INZERCE

Těžní věž dolu Rožná. Foto: DIAMO

Firma chce do ČR dodávat norský plyn. Její boss má za sebou neúspěšný projekt zásobníku. Zůstaly dluhy přesahující 100 milionů

Česká společnost Great North Canadian Holdings uzavřela dlouhodobý kontrakt s norskou polostátní společností Equinor o dodávkách zemního plynu. Za firmou stojí podnikatel Ladislav Dráb, který má za sebou velmi zvláštní minulost, v níž nechybí firemní bankroty, neuhrazené dluhy a plané naděje. Ukázkovým příkladem může být projekt plynového zásobníku v uranových dolech v Rožné na Českomoravské vrchovině. Projekt Drábovy společnosti GSCeP skončil neslavně, zásobník nevznikl, firma dodnes dluží státnímu podniku DIAMO přes 100 milionů korun za průzkum a je v insolvenci.

Tiskovou zprávu neznámé firmy Great North Canadian Holdings (GNCH) o podepsaném kontraktu na odběr zemního plynu z Norska převzala na konci března agentura ČTK a od ní pak další média včetně magazínu Forbes. Na webu GNCH není těžké dohledat, že hlavní tváří nové firmy je byznysmen v energetice Ladislav Dráb. Ten už v české energetice aktivně působil a nedopadlo to dobře.

Formálně má firma Great North Canadian Holdings stejnojmenného kanadského vlastníka. Podle Evidence skutečných majitelů firem je koncovým vlastníkem GNCH Nicole Drábová, tedy dcera Ladislava Drába.

Podle oslovených zdrojů z českého plynárenství zmíněnou firmu nikdo nezná. Jediná dohledatelná informace je, že GNCH měla mít od 1. dubna přístup na virtuální obchodní bod a na krátkodobý trh s plynem organizovaný společností OTE.

Zásobník jaký nikdo neviděl

Příběh byznysu začíná v roce 2002, kdy podnikatelé Ladislav Dráb a Eduard Pálka založili v Praze firmu Česká energie. Byla to pozoruhodná dvojice. Zatímco Pálka byl podle starší zprávy týdeníku Euro příslušníkem komunistické rozvědky v Japonsku a po změně režimu mimo jiné i šéfem První česko-ruské banky, Dráb před rokem 1989 emigroval do Kanady a později žil střídavě v Česku a v Severní Americe.

Česká energie působila na trhu poměrně dlouho jako alternativní dodavatel elektřiny a zemního plynu koncovým zákazníkům. Patřila mezi menší hráče na trhu. V říjnu 2016 se však finančně zhroutila a její zákazníci přešli do režimu dodavatele poslední instance (jeden z autorů článku se krachu firmy Česká energie podrobně věnoval v roce 2016 v týdeníku Dotyk).

Podnikatel Ladislav Dráb. Foto: prezentace na webu nadace Drab Foundation

Ještě o něco dříve, v dubnu 2016, vyhlásil soud úpadek firmy GSCeP.

Tu založili Dráb s Pálkou se záměrem vyhloubit v uranovém dolu státního podniku DIAMO v Rožné na Vysočině podzemní zásobník s kapacitou 180 milionů metrů krychlových plynu. Nepodařilo se jim však zajistit financování projektu za minimálně šest miliard korun. Hlavním „výsledkem“ celého záměru tak byly nesplacené závazky za téměř 200 milionů korun u společností DIAMO a Metrostav.

„Průzkum plynového zásobníku v Rožné s GSCeP nebyl dokončen z důvodu insolvence investora. DIAMO nebylo nikdy investorem. O celkových vynaložených nákladech na provedení průzkumných prací nemáme informace. Vedlejším účastníkem smlouvy mezi GSCeP Praha a DIAMO podepsané 30. 6. 2010 byla firma Metrostav. Pohledávka ze strany DIAMO vůči GSCeP Praha činila 97 023 tis. Kč plus úroky ke dni rozhodnutí o úpadku 15. 4. 2016 ve výši 9 534 tis. Kč,“ sdělil prostřednictvím své mluvčí Ekonomickému deníku ředitel DIAMO Ludvík Kašpar.

Patnáctého prosince 2015 podalo DIAMO prostřednictvím právního zástupce k Městskému soudu v Praze návrh na zahájení insolvenčního řízení na společnost GSCeP Praha.

V únoru 2016 byla uzavřena dohoda mezi DIAMO a GSCeP, ve které dlužník (GSCeP) uznal pohledávku včetně úroků a zavázal se zaplatit svůj závazek nejpozději do 29. února 2016.

„K tomuto uhrazení však nedošlo. Dne 12. 4. 2016 proběhlo jednání před soudem prvního stupně na Městském soudě v Praze o úpadku dlužníka firmy GSCeP Praha. Usnesením ze dne 15. 4. 2016 rozhodl Městský soud v Praze o úpadku společnosti GSCeP. 23. 5. 2016 bylo Insolvenčním soudem rozhodnuto o prohlášení konkurzu na majetek dlužníka (GSCeP Praha). K tomuto datu přihlásilo DIAMO pohledávku do insolvenčního řízení. Insolvenční řízení s GSCeP nadále probíhá. Ze strany GSCeP zatím nebyly uhrazeny žádné pohledávky,“ uvedl dále Ludvík Kašpar.

