoltaik. SFŽP sleduje pouze projekty s dotací z programu Nová zelená úsporám. Najdou se i nadšenci, kteří si pořídí fotovoltaiku bez příspěvku od státu.
Celkem 92 procent fotovoltaik v rodinných domech je dnes doplněno o baterii pro ukládání vyrobené energie. Taková instalace je sice dražší, ale umožňuje maximální využití elektřiny přímo v domě (a tedy maximální úsporu za elektřinu ze sítě včetně distribuční platby). Předseda představenstva Solární asociace Jan Fousek upozornil, že využití domácích baterií v poměru k instalovanému výkonu střešních fotovoltaik řadí Českou republiku mezi evropskou špičku.
Mohlo by vás zajímat
Rostoucí trend vykazuje také instalace solárních panelů na střechách komerčních budov, ať už jde o průmyslové závody, sklady, kancelářské budovy či nákupní centra. Zájemci si mohou vybírat z celé řady dotačních titulů, největší oblibě se těší program v rámci Národního plánu obnovy (NPO) a program RES+ Modernizačního fondu. Například u projektů podpořených z NPO investiční dotace v průměru uhradí 37 procent uznatelných nákladů. Menší zájem tu bývá o akumulaci energie, s baterií se loni stavělo zhruba 40 procent středně velkých fotovoltaik.
Pád cen elektřiny velkým projektům nesvědčí
Navzdory štědré nabídce dotací z Modernizačního fondu se zatím příliš nerozjela výstavba velkých solárních parků – tedy těch s výkonem od jednoho megawattu výše. Solární asociace spočítala, že loni jich přibylo 25 a jejich souhrnný instalovaný výkon dosáhl 67 megawattů. Jenže, jak ukazuje pohled do seznamu udělených licencí k výrobě elektřiny na webu Energetického regulačního úřadu, i tady značnou část tvoří instalace na střechách velkých průmyslových a logistických areálů (příkladem mohou být fotovoltaiky v areálu Škoda Mladá Boleslav či na halách Amazonu v moravském Kojetíně).
Naopak velkých pozemních instalací na zemi, za kterými stojí investoři z oboru energetiky, je poměrně málo. Největší loňské přírůstky představil Ekonomický deník na konci listopadu. Mezi největší loni postavené fotovoltaiky patří Solar Stříbro II (investor Josef Stauner, 7 MW), FVE Orlová I (skupina MND, výkon 7 MW), FVE Křižany na Liberecku (ČEZ, 4,26 MW) a Solarpark Lipnice na Sokolovsku (SUAS Group, 2,7 MW).
Podle zástupců Solární asociace je (vedle tradičních potíží s rychlostí povolovacích řízení) problém v podpoře formou investiční dotace, která není pro investory do zelené energetiky výhodná tak jako provozní podpora. V hodinách, kdy je dostatek slunečního svitu, klesá cena elektřiny na spotovém trhu pod 50 eur/MWh a provoz fotovoltaiky ekonomicky nevychází.
Řešením může být pořízení velkého bateriového úložiště a prodej elektřiny v „drahých“ ranních a večerních hodinách. Jenže ani tady už elektřina není dost drahá na to, aby pokryla nemalé investice do akumulace energie. Cena elektřiny na evropských burzách dál klesá, například celoroční základní pásmo na rok 2025 na pražské PXE v minulých dnech zlevnilo k hodnotám okolo 90 eur/MWh.
Celkové skóre: 3450 MW a 170 tisíc fotovoltaik
Navzdory všem potížím očekává vedení Solární asociace v příštích letech další růst nově dokončeného výkonu fotovoltaik. Ve středním scénáři počítá s přírůstkem výkonu v příštím roce o 1200 MW. „Další rozvoj fotovoltaiky bude možný díky rozjezdu výstavby na bytových domech, startu komunitní energetiky a agrovoltaiky,“ doplnil Jan Krčmář.
Celkový výkon všech solárních elektráren v Česku na konci roku 2023 dosáhl zhruba 3450 MW. Celkem tak dnes vyrábí elektřinu okolo 170 tisíc fotovoltaických elektráren, z toho víc než 150 tisíc se nachází na střechách rodinných domů. Nejvíc se podle údajů Solární asociace „modrají“ střechy domů ve Středočeském a Jihomoravském kraji.
David Tramba
