Z diskriminačního hospodaření s veřejnými prostředky podezřívá pražská firma Jessenia Ministerstvo pro místní rozvoj. Jejím představitelům se nelíbí způsob, jakým ministerští úředníci omezili okruh právnických osob, které se mohou ucházet o dotace ve Výzvě č. 26 – eGovernment I.
Pražská firma Jessenia podala na Ministerstvo pro místní rozvoj ČR (MMR) žalobu, jíž se domáhá ochrany proti nezákonnému zásahu správního orgánu (MMR). „Žalobce se především domáhá určení toho, že tento zásah byl nezákonný, a zároveň toho, aby bylo žalovanému pro futuro zakázáno takto diskriminovat žalobce. Žalobce přitom tvrdí, že byl tímto nezákonným zásahem správního orgánu přímo zkrácen na svých právech, přičemž nezákonný zásah či jeho důsledky stále trvají,“ uvádí v žalobě právník společnosti Stanislav Kadečka.
Podle něj jsou podmínky Výzvy č. 26, která byla vypsána v březnu 2016, diskriminační.
Podle právníka Kadečky tak výzva jednoznačně zcela vylučuje možnost jeho klienta požádat o podporu, jelikož není zařazen mezi tzv. oprávněné žadatele, ačkoliv je výzva určena mimo jiné pro podporu eHealth, v němž jím zastupovaná firma podniká. „Žalobce totiž nepochybně nenaplňuje požadavky na oprávněnost žadatele dle výzvy, jelikož / právě jen proto, že / není krajem, obcí, ani jimi zřízenou či zakládanou právnickou osobou, organizační složkou státu či její příspěvkovou organizací, případně státní organizací či státním podnikem, nýbrž je ve vlastnictví soukromého subjektu, a to přesto, že vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu (čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod),“ uvádí se ve zdůvodnění žaloby.
„Žalobce má ovšem za to, že shora specifikovaná výzva je nezákonným zásahem orgánu veřejné moci, neboť dle jeho názoru není možné tímto způsobem diskriminačně hospodařit s veřejnými prostředky, aniž by tu byl jakýkoliv legitimní důvod (spočívající např. ve veřejném zájmu) pro takovéto odlišné zacházení,“ píše Kadečka v žalobě, kterou podal k Městskému soudu v Praze. Podle právníka je postup MMR nelegitimní, diskriminuje podnikatele a tudíž je v rozporu s ústavním pořádkem České republiky. „Firma i přesto, že vykonává zcela totožnou činnost jako někteří další (tzv. oprávnění) žadatelé, je z žádosti o podporu zcela vyloučen, aniž by přitom zde byl pro takový postup jakýkoliv (legální a legitimní) důvod,“ dodává Kadečka.
Podle právníka je žaloba na ochranu před nezákonným zásahem přípustná, jelikož „byla společnost krácena na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu, který není rozhodnutím, a přitom byl zaměřen přímo proti žalobci nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo.“ Vychází přitom z judikátů (2 Afs 58/2005-90 a 9 Ads 83/2014-46)
Nejvyššího správního soudu, ve kterých je konstatováno, že s veřejnými finančními prostředky nelze nakládat svévolně, na dotační řízení je třeba v zásadě vždy (až na jednu jedinou výjimkou, kteroužto je pozitivní rozhodnutí o poskytnutí dotace) důsledně aplikovat správní řád a dále též jsou akty vydané v takovém řízení přezkoumatelné správními soudy.
Jaké je stanovisko MMR k tomuto případu, redakce zjišťuje.
Jiří Reichl