Podložní chodba na 3. patře ložiska Zlaté Hory-západ v uranovém dole DIAMO v Rožné. Foto: DIAMO

Zatopeno, zapomeňte

Proč se státní podnik pustil do spolupráce s firmou, která neměla žádné referenční zakázky ohledně stavby plynových zásobníků a zjevně ani dostatečné finanční krytí? Na to by mohl otevřeně odpovědět tehdejší management DIAMO, stávající ředitel je opatrný.

„Obecně, s nedůvěrou by do obchodních jednání nešla žádná společnost. V době jednání o zahájení spolupráce a na jejím začátku nebyl důvod pro nedůvěru, neboť plnění všech stran probíhalo bez vážných problémů. V průběhu roku 2014 však došlo ke zkomplikování vztahů z důvodu narušení platební morálky investora, které se nám ale ještě podařilo vyřešit,“ uvádí dále šéf DIAMO Ludvík Kašpar.

V následujícím roce pak pohledávky DIAMO vůči investorovi začaly narůstat, což vyvrcholilo návrhem státního podniku na zahájení insolvence společnosti GSCeP.

Náročný geologický průzkum v hloubce více než kilometr pod zemí nebyl dokončen a nejsou k dispozici proto úplná a ucelená data pro možnou stavbu obřího plynového zásobníku.

„Jedním z hlavních úkolů geologického průzkumu mělo být ověření vlastností horninového masivu z hlediska tlakových zkoušek, které měly být hlavním parametrem pro projektování kapacity zásobníku. K těmto zkouškám ovšem nedošlo. Dosažené výsledky charakterizace hornin popisují situaci pouze v konkrétních dílčích oblastech a jsou pouze částečně přenositelné pro případné další využití,“ dodává ředitel státního podniku DIAMO Ludvík Kašpar.

Prostory, v nichž průzkum probíhal, jsou podle něj v současnosti již zatopeny.

K výše popsanému příběhu ještě jedna aktualita: insolvenční správce firmy GSCeP nyní dle webu burzaspravcu.cz nabízí k prodeji nesplacenou pohledávku ve výši téměř 33 milionů korun za Ladislavem Drábem. Zájemci o koupi se mohou hlásit do konce dubna u liberecké firmy Koppa.

Prodej pohledávky za Ladislavem Drábem. Foto: Jan Hrbáček

Ekonomický deník oslovil Ladislava Drába s několika otázkami. Ten vzkázal, že odpovědi zajistí Mikuláš Klang ze společnosti Great North Canadian Holdings.

„Já už do ničeho nezasahuji,“ sdělil Ekonomickému deníku Ladislav Dráb.

Ani přes urgence však žádná reakce nedorazila.

Nebyl to podfuk, tvrdil Dráb

Šéf energetické skupiny Ladislav Dráb v rozhovoru s jedním z autorů textu pro týdeník Euro v roce 2017 namítl, že nešlo o žádný podfuk. Firma prý zaplatila za průzkum přes 150 milionů korun. Pokračování projektu pak bylo spojeno se vstupem strategického partnera, který měl GSCeP pomoci splatit vzniklé dluhy.

Podle insolvenčního rejstříku šlo o společnost Linefin. V lednu 2016 pak byla uzavřena smlouva o půjčce s tím, že Linefin měl GSCeP poskytnout deset milionů eur.

Po GSCeP Linefin naopak požadoval protiplnění ve výši 222 tisíc eur a šest milionů korun.

„Složili jsme zálohy, v lednu 2016 nám řekli, že jsou peníze připravené a všechno je hotové. Ale to se už nestalo,“ tvrdil Dráb.

Jeho firma proto podle insolvenčního rejstříku Linefin vyzvala k naplnění dohody, bezúspěšně. Proto na Linefin podali trestní oznámení, protože jim podle nich dluží. Případu se ujala policie, závěry nejsou známy.

Dráb v roce 2017 dále tvrdil, že jeho společnost chtěla sama provést a financovat pouze průzkum, pro realizaci díla hledala bonitního partnera.

„Investory jsem samozřejmě hledal. Ten průzkum stál celkově 220 milionů korun a my jsme to nedokázali zaplatit, protože jsme nezískali už zmiňované financování,“ přiblížil Dráb.

Pak ale připustil, že se financování zásobníku skutečně nepovedlo. „Ale pořád na tom děláme. Víme, že když do konce prázdnin investora neseženeme, začne Diamo ten zásobník zavírat,“ řekl v dubnu roku 2017 Dráb.

Proč se do insolvence přihlásily i další Drábovy firmy, jejichž požadavky správce zamítl, vysvětloval Dráb následovně: „My jsme do toho ty peníze fyzicky dali. Kdyby se to prodalo, můžou z toho být vyplaceni všichni, proto jsme pohledávky přihlásili.“ Na jaře roku 2017 byl podle svých slov nadále optimistou a byl přesvědčený, že se do konce prázdnin podaří najít investora, který by pomohl zásobník dobudovat.

Čím si tedy Dráb zdůvodňoval, že se projekt dostal do stadia těsně před krachem?

„Situace v energetice se vyvíjí každou chvílí, je těžké předvídat. Trh se za posledních pár let strašně změnil,“ tvrdil.

Investora se sehnat nepodařilo, projekt skončil ve fázi průzkumu a s obřími dluhy.

Jan Hrbáček, David Tramba